Květen na holubníku

Květen patří k nejkrásnějším obdobím v roce v přírodě a nejinak je tomu i v chovu holubů. Pozorování chování holubů v prosluněném víkendovém odpoledni při šálku dobré kávy patří k nejpříjemnějším zážitkům každého holubáře. K dokonalosti to přivedl jeden můj moravský přítel, který – když sedí za stolem v kuchyni – širokým oknem vidí celý dvůr, holubník i protilehlé střechy.

V květnu už holubi absolvují druhou nebo třetí snášku a na střeše se objevují výletci z prvního líhnutí. Stále musíme mít na paměti, abychom kroužkovali holoubata včas a průběžně prováděli chovné záznamy u každého páru. Zdůrazňuji slovo „průběžně“, protože lidská paměť je mnohdy zrádná, sám jsem se o tom mnohokrát přesvědčil.

Krmení holoubat

Velkou pozornost musíme průběžně věnovat tomu, jak jednotlivé páry i jednotlivci krmí svá holoubata. Jak známo, mezi holuby v tomto ohledu bývají velké rozdíly nejen mezi jednotlivými plemeny, ale i v rámci plemene. Ideální je, když je chovný pár schopen vykrmit bez problémů obě holoubata. To také vyžaduje, aby holubice seděla až po snášce druhého vajíčka, protože dva dny rozdílu v líhnutí mohou být pro mladší holoubě fatální. Hned na prvním vejci sedí zpravidla mladá holubice, což se většinou později upraví. Problémy v krmení mladšího holouběte nebo i obou holoubat se vystupňují zpravidla až po skončení krmení holubí kaší. Z chovu voláčů mám osobní zkušenost, že některé extrémně volaté holubice (ale i samci) doslova zalévají holoubata vodou z volete, takže pak sedí v loužičce a mnohdy se podchladí a uhynou. Proto se extrémně volaté holubice do chovu příliš nehodí. Můžeme to ale řešit podkládáním pod chůvy.

„Chůvy“

Problematika podkládání holoubat nebo i vajíček pod jiná plemena holubů (takzvané „chůvy“) je poměrně složitá a mnohdy u některých plemen může rozhodovat o úspěchu v chovu. Rozsah tohoto seriálu nám umožňuje probrat jen nejčastější varianty. Pro použití jako chůvy se hodí celá řada plemen nebo i jejich kříženců. Ve světě se zpravidla používají jako chůvy poštovní holubi, takzvaná „užitková“ plemena lehčího typu a kříženci výše uvedených plemen.

V chovu uplatňujeme tři základní způsoby práce s chůvami, které se liší nejen způsobem využití v chovu, ale také ekonomickou náročností. Finančně nejnáročnější je způsob chovu, kdy pod chůvy podkládáme již vajíčka po snůšce. V takovém případě musíme mít k dispozici hejno chův v ideálním případě větším, než je početní stav chovaného druhu, abychom měli dostatečnou variabilitu termínů jednotlivých snášek. Tuto variantu používáme zejména u plemen, u kterých z různých důvodů dochází k nedostatečné péči o snášku a zejména o holoubata. Nejčastěji k tomu dochází u krátkozobých plemen, která zpravidla nejsou dobrými krmiči. Většinou to bývají krátkozobá plemena rejdičů, která jsou většinou drobnějšího vzrůstu. V těchto případech se osvědčují jako chůvy středozobá plemena rejdičů, u nás přichází v úvahu zejména pražský středozobý rejdič a rakovnický kotrlák.

Druhou, ekonomicky méně náročnou variantou je, když musíme podsazovat jen holoubata těch párů, které špatně krmí. V takovém případě stačí udržovat stav chův zhruba na polovině stavu chovaného plemene holubů.

Třetí variantou použití chův je situace odlišná od obou výše uvedených. Jsou situace, kdy od geneticky cenného jedince potřebujeme získat během dvou let tři až čtyři generace odchovu. Je to hlavně v případech regenerace vzácných rázů nebo při novošlechtění nového plemene či rázu. V tom případě nedáváme vajíčka chův pod chovnou holubici, ale snažíme se urychlit další snášku. To se často používá i u holubic z finančně náročných importů.

U většiny současných plemen okrasných a užitkových holubů není zpravidla potřeba chův aktuální. Přesto i u těchto plemen dochází k případům, kdy jeden z páru nebo oba rodiče špatně krmí. Zde může funkci „chůvy“ s úspěchem převzít sám chovatel. Udělal jsem velmi dobrou zkušenost s následujícím postupem. Do skleněné misky jsem dal naklíčit v čisté vodě hrách, menší bob, pelušku a kukuřici. Stačí dva až čtyři dny, vodu je nutné dvakrát denně vyměňovat. Touto směsí jsem dvakrát až třikrát denně dokrmoval holoubata od hůře krmících párů. Nezabere to ani příliš času. Někteří chovatelé si ze stejných důvodů vyrábějí speciálně složené kaše, které holoubatům aplikují hadičkou z větší injekční stříkačky. Tento způsob je však pracnější a náročnější na hygienu celého procesu.

A nezapomeňme, že květen je měsíc sezony květu pampelišek, tak toho využívejme tak, jak jsem to popsal už v minulém díle tohoto seriálu. V teplých dnech se také rychle kazí pitná voda v napáječce, proto ji nezapomeňme dvakrát denně vyměnit.