Sovy jsou velmi zajímaví ptáci žijící většinou nočním životem. K tomu mají celou řadu důležitých přizpůsobení. Vynikající zrak se dokáže orientovat i za šera a za tmy. Také sluch má velmi dobré schopnosti. Sovy slyší myš šustící v trávě na velkou vzdálenost a některé druhy dokážou lokalizovat a ulovit kořist pod 15 cm vysokou vrstvou sněhu. Peří má měkkou strukturu, proto je soví let téměř neslyšitelný.

Na první pohled jsou podobné dravcům. Zobák je zahnutý, určený k trhání kořisti, nohy jsou opatřené silnými drápy, které se zabodnou do těla kořisti. S dravci však nejsou vůbec příbuzné. Živí se hlavně drobnými savci, ptáky a jinými obratlovci i hmyzem. Potravu na rozdíl od dravců trhají jen na větší kusy, které polykají v celku. Nestravitelné zbytky peří a srsti vyvrhují v tzv. vývržcích, které jsou pro jednotlivé druhy charakteristické. Přes 140 druhů žije na celém světě kromě Antarktidy. Většinou se jedná o lesní ptáky, ale najdeme je i na stepích, v tundrách, na pouštích i v okolí lidských obydlí. Hnízdí na stromech, skalách, budovách nebo využívají hnízda jiných ptáků. Většinou sedí jen samice, samec ji hlídá a nosí potravu. Většinou zasedají na první vejce, takže rozdíly mezi mláďaty na hnízdě jsou velké. Mláďata jsou nevyvinutá a zcela odkázaná na péči rodičů. Mají na sobě světlé chmýří. Velmi brzo opouští hnízdo. V té době ještě neumí létat a posedávají na větvích v okolí nebo na zemi pod hnízdem. Proto se v období rozmnožování často nachází mláďata sov. Většinu takových nalezenců lidé nosí do záchranných stanic, kde je naučí lovit a vypouští zpět do přírody.

Sovy v Zoo Hodonín

Sovy mají v naší zahradě dlouholetou tradici a do naší zvířecí kolekce neodmyslitelně patří. V rámci nastolené strategie vývoje naší zahrady stále pokračujeme v naplňování jednoho z mnoha bodů a tím je vytvoření atraktivní kolekce zajímavých druhů sov. V současné době naše zahrada chová 13 druhů sov: výreček malý (Otus scops), výreček bělolící (Ptilopsis leucotis), sýček obecný (Athene noctua), sýc rousný (Aegolius funereus), kalous ušatý (Asio otus), Sova pálená (Tyto alba), puštík obecný (Strix aluco), puštík bělavý pobaltský (Strix uralensis liturata), puštík vousatý (Strix nebulosa), puštík brýlatý (Pulsatrix perspicillata), sovice krahujová (Surnia ulula), sovice sněžní (Nyctea scandiaca) a výr velký (Bubo bubo).

Bohužel z kapacitních důvodů jsme nuceni chovat většinou druhů pouze v jednom páru, což je po chovatelské stránce velmi nestabilní chov. Některé druhy, jakými jsou např. kalous ušatý a puštík obecný, jsou chovány pouze pro expoziční účely a o odchov těchto druhů se nijak nesnažíme. U ostatních druhů se snažíme dosáhnout složení chovných párů. V budoucnu je naším cílem doplnit liché jedince a nadále budeme pokračovat v rozšiřování kolekce o další zajímavé a pro návštěvníky atraktivní druhy.

Reintrodukce sov sova pálená, sýček obecný

Každoročně se nám daří rozmnožit dva kriticky ohrožené druhy sov, jakými jsou sova pálená (Tyto alba) a sýček obecný (Athene noctua). Při odchovávání těchto vzácných druhů sov úzce spolupracujeme se Záchrannou stanicí pro volně žijící živočichy a CEV v Bartošovicích na Moravě, která pro tento druh uskutečňuje dlouhodobě reintrodukční program, kdy jsou mladí ptáci po několikatýdenní intenzivní přípravě vypouštěni do volné přírody, do velmi pečlivě vybraných a vhodných lokalit. Tato námi odchovaná mláďata jsou ve stanici přidána k dalším mláďatům a spolu s nimi připravována na vypuštění do volné přírody. Na těchto reintrodukčních programech pro kriticky ohrožené druhy sov budeme rádi participovat i v dalších letech. Věříme, že se nám budou odchovy těchto krásných sov dařit a Záchranné stanici v Bartošovicích tak budeme i nadále poskytovat mláďata sov k jejich následnému vypouštění do volné přírody.