Domácí strava pro kočku

Pro dospělou kočku se obecně považuje za dostatečné množství 125–250 g krmiva na den. Při růstu, v době březosti, kojení nebo při krytí u kocourů se spotřeba zvyšuje. Také v určitých ročních obdobích se příjem krmiva zvyšuje nebo snižuje. Sledujte kočku při krmení. Pokud sní krmivo velmi rychle a zůstane u misky sedět, případně dává hlasitě najevo svou nelibost, bylo krmiva málo. Odejde-li od misky, kde krmivo zbylo, bylo ho příliš.

Kočkám je dobré podávat nejen komerčně vyráběná krmiva, ale i doma připravovanou stravu. Podávané krmivo musí mít pokojovou teplotu. Studené nebo přímo ledové krmivo z chladničky musíme nejprve ohřát. Horké krmivo kočka nepřijme, ledové při velkém hladu nebo konkurenci přijímá a může dojít k těžkému zánětu žaludku a střev. Potrava musí být vždy čerstvá, zbytky z misek odstraníme a uchováme v chladničce případně pro další krmení. O toto množství zmenšíme další krmnou dávku.

Syrové maso

Velice vhodné, důležité a nezbytné je podávat kočce občas i syrové maso. Kousky masa velikosti myši kočka s radostí chytá, pokud jí je hodíme, se svou „kořistí“ třepe nebo ji vytahuje z misky, vyhazuje do vzduchu, pomalu kouše a polyká. Je to pěkná hra a aktivita pro kočku i zábava pro nás. Někdy kočka zhltne celý kus najednou, zvláště při konkurenci více koček, vzápětí vyzvrací a potom již pomalu žvýká. Nejvhodnější je maso jehněčí, králičí, drůbeží, hovězí, méně vepřové. Samozřejmě to musí být maso z kvalitního zdroje, stejného jako pro výživu člověka. Kvůli možnosti přenosu toxoplazmózy musí být maso minimálně 3 dny přemrazené, to znamená uložené v mrazničce, nejen v chladničce. Platí to pro svalovinu i vnitřnosti všech jatečných zvířat. Samozřejmě je servírujeme kočce až po rozmrazení. Pouze vepřové maso, které je pro kočky méně dieteticky vhodné, a divočinu podáváme pouze dostatečně uvařené kvůli možnosti přenosu i jiných onemocnění. Vhodné je maso libové a mírně tučné, s menšími šlachami i chrupavkami. Kousky mají být velké tak, aby je kočka musela pomalu kousat, jen malým koťatům se dává maso škrábané nebo mleté. Vnitřnosti, jako srdce, ledviny, mozek, dršťky, plíce, slezina (silně projímavý účinek) a játra je možno podávat syrové přemrazené nebo lehce ovařené.

Ryby je vhodné podávat vařené, protože obsahují enzym thiaminázu, který rozrušuje vitamin B1. Tento enzym se vařením inaktivuje. Pokud podáme občas menší množství syrových ryb, ať mořských, nebo sladkovodních, přidáme kočce vitamin B, nejjednodušeji pivovarské kvasnice. Velké kosti pro jistotu zvláště u „žravých“ koček odstraníme, malé jsou tráveny bez komplikací.

Vejce, mléko

Vaječný bílek podáváme pouze vařený, protože pak je jeho stravitelnost až dvojnásobná a také je zničen enzym avidin, který rozrušuje vitamin H. Vaječný žloutek obsahuje mnoho vitaminů a je vhodné ho podávat v malém množství syrový 1–2× týdně.

Mléko a mléčné produkty obsahují mimo živiny i velké množství vitaminů a minerálních látek. Některé kočky nemají ve střevě enzym, který odbourává mléčný cukr, a po napití sladkého mléka, i když jim velmi chutná, mají průjem. Zakysané mléko, jogurty i zakysanou smetanu tráví bez problémů. Tvaroh je pro všechny kočky výborným krmivem.

Tuky není třeba kočkám zvlášť přidávat, protože jsou přítomny u každé svaloviny i u vnitřností, dostačuje i běžně tučné mléko. Žádné tuky není vhodné podávat ve velkém množství.

Vařené, syrové

Nejpřirozenější potravu, myši a drobné hlodavce, zkonzumuje kočka celé i s obsahem střev a s kůží i kostmi. Proto v doma připravované stravě potřebuje vlákninu a balastní látky v přiměřeném množství. Obilniny, jako rýži, ovesné vločky, šroty, mouky, těstoviny, podáváme pro lepší stravitelnost vždy vařené. Je možno přidávat do krmiva pečivo, chleba a housky, také brambory v přiměřeném množství. Ovoce a veškerou zeleninu, zvláště kořenovou, je vhodné podávat jemně strouhané nebo namleté. Výhodné je podávat zmrazený (rozmrazený) špenát, protože je celoročně dostupný. Vše samozřejmě dáváme syrové.

Popsané ingredience musíme dobře promíchat, protože kočky při dostatku potravy mají tendenci si vybírat jen to, co jim chutná, bez ohledu na správnou výživu. Vitaminy bývají v syrové stravě většinou obsaženy v dostatečné míře. Vyšší nároky na vitaminy a minerálie mají koťata a kočky v době březosti a kojení. Pak je vhodné přidávat preparáty určené pro daný stav a dávky doporučené výrobcem nepřekračovat. Syrovou stravu nesolíme, pokud podáváme vařenou potravu bez komerčních doplňků, je malý přídavek soli nutný.

„Zelené“ krmivo

Kočka v domácnosti potřebuje k řádné činnosti zažívacího aparátu i „zelené“ krmivo, při volném způsobu života také běžně okusuje trávu. Můžeme je koupit již jako hotovou sadbu, jen přidáme vodu a rostliny vzejdou. Nebo sázíme do květináče, popřípadě na vlhkou vatu, trávu či krmné obilí. Kočka je pak podle potřeby okusuje. Máte-li vlastní sadbu, nejlepší je směs pšenice, žita, ovsa nebo pohanky. Pozor, žádná tato sadba nesmí být mořená, jinak hrozí kočce otrava! Je nutno používat zrniny určené k potravě lidí nebo ke krmení zvířat. Pokud kočce nenabídneme takovéto vhodné rostliny, začne kočka okusovat pokojové rostliny, které nemusí být dieteticky nejpřijatelnější a také mohou být jedovaté. Má-li kočka jinou možnost, nevhodných pokojových rostlin si většinou nevšímá. Pažitku nebo běžně doma rychlenou řeřichu nebo roketu nemají kočky příliš v oblibě.

Nevhodné

Velmi nebezpečné může být maso neznámého nebo podezřelého původu, které neprošlo veterinární hygienickou kontrolou. V případě nezbytnosti podáváme takové maso pouze dobře uvařené z důvodu možného přenosu onemocnění.

Uzeniny, šunka, špek jsou pro kočku nevhodné, protože obsahují dráždivá koření. Uzené ryby je možno podávat pouze v malém množství jako laskominu. Zelí, i kvašené, je pro kočku nestravitelné, stejně jako luštěniny. Sladkosti, cukr, čokoládu je lépe nepodávat, a když, tak jen v nepatrném množství, občas, jako pochoutku. Sice se traduje, že kočka nerozezná a nepreferuje sladkou chuť, ale zkušenosti chovatelů mluví o opaku. Zbytky jídla ze stolu obsahují množství koření a soli a nejsou plnohodnotnou stravou pro kočky. Brambory, vařené, tráví kočka méně dobře a je možno je podávat jen v menším množství.

Kosti není možno ke krmení koček používat. Kosti jatečných zvířat jsou příliš velké, kosti drůbeže se tříští a mohou se zapíchnout v dutině ústní nebo v žaludku. Zvyk krmit kočky mletými drůbežími krky vede často k těžkým zácpám. Pokud je nezbytné toto lacinější krmivo používat, pak jenom v malém množství, s přídavkem živočišného nebo rostlinného tuku a ne každý den. Příprava krmení v domácnosti je určitým rituálem a umožňuje majiteli uplatnit své představy o výživě a aktivizovat kočku, protože chutné krmivo je nejlepším podnětem.