Hnízdící ptactvo v přírodě

V článku se chci se širokou čtenářskou veřejností podělit o své zkušenosti s hnízděním některých druhů ptáků v okolí svého bydliště. Poslední dobou zjišťuji, že ptáci se stěhují stále blíž k lidským příbytkům a opouštějí tradiční hnízdiště, jako jsou remízky v okolí vesnic. Týká se to zejména kosů, špačků, konopek, stehlíků apod. Je to dáno i tím, že v blízkosti lidských příbytků jsou více chráněni před škodnou – sojkami, strakami a různými dravci. Tito predátoři se do blízkosti lidských příbytků neodvažují a ptactvo tak má větší naději na úspěšné hnízdění a odchov mláďat.

Bydlíme na konci vesnice a v letošním roce jsme vyvěsili další tři ptačí budky ve spolupráci s mým sousedem. Pro špačky jsou k dispozici čtyři budky a dvě pro sýkorky. Všechny budky jsou v současné době obsazeny. Co se týká budek pro sýkorky, jednu obsadil pár sýkorek modřinek a druhou pár koňader.

Špačci

Budky pro špačky jsou na kaštanu, ořešáku, smrku a hrušce. Pro sýkorky na smrku, kde hnízdí již druhým rokem modřinky, a na švestce, kde hnízdí koňadry. Budky pro špačky jsou umístěny na stromech před okny našeho domu, a tak každý den pozoruji, co se děje. Špačci letos přiletěli 20. února a hned provedli kontrolu budek. V měsíci březnu začali s jejich čištěním a vynášeli nepořádek z loňského hnízdění. Po vyčistění budek v polovině března začali s nošením nového materiálu, suché trávy a mechu z trávníku. Samečci začali prozpěvovat a já jsem si každé ráno jejich písničky rád poslechl. Je zajímavé poslouchat, jak má každý špaček svoji písničku trochu jinačí, a záleží na tom, zda se jedná o staršího ptáka, nebo o mladého. Jejich tok je velice zajímavý a samečci při zpěvu třepotají křídly na vyvýšeném místě, a to většinou na stromě, na kterém mají obsazenou budku. Já používám budky z dutého kmene smrku nebo z desek. Špaček je všežravec, ale svá mláďata většinou krmí hmyzem, a to zejména při prvním hnízdění. Sběrem různého hmyzu pomáhá chránit ovoce a zeleninu na našich zahrádkách. Horší to ale je, když začne ovoce zrát, především první třešně. Na tyto stromy se slétají mladí špačci z prvního hnízdění a mají zde hody. Třešně většinou stejně nikdo netrhá, a tak se o jejich sklizeň postarají špačci a kosi. Sousedi mají na zahradě třešně, které zrají již koncem května, a tento strom je špačky a kosy vždy sklizen. Špačci u nás celkem žádné velké škody na ovoci nenadělají, horší je to v místech, kde jsou vinice, kam se na podzim slétají velká hejna a způsobí značné škody.

Kosi a konopky

Před naším domem a domem souseda rostou túje, které si v letošním roce vybraly pro hnízdění pár kosů a pár konopek. Na obě vidím rovněž z okna, a tak jsem mohl pozorovat, jak probíhá stavba hnízd. Samička kosa začala se stavbou hnízda začátkem dubna a ke stavbě použila různou trávu a mech. Túje roste hned u plotu, na hnízdo je proto krásně vidět. Při stoupnutí za zídku plotu mám hnízdo v úrovni očí. Sameček se stavbou hnízda nepomáhal a vše bylo na samičce. Stavba hnízda trvala skoro deset dnů a pak začala se snůškou. Po zasednutí na vajíčka pozoruji samečka, že samičku na hnízdě krmí. Ze začátku měl problém se k hnízdu dostat, protože neznal cestu, kterou do husté túje samička používá. Kosů u nás v současné době hnízdí několik párů. Další pár hnízdí na zahradě u jezírka v břečťanu, který roste na zdi sousedova stavení. V současné době dozrávají plody břečťanu a kosové je s oblibou konzumují. Samečci kosů jsou neúnavní zpěváci a jejich zpěv je na jaře slyšet jako první. Zpívají většinou na vyvýšeném místě na vrcholku smrku a jejich zpěv je dokonalý a dosti zvučný, protože je ho slyšet do dalekého okolí. Ranní koncert kosů a drozdů je něco vynikajícího pro můj sluch a rád je poslouchám brzy ráno, kdy není rušen různými zvuky sekaček na trávu apod.

Samička konopky započala se stavbou hnízda rovněž v měsíci dubnu. Konopky přiletěly v malém hejnu koncem března a postupně se hejno začalo rozpadat na jednotlivé páry, jež obsazovaly teritorium v okolních zahradách, které jsou osázeny různými keři a tújemi. Konopky tak mají dostatek prostoru pro svoje hnízdění. Sameček konopky sedává na elektrickém vedení u okna naší ložnice a já si jeho zpěv rovněž vychutnávám, a to brzy ráno ještě v posteli, protože spáváme při otevřeném okně. Hnízdění mají skvěle načasované, protože budou mít na krmení mladých dostatek semínek z odkvetlých pampelišek.

Stehlíci

V blízkosti našeho domu se nachází skupina kaštanů a na jednom z nich si postavili hnízdo stehlíci. Je na konci větve ve vršku stromu. Hnízdo stavěla pouze samička a sameček ji neustále doprovázel a obveseloval svým zpěvem. Stehlíků je v současné době v našem okolí dostatek a já je pozoruji při zrání řepky, jak vybírají ještě nezralá semena a krmí jimi svá mláďata. Řepkou v mléčné zralosti jsem krmil stehlíky, které jsem odchovával v kleci. Podotýkám, že registrovaný chov – psal jsem o tom článek ve Fauně. Stehlíci na uvedených kaštanech hnízdí pravidelně každý rok a odchovávají několik hnízd mláďat. Jejich největším nepřítelem jsou sojky a straky, které jsou v současné době přemnožené a páchají na zpěvném ptactvu velké škody.

Zvonohlíci zahradní

Na sousedově zahradě hnízdil každý rok pár zvonohlíků zahradních, ale v letošním roce jsem je nezaregistroval. Zpěv samečků byl slyšet z okolních zahrad, ale v letošním roce jsem zvonohlíka ještě zpívat neslyšel. Jeho písnička je jednoduchá, ale příjemně se poslouchá. Je to bratranec našeho Kanára, se kterým bez problémů vyvádí mláďata – někteří samečci těchto Kříženců jsou plodní.

Sýkorky

Co se týká sýkorek, pozoruji ve svém okolí několik párů modřinek, koňader a pár uhelníčků. Sýkorky mají ke hnízdění k dispozici dutiny ve starých stromech. Některé zahrady jsou delší dobu neudržované a jsou v nich staré ovocné stromy, ve kterých jsou dutiny, jež využívají pro hnízdění. Sýkorky každou zimu přikrmuji slunečnicovými semínky. Jako krmítko používám dvoulitrovou PET láhev, do které ve vrchní straně vyříznu otvory a naplním slunečnicí. Krmítko pověsím pod střechu našeho domu a mám co pozorovat. Do tohoto krmítka létají různé druhy sýkorek, které se semínkem slunečnice odlétnou. Nejvíce je využívají koňadry, které nejsou plaché a naučí se brát semínka z ruky. Mají velmi početnou rodinu, někdy i dvanáct mláďat, která živí různým hmyzem, jeho larvami, kuklami a vajíčky, jež sbírají ve svém okolí a tím provádí biologickou ochranu ovocných zahrad a zahrádek se zeleninou. Je to jeden z nejužitečnějších ptáků, který si zaslouží naši ochranu a pomoc v zimním období. Jsou nám vděční i za pověšení kousku loje nebo syrového špeku. Já pravidelně zavěšuji špek na větev ořešáku před naším domem, který využívá i několik strakapoudů. Co se týká zpěvu koňadry, není složitý, ale příjemný a hlasitý.

Další druhy

V okolí našeho domu je ze zahrad slyšet i zpěv dalších druhů ptáků, jako Zvonka zeleného, strnada zahradního a dalších. Za naším domem jsou pole, kam si chodím poslechnout zpět skřivana polního, který pod oblohou přednáší svoji jásavou písničku. Je úchvatný pohled na zpívajícího ptáka, jak stoupá k obloze, a jeho zpěv je slyšet do velké vzdálenosti. V křovinách kolem polní cesty si rád poslechnu i zpěv samečka pěnice černohlavé, který si mnohdy nezadá se zpěvem slavíka. V neudržovaných zahradách je slyšet i zpěv pěnice pokřovní, ta využívá ke svému hnízdění houštiny. Je zde slyšet i zpěv pěnice hnědokřídlé, který je celkem tichý. Tato pěnice svůj zpěv přednáší na vyvýšeném místě, kdežto pěnice pokřovní je neustále schovaná.

Jarní příroda je nádherná a je zapotřebí si jaro vychutnávat, protože se jedná o nejhezčí roční období.