Předesílám, že papoušky jsem choval naposled asi před 30 lety. Od té doby jsem věrný drobotině, především astrildům. Nicméně výživou zvířat se zabývám poměrně dlouho, vlastně od střední školy, částečně profesionálně a také jako hobby – pro ptáky. Jsem také přesvědčen, že dnes se bez syntetických preparátů neobejdeme, a to především ve sportovním chovatelství – výstavních typů ptáků a také u řady mutačních ptáků. Především u pěvců. U papoušků je situace podobná, nicméně zde není pravidelné dotování nezbytností. Alespoň v mnoha případech, kdy jsou ptáci krmeni dostatečně pestrou stravou. U všech druhů, tedy i papoušků, jsou ale potřebné dotace vápníku v období před hnízděním. Tolik odbočka a nyní zpět k odůvodnění neexistence „univerzálního“ preparátu. Pokusím se vysvětlit proč.
Zásadní jsou dvě věci. Jednak neznáme ani základní fyziologickou potřebu biologicky aktivních látek u drtivé většiny druhů chovaných ptáků (nechci napsat všech, abych zachoval alespoň mlhavou naději), natož pak asi u 330 druhů papoušků, 130 druhů astrildů, 100 druhů holoubků, hmyzožravých apod. Tím méně pak známe jednotlivé fyziologické výkyvy vázané na změny biorytmů (hnízdění, přepeřování apod.). Ani největší producenti krmných doplňků toto neznají a vycházejí z poznatků jiných skupin – drůbeže, v lepším případě holubů. Fyziologická potřeba živin se stanovuje na základě testů, kdy je zvířeti předložena potrava se známou skladbou jednotlivých živin, a to jak kvalitativně, tak kvantitativně. Vylučovací ústrojí je potom vyvedeno in vitro, takže se zachytí exkrementy (u ptáků celkově) a provádí se jejich rozbor na jednotlivé živiny. Rozdíl mezi příjmem a výdejem pak udává fyziologickou potřebu živin. Tyto testy znám u skotu, prasat, dovedu si je představit i u jiných savců, u drůbeže, ale u exotických ptáků ne. Možná moje fantazie nesahá tak daleko, ale ani velké firmy toto neprovádí. Druhou metodou je pokus – úspěch/omyl. Například u holubů jsou v tomto směru dál. Ale tam se jedná stále o jeden druh, a ne o stovky druhů. Navíc u hospodářských druhů zvířat mají tyto testy vypovídací charakter, protože jsou zaměřeny cíleně na jeden či dva ukazatele (produkce mléka, masa, vlny, vajec apod.). Nesledují fyziologické výkyvy v jednotlivých periodách (dle biologického cyklu klid – hnízdění – přepeření).
Druhou věcí, která znemožňuje existenci „univerzálního čehokoli“, je kolísání potřeby jednotlivých živin i VAM látek (vitaminy, aminokyseliny, minerálie) v návaznosti na jednotlivé periody ročního biologického cyklu. Jiná potřeba je v době hnízdění, jiná v době výměny opeření či v době biologického klidu. Pak by bylo nutno testovat každý cyklus zvlášť – a to je při uvedených počtech druhů prakticky nemožné.
Pokud se jedná o zaměření preparátu na zlepšení fertility (plodnosti), je to možné. Poruchy plodnosti mohou být zhruba tří typů (někdy vzájemně provázaných): anatomická či patologická (chybí varle nebo vaječník, je přerušen chámovod nebo vejcovod apod.), druhým typem poruch jsou poruchy fyziologické či funkční – zánět varlat, porucha spermiogeneze, cysty na vaječníku, perzistující folikul apod. Třetí skupinou jsou poruchy karenční, tedy z nedostatečnosti některých živin nebo biologicky aktivních látek. Mimoto může dojít k onemocnění pohlavních orgánů – bakteriální či virová infekce, protozoální invaze, plísně a jejich toxiny apod. Zde je třeba již cílené léčby. U poruch anatomických není co řešit, jde o stav trvalý a prakticky neměnný. U fyziologických poruch je nutné stanovit příčinu, a to buď karenční, nebo patogenní (bakterie, viry apod.). Myslím, že většina těchto poruch má původ v karenci (nedostatečnosti), a to především katalytických živin (VAM). Spermiogeneze i ovogeneze jsou celkem složité procesy, do kterých vstupuje řada stavebních látek, katalyzátorů, enzymů apod. Nemělo by cenu zde tento problém řešit, pro jeho prostorovou náročnost. Pouze je nutné si uvědomit, že by se preparáty pro zvýšení fertility měly podávat i samicím! Tak tomu ale je, protože ovogeneze je snad ještě problematičtějším procesem než spermiogeneze.
Odmysleme si onemocnění ve smyslu patogenním (bakterie, viry apod.). Poruch způsobených nedostatečností „něčeho“ je mnohem více, odhadl bych to tak na 80 % u drobných exotů. Základním problémem může být obezita – tedy stav, kde je něčeho moc (tuku) a něčeho málo (VAM). Odmysleme si tedy i obezitu. Existují dva základní typy preparátů – přírodní, tedy homeopatické, k těm se vyjadřovat nebudu, ty zná asi každý chovatel. Druhým typem jsou syntetické preparáty určené pro dotaci VAM, tedy ne léky. A pokud prodejce uvede, že se jedná o doplněk výživy (správně by mělo být lidské), není třeba žádných testů, pravidelných kontrol apod. Je zajímavé, že u nás je jednodušší prodávat doplňky výživy pro lidi než pro zvířata. Nicméně humánní preparát lze většinou použít i pro zvířata a naopak (to se ale nestává často, snad někdy z pátku na sobotu v brzkých ranních hodinách). To jenom na okraj. U přípravků ke zlepšení plodnosti hraje velkou roli vitamin E, ještě lépe ve spojení se selenem (Se). Jde především o antioxidační schopnosti, které souběh se selenem zlepšuje. Přítomnost při spermiogenezi a ovogenezi zamezí peroxidaci buněk a u vajíčka zajistí dostatečné množství antioxidantů zakomponovaných do žloutkové koule, zamezí tedy peroxidaci buněk v raném stadiu embrya. Dále se zvyšuje potřeba vitaminů skupiny B – především biotinu, cholinu a také některých esenciálních aminokyselin (lyzin, metionin apod.).
Takže při dnešním přetlaku různých preparátů, ať již základních – plošných, či cílených (přepeřování, hnízdění, krmení mláďat apod.), by si výrobce, distributor nebo poslední prodejce neměli dovolit odpovídat na otázku stran složení, pouze cenou a obsahem jednotlivých balení. Také nabízet bílý kanystr beze všeho je neprofesionální, zavádějící a možná i „zavánějící“.
K přípravkům na podporu reprodukce a proti škubání peří konkrétně: nalezl jsem i jejich obecné složení na stránkách výrobce, prodejce či distributora. A musím říci, že jsem byl překvapen. Preparát pro ovlivnění plodnosti má obdobné složení jako preparáty, které většina firem používá ke zlepšení opeření – biotin, metionin apod. Naproti tomu preparát pro zlepšení opeření má indikované složení, které je běžné pro zlepšení oplozenosti – fertility: vitamin E, selen apod. Možná se jedná o technickou chybu – přehození specifikace jednotlivých produktů. Ale i v tom případě se rozhodně nejedná o žádný zázrak. Na trhu jsou běžně k dostání obdobné, ale vysoce kvalitnější preparáty, a to i za rozumnější cenu. Navíc zvolená obchodní