Společný chov amad tříbarvých v tropickém skleníku
Popis druhu
Amada tříbarvá (Erythrura trichlora) je asi 12 až 13 cm velký pěvec patřící do čeledi astrildovitých. Zbarvení je dobře patrné na přiložených fotografiích. Samec i samice jsou zbarveni téměř stejně, jen s rozdílem méně sytých barev, zvláště na modrých partiích hlavy samic. Mláďata jsou zbarvena nevýrazně matně zeleně a modrá barva na hlavě je jen naznačena nebo chybí. Mláďata na hnízdě a ještě několik dní po jeho opuštění mají u kořene růžového zobáku čtyři světle modré papily. Zobák nedospělých jedinců je na rozdíl od černého zobáku dospělců šedý. Asi ve čtyřech měsících stáří jsou mláďata podobná dospělým ptákům.
Život v přírodě
Amady tříbarvé žijí na ostrovech v Indonésii a Tichomoří (Papua-Nová Guinea, Sulawesi, Moluky, Šalamounovy ostrovy, Banksovy ostrovy, Nové Hebridy atd.). Vyskytují se zde ve vyšších polohách, od 800 až do 2 400 metrů nad mořem, kde obývají hlavně okraje deštných pralesů. Žijí v párech nebo malých skupinách, skrytě v místech zarostlých bujnou vegetací. Jejich potravou jsou zejména drobná semena, ale vyhledávají i mladé listy některých stromů, zralé ovoce a hmyz. Velmi rádi a často se koupou. Páry si společně staví vakovitá hnízda s malým bočním otvorem. Samička snáší 3 až 5 vajíček. Na jejich inkubaci, která je dlouhá asi 12 až 15 dnů, se podílejí oba rodiče. Mláďata se líhnou holá a u kořene zobáku mají svítivě modré papily, podle kterých se v temném hnízdě rodiče orientují při jejich krmení. Tyto papily mají mláďata ještě několik dní po opuštění hnízda – k tomu dochází 21 až 23 dní po vylíhnutí. Rodiče je nejméně dalších 14 dní krmí
Chovatelské zařízení
Pro chov amad tříbarvých využíváme tropický skleník. Stavba je nepravidelného tvaru a její nejdelší, nejširší a nejvyšší rozměry jsou 12 × 3 × 3 metry. Jako stavební materiál jsme kromě zdiva použili nerezový profil, polykarbonátové desky na střechu a boky a „klasická“ pojízdná plastová okna pro běžné zimní zahrady, ale otevíratelná zvenku. Na celé zadní a jedné boční stěně je z tvrzeného barveného betonu vymodelována skála s mnoha převisy a několika hnízdními dutinami. Z téhož materiálu je i potůček s malými vodopády, jezírko a úkryt pro filtrační zařízení. Vytápění je řešeno topnými kabely ukrytými pod horní vrstvou betonu umělé skály a dna jezírka. V období větších mrazů termostat spustí ještě přídavný přímotop. Osvětlení je zajištěno šesti UV trubicemi se světelným spektrem vhodným pro ptáky (umístěnými pod polykarbonátovou střechou) a třemi UV lampami se spektrem vhodným pro chov obojživelníků a plazů (u jezírka a pod převisy skály). Umělé osvětlení je zapínáno jen k prodloužení dne od října do dubna. V noci je prostor skleníku celoročně osvícen slabým modrým světlem. Čistota vody v jezírku je udržována tříkomorovým filtračním zařízením s průtokem vody přes UV lampu se spektrem zabraňujícím růstu řas a množení mikroorganismů. Větrání je v letních měsících zajištěno odklopnou částí střechy a otevřením pojízdných plastových oken v čele skleníku, za kterými je nataženo jemné pletivo. V zimě k odvětrání stačí tři pasivní větráky umístěné na bočních stěnách stavby. Vysoká vlhkost prostředí je kromě odparů z jezírka a vodopádu zajišťována mlžícími tryskami rozmístěnými pod polykarbonátovou střechou. Teplota uvnitř chovatelského zařízení se v letních měsících pohybuje v rozmezí od 20° do 30 °C (noc/den), v zimě neklesá pod 15 °C a při slunných dnech dosahuje až 25 °C (bez přitápění přímotopem). Skleník je osázen „běžnými“ druhy fíkusů, broméliemi, popínavými a vodními rostlinami. Příznivé teplé a vlhké klima ve skleníku umožňuje těmto rostlinám velmi bujný růst a přerostlou „džungli“ musíme několikrát ročně důkladně prostříhat. Mezi vegetací je umístěno několik přírodních kmenových budek, dutých větví a polobudek. Tropický skleník jsme vybudovali před téměř dvanácti lety. Za tuto dobu jsme v něm v různých obdobích, různých uskupeních a s různými chovatelskými úspěchy chovali více než třicet druhů ptáků.
Chov
Ačkoliv tento typ chovatelského zařízení není příliš vhodný pro „cílený“ chov jednotlivých druhů ptáků, podařilo se nám asi před třemi lety „sestavit“ (přesněji – v průběhu let se samo vyselektovalo) společenství ptáků, kteří se snášejí, nepoškozují příliš vegetaci a vyhovuje jim stejné mikroklima, přijímají podobné krmení a bez problémů i hnízdí. Jsou to lorikulové korunkatí, loriové mošusoví, holubi černokrcí, holubi malovaní, květomilové modří, kruhoočka východoafrická, křepelky korunkaté a amady tříbarvé. Většina těchto druhů již ve skleníku odchovala mláďata. Amady tříbarvé začaly hnízdit až jako poslední. Zajímavé je, že ačkoliv mají ve skleníku dostatek různě velkých a nikým jiným neobsazovaných polobudek, které jsou v chovatelské literatuře uváděny jako nejvhodnější pro jejich hnízdění, nikdy je pro stavbu hnízd nepoužily. Ke hnízdění využívají hlavně dutiny ve skále a dutiny v horizontálně zavěšených větvích. Jeden pár opakovaně hnízdí i uvnitř husté spleti větví a nadzemních kořenů fíkusů, druhý staví zavěšené hnízdo ve spleti popínavých rostlin nad jezírkem. Jako výstelku hnízd v dutinách ve skále amady používají jen kokosové vlákno. Hnízda ve fíkusech staví nejprve z uschlé trávy a suchých listů fíkusů. Teprve pak je vystýlají kokosovým vláknem. Při stavbě zavěšených hnízd používají nejprve mech jako základnu. Na pevný základ pak staví vakovité hnízdo spletené ze stébel suchých trav, suchých listů a kokosových vláken. Trus mláďat vynášejí rodiče mimo hnízdo, přičemž někteří jen těsně před jeho vchod, jiní do větší vzdálenosti. Jednotlivé páry nehnízdí blízko sebe, ale vždy v dostatečné vzdálenosti. Vzájemně se nijak nenapadají. Opuštěné hnízdo pár již znovu neosídlí, ale ihned po vyhnízdění použije jako stavební materiál pro stavbu hnízda nového. Problémem je, že jsou tato hnízda těžko přístupná, nekontrolovatelná a mláďata nelze označit. V současné době tak od původních tří párů létá ve skleníku více než čtyřicet amad tříbarvých neoznačených uzavřenými kroužky. Další zajímavost jsme pozorovali při krmení. Jelikož je ve skleníku společenství „nektarožravých“, plodožravých, hmyzožravých i semenožravých druhů ptáků, odpovídá tomu i pestrá potravní nabídka. Amady tříbarvé, kromě semen a sladkého ovoce, velmi rády přijímají také nektar pro lorie, u kterého jsou často ještě dříve než loriové a květomilové, a hmyz (cvrčci, mouční červi), o který se okamžitě přetahují s kruhoočky. Hmyz nepolykají celý, ale rozmělní jej zobákem a vysají jen měkkou tkáň. Velmi rády a často se koupou. Před vodou z mlžících trysek se ale na rozdíl od většiny ostatních společně chovaných druhů rychle ukryjí. Záhy po „dešti“ se pak vždy koupou v tekoucí vodě potůčku.
