Zemský hřebčín Marbach
Historie
Hřebčín v Marbachu byl založen v roce 1514 a skládá se z několika středisek se stejně bohatou historií, jako má Marbach. Koně se zde chovali od 16. století, v roce 1573 byl Marbach povýšen na dvorní hřebčín. V letech 1867–1950 se tu soustředili na chov württemberského teplokrevníka a importovali se sem také východopruští a anglonormanští koně. Od roku 1932 přibyl chov plnokrevných arabských koní, v roce 1954 tu začali chovat chladnokrevné schwarzwaldské koně. Ve stejném roce se také konsolidoval chov německého jezdeckého koně. Od roku 2009 patří hřebčín do sdružení European State Studs Association (ESSA). Co se týká plemen, chová se tu sedm plemen: teplokrevný německý jezdecký kůň, altwürttemberský teplokrevník, plnokrevný arab, schwarzwaldský chladnokrevník, hafling, německý jezdecký pony a anglický plnokrevník. V současné době v Marbachu a přilehlých dvorech žije přibližně 550 koní, z toho 250 hříbat a mladých koní v odchovu. Hřebčín obhospodařuje 150 budov a 962 ha, z čehož velkou část tvoří pastviny. Jednotlivé dvory se soustřeďují na chov – Offenhausen patří k nejstarším a dnes je tu hipologické muzeum a připouštěcí a inseminační stanice. Ve dvoře Hau jsou odchováváni hřebečci. St. Johann je nejvzdálenější (přibližně 15 km), tam jsou hřebci, a o kousek dál je odchovna klisniček. Ve dvoře Güterstein je také odchovna, dříve tu byli koně ve výcviku a plemeníci.
V hřebčíně
Jedete-li sem autem, nejvíce vám pomůže směrovat navigaci na Gomadingen. Když jste konečně na místě, uvítá vás vůně koní a budovy po obou stranách silnice. Vchod na hlavní nádvoří vede tepanou bránou, na níž zlatě září jelení paroh a písmeno M, což jsou znaky hřebčína. Jakmile se ocitnete na čtvercovém nádvoří, jistě každého zaujme napajedlo z 19. století, které je známé z mnoha propagačních snímků hřebčína. Je totiž ozdobeno soškou klisny se sajícím hříbětem. Chcete-li se dozvědět leccos z bohaté historie, stačí zajít do infocentra v horní části nádvoří. Stáje s koňmi jsou nad tímto dvorem, snadno rozeznáte staré od nových. Ve všech ale vládne vzorný pořádek, a pokud se vám podaří nakouknout do sedlovny, můžete se pokochat nádhernými postroji. V kopcovitém terénu se pak střídají pastviny s dalšími stájemi. Po pravé ruce je krytá hala z 80. let minulého století a navazuje na ni předvadiště o rozměrech 100 × 80 m, kde se konají známé slavnosti Hengstparade, ale i jezdecké závody či běžné tréninky. Kapacita hlediště je přibližně pro deset tisíc sedících diváků a další dva tisíce mohou stát. A věřte, že při zdejších slavnostech je tento kotel zaplněný do posledního místečka! Nad budovami hřebčína a předvadištěm jsou tratě pro všestrannost a spřežení, které využívají jezdci a vozatajové v průběhu roku jak k tréninku, tak k mnoha národním závodům. Hřebčín je velice aktivní v oblasti vzdělávání, vlastní jezdeckou školou a pořádá řadu kurzů a seminářů jak pro odborníky, tak pro širokou veřejnost. Každoročně sem zavítají tisíce návštěvníků, někteří se sem jedou jen podívat na koníčky v rámci nedělní procházky, jiní sem jezdí na závody a odborné přednášky.
Schwarzwaldský chladnokrevník
Ze všech plemen chovaných v Marbachu mě nejvíc okouzlilo toto u nás téměř neznámé chladnokrevné plemeno. Někdy se také skrývá pod názvem Black Forest Horse nebo schwarzwaldský fuchs/ryzák. Zbarvením to mají být tmaví ryzáci se smetanově bílou hřívou a často s výraznými bílými znaky, s KVH 148–160 cm. Původně tito koně žili v Černém lese, odkud je odvozen i název plemene, a používali je již středověcí rolníci pro práci v lese a na poli. Vznikli na základě ardenských koní, belgiků a noriků, ale zřejmě během 16.–19. století došlo i k přilití krve iberských koní a arabů. Ačkoli je jejich chov veden Svazem chovatelů Bádenska-Württemberska od roku 1896, dnes patří na Červený seznam původních německých živočišných plemen – tedy je velmi ohrožený. Po 2. světové válce bylo registrováno 1 200 klisen v plemenné knize, ale mechanizace v zemědělství, lesnictví na konci 70. let vedla k rychlému poklesu populace těchto krásných koní. V plemenné knize je v současné době zapsáno 700 klisen a 35 hřebců a právě v hřebčíně Marbach se starají velkou měrou o to, aby toto plemeno nevyhynulo. Povaha schwarzwaldského chladnokrevníka je dobromyslná, jde o houževnaté, skromné a vytrvalé koně, kteří jsou nadprůměrně ušlechtilí a také dlouhověcí. Dnes se využívají jako koně pro rekreační ježdění nebo do zápřahu.
Hengstparade
Každoročně se tu na konci září konají velice populární Hengstparade, což by šlo volně přeložit jako Slavnosti hřebců, ale není to samozřejmě jen o nich, divákům se představí i klisny a hříbata. Představitelé hřebčína si sem zvou různé hosty z ostatních evropských zemí, ale největší část vystoupení je o koních zde chovaných. K nejemotivnějším představením patří arabské klisny ve volnosti a také předvedení celých rodin. Země pak duní pod kopyty schwarzwaldských chladnokrevníků, na jejichž hřbetech jezdí mladí jezdci jako maďarská pošta a samozřejmě se představí i v zápřeži. Nechybí ani ušlechtilí němečtí teplokrevníci v drezurní a skokové ukázce, na závěr přijde velká hřebčínská čtverylka. Když se diváci dostanou do varu (a německé publikum je opravdu znalé a uznalé), je s podivem, že to koně nerozhází a v klidu si vychutnají potlesk deseti tisíc diváků! Je jistě potěšující, že jako hosté se zde objevili i koně z NH Kladruby nad Labem a koně Kinských i další zástupci českého chovu. Pokud se sem chcete podívat, potřebné aktuální informace najdete na www.gestuet-marbach.de.
