Malá plemena králíků s normální srstí snad symbolicky končí tím nejmenším z nich – ruským králíkem. Toto staré ušlechtilé plemeno si vždy dokázalo najít skupinku příznivců. Nutno podotknout, že hlavní význam chovu plemene v minulosti spočíval v zušlechťování vybraných stávajících plemen králíků a v neposlední řadě i v tvorbě několika nových plemen. Bez nadsázky můžeme tvrdit, že plemeno významně ovlivnilo evropský, potažmo světový genofond králíka domácího.
Ruský králík patří k nejstarším plemenům králíka domácího. Přesná země původu se neví, ale literární prameny ji často kladou do Přední či Střední Asie. Mnohde byli tito zajímavě zbarvení králíci pokládáni za posvátná zvířata. Název plemene se odpradávna různil – králík africký, himálajský, čínský aj. Na evropském kontinentu se většinou nazývá skutečně ruským králíkem, zatímco v Anglii a USA je to tradičně králík himálajský. Ve stejném smyslu se hovoří i o jeho typickém znaku – kresbě. Jeho systematičtější šlechtění jako kulturního plemene se datuje zhruba od poloviny 19. století. Zásadní roli v něm sehráli angličtí chovatelé. Za zajímavost jistě stojí i fakt, že poměrně detailní popis ruského králíka nalezneme již v roce 1868 ve spisech přírodovědce Charlese Darwina. Právě v Anglii byl chov těchto nenáročných králíků poměrně tradiční situací. Hodně se realizoval parkový, polovolný chov těchto králíků, kteří tam sloužili jako ozdoba. Standard ruského králíka byl u nás zařazen do první série standardů nejdůležitějších plemen králíků v roce 1907. Za původní barvu kresby se pokládá černá, později vznikly další barevné rázy.
Ruský (zkratka R) králík je malé plemeno s normální srstí. Hmotnost ruského králíka i typičnost je poněkud atypická ve srovnání s předpokladem těchto znaků u drtivé většiny jiných malých plemen. Vše je dáno i hmotností. Ideální hmotnost dospělých zvířat (tj. starých 6 měsíců a více) se má pohybovat mezi 2,30 až 3,0 kg. Tvarové znaky jsou všeobecnou situací v podstatě u všech plemen králíků, ruského králíka nevyjímaje. Především se jedná o ladný průběh hřbetní linie s dobře osvalenou a zaoblenou zádí, pevnou kůži po celém těle, korektní průběh hrudních a pánevních končetin, optimálně utvářené pírko (= ocas králíka) a bezvadný vývin zevních pohlavních orgánů. Z praxe výstav bývá tvar ruských králíků většinou bez závažných vad, pouze někdy se vyskytne mírný prošlap hrudních končetin či volnější kůže až lalůček u králic. Typičnost obou pohlaví je přirozeně poněkud jemnější, ale nesmí zacházet do extrému. Tělesný rámec je mírně zavalitý, s jemnějšími končetinami. Hlava je kratší, dobře klenutá, široká v čelní i nosní partii. U samic bývá přirozeně méně výrazných tvarů. Uši jsou vzpřímené, dobře osrstěné, těsně u sebe posazené a lžičkovitě otevřené do stran. Jejich délka má činit asi 9 cm. Krk bývá mírně naznačen. Ze současného stavu plemen u nás se poměrně často vyskytují tenčí, někdy i méně pevně držené uši či poněkud užší tělo. Srst má být normální, hustá, pružná, vyrovnaná, o délce asi 2 cm. Tradičně se jedná o velmi dobře vyvinutý znak, a to i u nás. Kresba je typickým znakem plemene. Jedná se o původní akromelanistickou kresbu, tedy sytě tmavé koncové části těla, zbytek bílý s červenýma (albinotickýma) očima. Kresba hlavy zahrnuje oválně podélnou nosní masku (má sahat maximálně do spodního okraje očí) a pigmentované uši. Kresba těla se skládá z pigmentovaných končetin (od lokte dolů, resp. od hlezna dolů) a z pigmentovaného pírka. Barva kresby je kontrastně ohraničena od základové čistě bílé barvy. Barva kresby může být černá (Rč), modrá (Rm) nebo havanovitá (Rhav). Drápy jsou temně rohovité, oči červené s karmínovou zornicí. Přípustnou vadou je vyšší či jinak nepravidelná maska, nepřesné ohraničení kresby uší či končetin, světlejší drápy nebo ojedinělé bílé chlupy v barvě kresby. Podsada je čistě bílá. Mezi nepřípustné vady náleží např. skupina bílých chlupů v barvě kresby či bílý dráp.
Předem nutno podotknout, že obliba chovu ruských králíků je v našich zemích „jako na houpačce“. V počátcích organizovaného chovu králíků patřil u nás ruský králík ke stálicím na všech typech výstav. Chovatelé si tehdy cenili zejména plodnosti, ranosti a odolnosti příslušníků tohoto starobylého plemene. S postupujícím časem a importem jiných a často nových, moderních plemen však zájem o chov původního ruského králíka poněkud opadl. Plemeni se ale i tak podařilo přetrvat do dnešních dní. V současné době je jeho chov na mírném vzestupu. V roce 2014 se v České republice zaregistrovalo necelých 500 ruských králíků v černém a modrém barevném rázu. Největší zastoupení v registraci měly, mimo klubovou registraci, okresy Mělník, Mladá Boleslav, Přerov a Prostějov. Obecně ruští černí převládají zhruba trojnásobně oproti ruským modrým. I to potvrzuje dlouhodobý předpoklad, že ruští havanovití jsou uznáni, minimálně v České republice a blízkém králíkářském okolí, patrně pouze formálně. S ruským králíkem se můžeme potkat spíše na výstavách vyšších stupňů. Na místních okresních výstavách se s ním potkáme pouze v určitých lokalitách. Na celostátních výstavách mladých králíků a celostátních výstavách všeobecných bývají ruští králíci v současné době zastoupeni přibližně deseti až dvaceti kusy. Na speciálních výstavách Klubu chovatelů králíků kuních, ruských a siamských bývají ruští králíci poněkud početnější. Na evropské výstavě zvířat, která se konala loni ve francouzských Metách, bylo z celé Evropy vystaveno pouze 82 ruských králíků. Mimoto je plemeno rozšířené ve všech okolních státech, avšak nikdy ani tam nedoznalo vysoké obliby vůči jiným plemenům. Naproti tomu je hodně rozšířené v Anglii, ale tam je typičnost ruského králíka poněkud jemnější a tělesný rámec celkově menší než na kontinentu.
V rámci nadstavby členství v Českém svazu chovatelů se mohou chovatelé a příznivci ruských králíků stát členy chovatelského klubu – Klubu chovatelů králíků kuních, ruských a siamských. Klub byl založen v roce 1980. Sdružuje chovatele geneticky podobných plemen a každoročně pořádá speciální výstavu těchto plemen. Ta se v posledních letech koná střídavě v české a moravskoslezské oblasti. V současné době má tento speciální chovatelský klub celkem 17 členů. V případě zájmu o chov ruských králíků je vhodné kontaktovat zástupce klubu či jednotlivé chovatele, kteří jistě rádi poradí. Internetové stránky klubu jsou www.klubkursi.estranky.cz.