Panenka žlutobřichá Lonchura flaviprymna
Můj chov začal nákupem 4 kusů víceméně bez určení pohlaví. Z těch 4 kusů byly do chovu použitelné 2 kusy, naštěstí to byl pár. Samozřejmě problém, všichni chovatelé znají základní poučku: jeden pár, žádný pár. Skoupil jsem tedy, co se dalo, a tak se mi podařilo koupit i jednoho čistého samečka. S ním sice i jednoho nevhodného s příznaky křížení, ale když mám jistý cíl, musím tomu vše podřídit. Konečně tak činím u každého druhu, se kterým začínám. Pár krátce po umístění do klece postavil v budce hnízdo a samička zasedla, ale po vylíhnutí prvního mláděte ihned opustila budku a již se do ní nevrátila. Když tak učinila třikrát za sebou, nezbylo než použít chůvičky. Pod chůvičkami se mi podařilo odchovat prvních 6 kusů, což byl pro mne základ chovu. Asi po roce se mi podařilo sehnat 2 samečky, z nichž jeden odpovídal snímku z australského webu, kde je foto samečka odchyceného ornitology. Ptáky, kteří neodpovídali tomuto „standardu“, jsem ihned vyřazoval z chovu. Byla to práce na několik let, ale stálo to za to. Dnes mám stabilizovaný chov panenek žlutobřichých, a dokonce si dovolím i něco přenechat jiným chovatelům. Za loňskou zimu jsem odchoval 19 kusů – protože odchovávám v zimě, mohu panenky přes léto umístit do voliéry na balkoně, který je situovaný na jih, prostě ideální podmínky pro přepeření a vývoj.
Krmení
Základní směsí pro všechny moje panenky (mimo panenek nádherných) je směs Deli Nature č. 40, kterou mají panenky v automatickém krmítku. K tomu ještě suchá směs zrnin „zebřička“ (Kleibl, burza Kladno). K této směsi od domácího pěstitele snad jen to, že lepší směs na našem trhu těžko koupíte. Uvedené směsi používám naklíčené jako univerzální krmivo pro všechny své ptáky, pouze zvýším obsah lesknice. Nakličuji při 60 °C minimálně 2,5 hodiny, mokrou směs zbavím přebytečné vody pomocí odstředivky zhruba při 1 000 ot./min. Ihned po odstředění přimíchám některou ze suchých vaječných směsí (zhruba na 5 dílů vlhké směsi dám 1 díl vaječné směsi, k tomu ještě asi 3 lžíce Optibreedu (Vašata) a 3 lžíce Palomy (Kvídera, Nezvěstice). Optibreed je určen po dobu odchovu, Paloma je silně aromatický růžový prášek s obsahem hroznového cukru, vitaminů a minerálních látek, který byl původně vyvinut pro poštovní holuby.
Naklíčenou směs skladuji v chladničce a nepoužívám ji déle než dva dny, poté ji vyhazuji.
Po vyjmutí z chladničky směs nijak neohřívám, dostávají ji dvakrát denně, vždy ráno a v poledne. Po nasypání do krmné misky směs posypu Fertivitem (Vašata) a proteinovým práškem (nahrazuje vegetariánům živočišné bílkoviny). Fertivit též používám k „nastartování“ ptáků před zamýšleným chovem, ale při jeho aplikaci opatrně, jakmile začnou přípravy na hnízdění, je nutno jej vysadit. Stejně tak při dávkování při odchovu, dávám ho tak do stáří 10 dnů mláďat, potom vysadím. Samozřejmostí je zelené krmivo jako ptačinec žabinec a každý den plátek okurky hadovky. Používám pouze tzv. hadovku, jinou okurku odmítají a například ke klasické české polní okurce ani neslétnou. Okurku podávám hlavně z důvodu obsahu l-karnitinu, který má vliv na opeření a ptačí kůži. L-karnitin mohu doplnit ještě neloupanou rýží, ale tu panenky odmítají i ve stavu nabobtnalém. V letních měsících přidávám trsy zrajících travin, koncem srpna větve břízy s dozrávajícími jehnědami, lebedu a všechny možné plevele z našich polí.
Klece
Panenky žlutobřiché, tak jako ostatní své exoty, chovám v klecích 90 × 50 × 50 cm nebo 80 × 50 × 50 cm, není v nich ale rozdílu. Budky vždy zavěšuji 3, z toho 2 uvnitř klece a 1 zvenku na mřížku (viz foto). Ponechám na panenkách, kterou si vyberou. Jakmile mají vybráno, zbylé odstraním. Na dno klece jsem používal tzv. štěpku, v současnosti jsem zcela přešel na rašelinu. Používám tzv. baltskou rašelinu, která je pouze proseta na kousky maximálně 3 cm velké a není nijak dále upravována, tzn. obohacena o nějakou tu chemii. Panenky i ostatní moji exoti mají rašelinu v oblibě, a zejména když je čerstvě vyměněná, ji i požírají, což má vzhledem ke kyselosti rašeliny příznivý vliv na potlačení případných kokcidií. Velmi často ji i nosí do hnízd.
Páry lze u panenek žlutobřichých určit poměrně snadno, chce to trochu zkušenosti. Všechny druhy panenek lze zhruba na 80 % určit pohledem, samičky se stavějí na bidélku maličko odlišně od samečků. Samozřejmě další znak je zpěv, zde je ale trochu problém. Někteří samečci v přítomnosti dominantního samečka zpívat nebudou, ale zase se prozradí tím, že při zpěvu dominantního přilétnou „naslouchat“ – že by škola zpěvu?
Hnízdění
Nejraději mají „klasické“ budky pro panenky, tj. 10 × 10 × 12 cm výšky. V jednom případě mi zahnízdila odstavená mláďata (ještě nepřepeřená!) ve voliéře na balkoně v africké trávě o výšce asi 2 metry. Vyvedla 4 mladé, ale v tom hejnu 19 ks nešlo určit, kteří to byli. Tak mám v chovu ještě další pár, ale nevím, kteří ptáci to jsou. Přes počáteční obrovské problémy mohu chov panenek žlutobřichých označit jako snadný, téměř chůvičky. Vše, co mohu k hnízdění panenek říci, je to, jako chovat jakékoliv jiné panenky. Zmínil jsem se o tom, že jsem musel použít k prvním odchovům chůvičky, dnes mohu říci, že to byl správný krok. Potomci nenesou žádné abnormality v chování v chovu. Dovolím si odbočit. Ještě když jsem choval astrildy vlnkované, tito vyhnali z hnízda sedící panenky bělohlavé, vyseděli 4 mladé bělohlavé panenky, tato mláďata se nechala krmit pouze od adoptivních rodičů a dnes je úspěšně používám v chovu. To bylo jen tak na okraj. My chovatelé máme sklon z neúspěchů v chovu vinit chované ptáky, avšak pravda je taková, že vždy je chyba pouze na straně chovatele. Chování první samičky žlutobřiché bylo způsobeno pouze mojí chybou, něco bylo špatně…
