Klíšťata jsou roztoči, kteří se živí krví zvířat. V naší přírodě jich existuje celá řada, některá upřednostní savce, jiná ptáky či plazy. Většinou projdou od vajíčka do dospělce dvěma larválními stadii, což znamená, že sají krev na třech různých hostitelích. Přestože sama o sobě málokdy zvířeti uškodí, jejich potenciální nebezpečí tkví v přenašečství – mohou přenášet z jednoho hostitele na dalšího nejrůznější nemoci.
Hned na začátek lze s čistým svědomím říct, že klíšťata obvykle koním žádné velké škody neudělají. Aby jim vysála příliš mnoho krve a způsobila anémii (chudokrevnost), či dokonce smrt, na to jsou koně velcí, a klíšťat by muselo být neskutečně moc. Více je mohou pozlobit tím, že po napití se a odpadnutí od koně zůstane v jeho kůži po klíštěti otvor, který se může infikovat bakteriemi z prostředí, zanítit a zhnisat. A samozřejmě – prostřednictvím klíšťat se koně mohou nakazit některými nemocemi: v našich podmínkách především anaplazmózou (dříve ehrlichiózou) nebo lymskou boreliózou.
Původcem této infekce je bakterie Anaplasma phagocytophilum, původně zvaná Ehrlichie equi (ehrlichióza), která může napadnout (prostřednictvím klíštěte) i lidi. Jejím zdrojem jsou většinou drobní savci. Ale pojďme zpět ke koním: pokud se kůň infikuje, příznaky se objeví za 10–45 dní po nakažení. Většinou se jedná o horečku, otok končetin a drobné krváceniny na sliznicích, například v nose, spojivkách a genitáliích. Někdy kůň špatně koordinuje pohyb, může mít zánět svalů nebo trávicí potíže. Diagnóza se stanovuje podle klinických příznaků a podle informace, že kůň měl klíště. Dále lze vyšetřením krve zjistit snížený počet krevních destiček, v bílých krvinkách lze přímo nalézt nahloučené bakterie, které vypadají jako moruše. Z krevního séra lze prokázat přítomnost protilátek proti této bakterii. Tato nemoc může mít až smrtelné následky, pokud se neléčí. Naštěstí na ni zabírají některá antibiotika, je jen třeba je podávat dostatečně dlouhou dobu, aby se problémy nevrátily.
Tuto nemoc způsobuje bakterie Borrelia burgdorferi, která sice koně napadá poměrně často, ale klinicky se projeví jen málokdy. Pokud ano, pak může zapříčinit například kulhání, otoky kloubů, záněty svalů, zhoršenou koordinaci pohybu, onemocnění ledvin. Pokud máte u svého koně podezření na boreliózu, je třeba nejdříve vyloučit běžnější příčiny těchto problémů nebo mu odebrat krev (dvakrát v intervalu 2–3 týdnů) na stanovení protilátek. Zjistí-li se, že zdravotní problémy koně má skutečně na svědomí borelie, zahájí se léčba antibiotiky. Na rozdíl od psů pro koně zatím nebyla proti borelióze vyvinuta vakcína.
… je třeba na jeho těle najít klíště a co nejdříve ho odstranit. Už to první – nalezení klíštěte na tak velké osrstěné ploše – je těžké. Klíšťata většinou z porostu „naskáčou“ na končetiny nebo břicho koně a pak putují nahoru do míst, kde je srst řidší, čili na krk nebo do mezinoží. Tam je třeba hledat nejdříve. Někdy pomůže, když budete koně hladit rukou; především malé larvy se snáze nahmatají, než zahlédnou.
Pokud klíště najdete, vytáhněte ho. Určitě se ho nesnažte nejdříve zahubit, protože po úhynu může do těla koně „vypustit“ o to více bakterií. Vhodné je klíště uchopit pinzetou co nejblíže srsti a pomalu a citlivě ho tahat ven, než povolí. Točení, ať už po, nebo proti směru hodinových ručiček, je zbytečné, protože klíště nemá na hlavičce žádný závit, který by bylo třeba vykroutit! Vytažené klíště je nejlepší spálit, spláchnout nebo jinak bezpečně zlikvidovat, nikoli zamáčknout. Místo, kde bylo klíště zakousnuté, důkladně vydezinfikujte a pak si i vy sami dobře umyjte ruce. Ještě několik dní „kousanec“ sledujte, zda dodatečně neoteče a nezačne koně bolet.
… je třeba si uvědomit, kde a jak vlastně tento parazit žije. Klíšťata žijí většinu času na zemi, kde tráví svou krvavou potravu, vyvíjejí se do dalšího stadia nebo čekají na hostitele. Jejich nepřítelem je suchý vzduch a přímé sluneční světlo. Přežívají proto v křovinaté krajině, přerostlé trávě, která zadržuje vlhkost a chrání je před sluncem a jež také zajišťuje stín zvířatům – hostitelům klíšťat. Malí savci a srnčí zvěř pomáhají zvyšovat populaci klíšťat a přenášejí je po okolí. Koně, kteří se pasou v přerostlé trávě nebo u křovin, obvykle na hranici lesa, jsou nejvíce ohroženi. A pak ti, kteří se těmito biotopy brouzdají při vyjížďkách.
Péče o pastviny je jedním z nejlepších způsobů, jak omezit výskyt klíšťat na koních: pravidelně sekat a odstraňovat křoviny a přerostlé byliny. Tím klíšťata ztratí prostředí na přežití mimo zvířata a koně jsou na upravené trávě v relativně dobrém bezpečí. Pokud nelze vysoký a hustý porost odstranit, použijte přenosný ohradník a koně do těchto míst nepusťte. Sečení nedopasků a dalších hustých a vysokých rostlin na pastvinách je však nejlepší řešení, protože díky tomu se na pastvinách nebudou zdržovat ani divoká zvířata, která mohou klíšťata přivléct.
Okraje pastvin lze také ošetřit insekticidním přípravkem. Samozřejmě je nutné dodržovat návod výrobce a koně na tato místa po určitou dobu nepouštět.
Především tehdy, když se chystáte na vyjížďku, natřete nebo nastříkejte koně repelentem obsahujícím cypermethrin nebo permethrin, což jsou látky, které mu zajistí několikahodinovou ochranu. Tuto ochrannou dobu zkracuje prach, pot, špína a voda, takže bude možná nutné použít přípravek opakovaně. Ošetřit je vhodné především končetiny koně a břicho. Po vyjížďce koně zkontrolujte a případné klíště vytáhněte (viz výše).
Přestože se o klíšťatech v tuto roční dobu mluví stále dokola, není nutné se z hlediska zdraví koní vyloženě trápit. Dodržením několika jednoduchých zásad minimalizujete výskyt těchto parazitů na koňských tělech a udržíte zdraví svých koní pod dostačující kontrolou.
Zdroje informací: