BVA Masters, výstavu, která se pravidelně koná v Aalstu, letos v termínu 12.–13. 9. 2015, pořádá Belgická asociace chovatelů agapornisů (BVA). Postupem času se z výstavy stala akce, která je hlavním městem pro chovatele agapornisů nejen z celé Evropy, ale i světa. Mezi několika tisíci agapornisy nalezneme skoro vše. Každý rok je prezentováno několik novinek nebo méně častých druhů, mutací, kombinací. V minulých letech bylo vystaveno několik agapornisů oranžovohlavých (Agapornis pullarius), dilute a opalin agapornisové fischeri, kolekce kombinací plavých agapornisů růžohrdlých nebo tyrkysoví agapornisové fischeri i škraboškoví. Agapornisové růžohlaví nezůstávají pozadu – dilute, dec, dominantní straky, lutina… Zkrátka každý chovatel agapornisů si zde najde to svoje.
Předchozí rok, 2014, byl premiérou pro zastoupení České republiky na výstavě. Poprvé v historii se na výstavě prezentovali agapornisové z českého chovu a nutno dodat, že se neztratili. Konkurence byla velká – přes 2 650 agapornisů od 178 vystavovatelů. Rekordní čísla, sál praskal ve švech. Letos tomu bylo obdobně, na výstavě se sešlo přes 2 200 agapornisů od 169 chovatelů z 9 zemí. Agapornisové z Čech letos vystaveni nebyli, ale premiéru si užila Velká Británie.
V loňském roce nás překvapil razantní nástup tyrkysové mutace, která byla naráz prezentována u dvou druhů (agapornise fischeri a agapornise škraboškového), a to i v kombinacích s tmavým a violet faktorem nebo mutací dec. Letos byly loňské novinky zastoupeny již více, ale dost ohlížení, pojďme se podívat na zajímavosti z aktuálního ročníku a nejnovější poznatky.
Agapornis fischeri – opalin
Tato mutace se sice objevila na výstavě v Aalstu jako novinka již loni, ale až letos byla k vidění i v kombinaci s modrým, tmavým, a dokonce i s violet faktorem. Původ mutace je údajně v Číně, kde se dle informací, které jsme se dozvěděli od belgického chovatele, prodává za 50 eur. Ale v Evropě je její cena stále vysoká. Jelikož se u agapornisů s bílým okružím oka jedná o vůbec první mutaci vázanou na pohlaví, není se tomu co divit. Cena samičky se pohybuje kolem 2 000 eur a samečci dokonce 3 000 eur za kus.
Mutace je z hlediska dědičnosti Sl recesivní (čili vázaná na pohlaví). Ptáci mají kompletní červenou hlavu, zelený kostřec a ocasní pera jsou téměř úplně červená. Mutace nemá zásadní vliv na velikost agapornise – není slabá, opalinoví jedinci jsou normální velikosti.
Jak již bylo zmíněno, jedná se o mutaci recesivní vázanou na pohlaví, a tak na příkladech uvedeme možné kombinace křížení (samci jsou uváděni jako první):
opalin zelený × zelený
50 % 1,0 zelený/opalin
50 % 0,1 opalin zelený
zelený/opalin × zelený
25 % 1,0 zelený/opalin
25 % 1,0 zelený
25 % 0,1 zelený
25 % 0,1 opalin zelený
zelený/opalin × opalin zelený
25 % 1,0 zelený/opalin
25 % 1,0 opalin zelený
25 % 0,1 opalin zelený
25 % 0,1 zelený
opalin zelený × opalin zelený
50 % 1,0 opalin zelený
50 % 0,1 opalin zelený
Na příkladech je vidět, že u této mutace vázané na pohlaví může na opalin štěpit jen samec. Samice opalinová buď je, nebo není, ale v žádném případě neštěpí!
Turquoise
Další zajímavá mutace, která byla k vidění, je mutace agapornise fischeri tyrkysová nebo, jak také někdy říkají chovatelé v zahraničí, yellow face (YF).
První zprávy o této mutaci se objevily v roce 2005 v expozici ALBS (African Lovebird Society). Chovatel Felix Del Valle zde uvádí vznik novinky ve svém chovu v roce 1998 v důsledku hybridizace. Mutace byla v počátku považována za dominantní, avšak během času odchovy neodpovídaly očekávaným předpokladům. Dědičnost nebude tak zcela jednoduchá, jak se očekávalo. Postupem doby se prokázalo, že mutace je dominantní vůči modré řadě, ale recesivní v kombinaci se zelenou (přírodní). Tím pádem při párování tyrkysového jedince s ptákem modré řady je šance na odchov tyrkysového mláděte. Pokud ale budeme párovat tyrkysového se zelenou (přírodní) řadou, získáme jen štěpitelné jedince. Při dalším páření se mohou vyskytnout jedinci s jedním (SF) nebo se dvěma (DF) faktory, ale pouhým okem nejdou od sebe rozlišit.
Cena tyrkysových agapornisů fischeri se letos pohybuje kolem 750–900 eur v závislosti na kombinaci s tmavým a violet faktorem. Jen pro zajímavost – na výstavě BVA Masters v Aalstu byl letos vystaven i Agapornis škraboškový tyrkysový, ale jelikož se jedná o úplnou novinku, tak i cena, 1 700 eur, byla vysoká. Mutace skýtá mnoho možností kombinací s jinými mutacemi a variabilita zbarvení odchovů dává předpoklady, že se v budoucnu hojně rozšíří mezi chovatele. A jak tyrkysový agapornis fischeri vypadá? Nejlépe posoudíte na přiložených fotografiích…
Pale
O této mutaci je nejdříve nutné říct, že dříve byla známa pod názvem FADED. Mělo se za to, že je to autozomální recesivní mutace, ale později se zjistilo, že tomu tak není. Nakonec se potvrdilo, že dědičnost je recesivní vázaná na pohlaví, a tak se název změnil na pale.
Typické pro tuto mutaci je fakt, že tito ptáci se rodí s červenýma očima, které stejně jako u několika dalších mutací typu albinismu za několik dní tmavnou. Vyznačuje se snížením produkce a kvality eumelaninu, která se neprojevuje jen v opeření, ale zasahuje i oči, nohy a drápky. Zdají se být velmi podobní mutaci pastel, ale barva je vybledlá rovnoměrně, a ne tak rozmazaně jako na pastelových ptácích a mají tmavší letky. Tito ptáci jsou také o něco intenzivnější barvy.
Bronze fallow, pale fallow (u agapornise fischeri)
V současnosti se bronze fallow chová pouze na Filipínách, ale dle nám známých informací je šance, že se brzy objeví i u chovatele v Evropě (Belgii). Obě mutace od sebe rozeznáme podle barvy očí. Zatímco u pale fallow (bledě plavá) jsou oči světle červené, u bronze fallow (bronzově plavá) jsou oči barvy bordó (tmavě červené).
Obě tyto mutace se špatně odchovávají, a tak jejich chov není nijak běžný. Proto se také cena mutace pale fallow pohybuje kolem 1 000 eur za kus, bronze fallow zatím v Evropě není.
U agapornisů růžohrdlých jsou bledě plaví v Evropě chováni a neměl by být s nimi takový problém v rámci odchovů. Bronzově plaví agapornisové růžohrdlí jsou v Evropě také, ale u nich je odchov problematičtější.
Dominantní žlutá
Tato mutace agapornise fischeri se objevila jako první u chovatele Harryho Bense v Holandsku. Jedná se o žlutého ptáka, který je ale dominantní vůči zelené. To znamená, že při párování se zeleným ptákem nemáme jen zelené, jak by se dalo normálně čekat, ale i ptáky, kteří jsou vzhledově něco mezi, tzv. mezikrok. Ale již při dalším párování tohoto ,,jinak“ zbarveného jedince se zeleným se nám v hnízdě objeví dominantní žlutá. Je to opravdu novinka, která není ještě uznaná, a je proto potřeba ji nejprve důkladně prozkoumat.
Jako první se tato mutace vyskytla u agapornisů hnědohlavých, kde se nachází v různých kombinacích, ale v současnosti je celkem běžná u všech agapornisů s bílým okružím oka. Dokonce se vyskytuje i u agapornisů růžohrdlých, ale tam je tato mutace slabá (především samice mají problémy se snášením vajíček s životaschopným zárodkem). Mutace je způsobena redukcí eumelaninu v opeření asi o 80 až 90 %. Pro srovnání: u mutací NSL ino (tzv. lutino) je redukce eumelaninu 100 %, u pastelu 50 %. V chovu se vyhýbejme párování dvou dilute agapornisů, neboť nastává velký problém s vývinem a líhnutím ptáčat.
Dědičnost je recesivní, takže k tomu, abychom odchovali dilute, musíme mít oba dva ptáky z páru s touto vlohou. Pro názornost uvádíme několik kombinací páření:
dilute zelený × zelený
100 % zelený/dilute
zelený/dilute × zelený/dilute
50 % zelený/dilute
25 % zelený
25 % dilute zelený
dilute zelený × zelený/dilute
50 % zelený/dilute
50 % dilute zelený
Dnes u agapornise fischeri již celkem běžné mutace. U nás je chová několik chovatelů specialistů převážně u agapornise fischeri a dosahují pravidelných odchovů. O něco méně, ale přece jen už můžeme vidět u českých a slovenských chovatelů také agapornisy hnědohlavé Misty i Euwing. V zahraničí jsou tyto mutace dále k vidění i u agapornisů růžohlavých. Dědičnost je autozomální neúplná dominantní, což v praxi znamená, že nám stačí pouze jeden pták z páru a již v určitém procentu dosáhneme odchovu této mutace.
Co se týká mutace Euwing, je třeba zmínit, že se nedoporučuje párování dvou Euwing ptáků spolu. Peří u takových DF (dvojitý faktor) jedinců je hrubé, jakoby rozčepýřené, pták nevypadá na pohled vůbec pěkně, a dokonce může mít problém s létáním.
Přírodní agapornis fischeri
Výstava není jen o mutacích, prezentováno bylo i množství (nejen) agapornisů fischeri v základní, tzn. přírodní barvě. Před lety byl publikován článek „Agapornis fischeri v přírodě téměř ohrožený“, o postupném poklesu populace tohoto druhu ve volné přírodě. Nejnovější informace pokles populací v přírodě potvrzují. Je nutné v zajetí zachovat přírodní linie těchto papoušků. Několik roků zpět byl velký trend, kdy z hrudi fišeráků byla vytlačována žlutá barva (pozn.: pro v přírodě žijící agapornise fischeri je žlutý přechod na hrudi charakteristický) a selektivně nahrazována oranžovou. Výsledkem byli agapornisové fischeri, jejichž hruď byla celá oranžová. Nyní nastává návrat ke kořenům, preferováno je původní zbarvení, tzn. včetně žluté na hrudi. Oranžová hruď je na nejlepších výstavách považována za přitěžující okolnost. Bohužel ne všichni chovatelé toto dostatečně chápou a i nadále propagují oranžově zabarvená místa, považují to za něco „výjimečného“. Pokud se chystáte chovat agapornisy fischeri v přírodní barvě, vyhněte se pořízení takto zbarvených ptáků – pak už není cesta zpět (oranžová je dominantní nad žlutou).
Vývoj vědeckých poznatků, objevování nových mutací, ustálení životaschopnosti dříve náchylných mutací – to vše v posledních letech nabralo velké tempo. BVA Masters 2015 nám opět ukázala, že se vše neustále posouvá dopředu a je potřebné si v oblasti chovu agapornisů neustále udržovat přehled. Z výstavy jsme se vrátili po 4 dnech, naše chovy byly obohaceny o různé agapornisy, ať již přírodní, výstavní, nebo mutační. Nejen z nich, ale i ze získaných poznatků budou naši chovatelé vycházet v průběhu dalšího chovu a věříme, že chovy agapornisů budou u nás zase o něco kvalitnější.