Poklady z přírody 32 – Rozmarýn lékařský
Výskyt
Původní domovinou rozmarýnu je Středomoří, kde jej naleznete suchých místech v blízkosti mořského pobřeží. Dnes se pěstuje také v Anglii, USA, Mexiku a téměř po celé střední a východní Evropě. Rozmarýn nesnáší tuhé zimy, proto nezplaňuje. V chladnějších oblastech je hrnkovou rostlinou.
Charakteristika
Stálezelené příjemně aromatické vytrvalé keře rozmarýnu mohou být až 2 metry vysoké, mnohem častěji jsou ale rostliny pěstované u nás menší. Stonky ve spodní části dřevnatí, pokrývá je šedavá kůra. Ideálně jsou husté a bohatě se větví. Úzké, voňavé listy jsou shora tmavé a lesklé, na spodní straně šedivé.
Rozmarýn kvete na rozhraní jara a léta, drobné bílé nebo nachové i modré kvítky jsou po pěti až deseti uspořádány do lichých klasů vyrůstajících v úžlabí horních listů, složeny jsou z 5 až 10 květů. U šlechtěných druhů bývají květy i bílé nebo růžové. Zajímavostí je převislý rozmarýn.
Trochu historie
Rozmarýn patří do jídelníčku odpradávna, znali jej staří Řekové i Římané. Už ve starověku se používal jako aromatické koření, ale také jako léčivka. Řekové z něj připravují víno působící proti srdeční slabosti. Bylo mu přezdíváno aroma lásky a přisuzována čarovná síla. Používal se k přípravě kadidel i elixírů lásky, byl tedy symbolem lásky, manželství i nepomíjivosti. Ve Středomoří nesmí chybět na svatbách ani dnes. Staří Slované ho obětovali bohům, položen pod polštář měl chránit spícího před zlými silami. Léčitelé si údajně umývali ruce v rozmarýnu při práci s pacienty.
V léčitelství jsou ceněny zejména dezinfekční, antibakteriální i antimykotické účinky rozmarýnu. Údajně posiluje paměť, podporuje trávení i činnost jater a vylučování žluči, moči i potu. Používá se při nadýmání a nízkém krevním tlaku, zlepšuje krevní oběh, působí i na dýchací cesty. V lidovém léčitelství se uvádí schopnost mírnit astmatické záchvaty. Traduje se také, že rozmarýnový čaj podporuje klidný spánek a pomáhá při nespavosti i nervozitě, tlumí bolesti hlavy. Rozmarýnový olej údajně stimuluje krevní oběh pokožky, působí proti křečím a uvádí se také, že může předcházet rozvoji některých typů rakoviny. Na revma, křeče a záněty nervů zase účinkuje rozmarýnová mast. Olej i mast dokáží prohřát prochlazené končetiny. Doporučuje se při rekonvalescenci, studentům pro zvýšení koncentrace i stárnoucím lidem. Připravují také i lihové extrakty, účinná je aromaterapie.
Nenahraditelný je v kuchyních středozemních států, své uplatnění má i v anglických, amerických či mexických pokrmech. Vhodný je k přípravě skopového, jehněčího i telecího masa, dále drůbeže a ryb. Používá se i do omáček, polévek a zeleninových salátů, ale výborná je i dušená zelenina na másle posypaná rozmarýnem. Rozmarýn přírodně konzervuje - maso, které je v něm naložené, se mnohem pomaleji kazí. Testy také prokázaly omezení růstu mikroorganizmů u kuřecích prsou namočených do rozmarýnového oleje. Přidává se do jemných octů i bylinkových olejů. Skvělé je rozmarýnovo - medové máslo. Rozmarýn koupíte samotný, je také součástí oblíbeného provensálského koření. Není ovšem nad čerstvě utržené snítky…
Nálev z rozmarýnu poslouží i jako kondicionér pro tmavé vlasy, kterým zvýrazňuje barvu a lesk. Silice rozmarýnu se zase přidávají do šamponů, mýdel, pleťových i toaletních vod. Vývar z rozmarýnu dokáže omezit zápach z úst. Svazek rozmarýnu ve skříni šatník krásně provoní, navíc poslouží i jako ochrana proti molům.
U rozmarýnu platí heslo: všeho s mírou. Doporučená dávka je jedna kávová lžička sušených lístků jako koření do pokrmu pro čtyři osoby. Nedoporučuje se požívat jej v těhotenství, při kojení a jen v mizivém množství pro malé děti.
Co rostlina obsahuje
Obsahuje 1 až 2% silice, flavonoidy, diterpenové hořčiny, kyselinu ursulovou, oleanovou, kávovou, chlorgenovou a rozmarýnovou, třísloviny (až 8%) a další látky.
Pěstování
Rozmarýn miluje slunná stanoviště s dobře propustnou, lehkou, písčitou půdou, ideálně humózní s dostatkem vápníku a pH mezi 6 a 7. Podobně jako u jiných aromatických bylin i zde platí: více slunce – více vůně.
Nesnáší těžké půdy, přemokření, průvan a chlad. Přezimovat může ve skleníku, v prostorách s teplotou 5 až 10°C. Rostliny je pro přezimování nutné přesadit už v srpnu. Pokud není jiná možnost, před chladem jej ochráníte alespoň netkanou textilií.
Zasázený v květináči může být také okrasou okna, balkonu či terasy. Pokud jej umístíte v pokoji, je potřeba zajistit dostatečnou vzdušnou vlhkost. Do substrátu můžeme přidat písek nebo perlit, drenáž zajistí keramzit či lávová drť.
Maličká semena rozmarýnu - v 1 g je až 800 semen - vyséváme v březnu a udržujeme teplotu alespoň 20°C. Ideální teplota pro klíčení semen je okolo 25 °C až 30 °C. Uvádí se, že klíčivost semen je možné zvýšit tak, že je na několik hodin namočíte do vody. Semana zasypeme asi 0,5 cm vrstvou substrátu, pokropíme rozprašovačem a zakryjeme plastovým obalem, abychom vytvořili mikroklima. Rostlinky se objeví po 4 – 8 týdnech. Mladé rostliny se přepichují v červnu do sponu 30 x 30 - 40 cm.
Rozmarýn se dá množit také řízky. Na jaře odříznete asi 15 až 20 cm dlouhé výhony, ze kterých odstraníme spodní listy. Zapíchněte výhony do misek s univerzálním substrátem s přídavkem štěrku. Zalévat je potřeba velmi šetrně, nesmí se přemokřit. Po 4-6 týdnech by měly být patrné kořínky.
Rozmarýn je ideální ke tvarování, zaštipováním i střiháním větviček lze získat keříky zajímavého tvaru. Problémy při pěstování může způsobit padlí i mšice.
Sběr
Jejich sběr se pro přímou spotřebu provádí průběžně během vegetace. K sušení a k léčebným účelům se listy sbírají od května do srpna, nejvhodnější jsou mladé, ještě ohebné lístky.
Zpracování
Lístky se odhrnou z větviček a suší se na stinném místě při teplotě okolo třiceti stupňů. Používají se čerstvé, sušené, celé, drcené nebo jemně mleté. Větvičky rozmarýnu uchováme na chladném, suchém místě. Rozmarýn můžeme také zmrazit, namočit v octě nebo oleji.
Využití u drůbeže
V poslední době jsou léčivé rostliny testovány jako podpora růstu i náhrada antibiotik v chovech drůbeže. Testován na brojlerových kuřatech byl také rozmarýnový olej. Nejnižší hodnoty úmrtnosti kuřat byly zaznamenány při podání 0,5% rozmarýnového oleje, u této skupiny byly také nejlepší přírůstky, využití krmiva a nejvyšší spotřeba vody. V jiném pokusu se ukázalo, že brojleři, kterým byl podáván rozmarýn a šalvěj rostli mezi 14 a 21 dnem rychleji, než ostatní. Přídavek uvedených dvou bylin zlepšil i využití krmiv.
U brojlerů, kterým bylo na 1 kg krmné dávky přidáno 500 mg rozmarýnu, po porážce vykazovalo maso menší oxidaci tuků. Maso těchto brojlerů mělo také méně cholesterolu.
Vliv rozmarýnu na snášku a kvalitu vajec byl testován u nosnic. Zde ale přídavek rozmarýnu neměl prokazatelný vliv s výjimkou nižší míry oxidace tuků ve žloutku. Jiné pokusy ale vliv rozmarýnu na oxidaci tuků z vaječných žloutků popírají.
U dalších druhů
Hodnocen byl také přídavek rozmarýnu u skotu a to 103 dní před porážkou na oxidační stabilitu masa. Přímé přidání rozmarýnu zlepšilo barvu i stabilitu tuků po dobu 8 dní při 4 °C.
