Gentský vousatý
Původ
Přesný původ gentského vousatého (bradatého) králíka se patrně již nikdy nedozvíme. Samotný původ prvních zvířat je kladen do centrální Francie, departmentu Limousine. Tam měl první exempláře těchto králíků belgický chovatel Raoul Verwulgen dostat darem od místního lesníka, který je tam choval. Byli to králíci pocházející z úzké příbuzenské plemenitby, kterou onen lesník realizoval kvůli nedostatku nepříbuzných zvířat. Obecně se předpokládá, že samotná mutace proběhla spontánně a znaky byly následně upevněny. Tyto králíky měl Raoul Verwulgen přivést do Belgie zhruba v roce 1958 (některé literární prameny hovoří už o roce 1956). Významnou roli v počátcích nového plemene sehrál Dr. Willem z gentské univerzity, který Verwulgenovi doporučil účast na výstavě. S určitostí je známo, že tito zajímaví králíci byli poprvé prezentováni v roce 1961 na výstavě v Het Neerhof, nedaleko belgického města Ghent (vyslovováno s „ch“). Přestože si tam plemeno získalo velkou pozornost, nebyla příliš tendence jej uznat do belgického vzorníku plemen. Po výstavě se tedy R. Verwulhen přestal chovu těchto králíků věnovat a plemeno skomíralo. Zájem o plemeno vyvolal až později Ronny de Clercq, v návazanosti na zachování tamního kulturního dědictví. Za tímto účelem bylo prováděno křížení s příbuznými plemeny a relativně čistokrevných, původních gentských vousatých (bradatých) králíků bylo minimum. Na počátku 90. let minulého století byl belgický chovatel Eric Meeus z města Duffeln byl patrně posledním z chovatelů, kteří drželi původní linii plemene. Tehdejší ředitel Pet Park Warder ve Šlesvicku-Holštýnsku, Dr. Jürgen Günther Schulze, poznal výjimečnost tohoto plemene a v roce 1992 provedl import dvou chovných párů do Německa s cílem zabránit vyhynutí plemene. Další importy byly provedeny v roce 1998 a následujících letech. Nové plemeno si v Německu získávalo čím dál větší popularitu a začali se o něj zajímat rovněž organizovaní chovatelé. Výsledkem toho byla účat těchto králíků na především velkých německých výstavách, potažmo evropských výstavách. Za účelem přilití krve bylo prováděno křížení, především s vídeňským šedým králíkem, který má podobný tělesný rámec a stejnou barvu. Plemeno bylo uznáno evropskou standardovou komisí a v roce 2012 zařazeno do evropského vzorníku plemen králíků. V samotném Německu je plemeno asi nejvíce populární a od října 2016 se tam bude regulérně posuzovat jako uznané plemeno, zatím jen v původním divokém zbarvení. V Rakousku je velkou iniciátorkou šíření plemene Inge Frasch.
Popis zevnějšku
Gentský vousatý (bradatý) je plemeno střední velikosti. Hmotnost dospělých zvířat by se měla pohybovat ideálně mezi 4,45 až 5,00 kg. Tvarové požadavky jsou obecného rázu, jedná se především o dobře zaoblenou záď, rovnoběžné končetiny, pevně upnutou kůži a bezvadně vyvinuté zevní pohlavní orgány. Tělesný rámec je mírně protáhlý, u samců má být zavalitější než u samic. Končetiny jsou silné, působí spíše kratším dojmem. Hrudní i pánevní část je široká a dobře osvalená. U samic je povolen malý lalůček. Hlava je široká v čelní i nosní partii, s výraznými skráněmi, především u samců. Uši jsou vzpřímené, dobře osrstěné, těsně vedle sebe postavené, silné struktury, o délce 12,5 – 13,5 cm. Srst je normální, hustá a pružná. Typickými znaky plemene jsou vousy, hříva a osrstění boků. Vousy mají být bohaté, zhruba 7 cm dlouhé a jsou lokalizovány na skráních, přičemž nahoře sahají asi do poloviny čela a rovněž ke kořenům uší. Hříva pokrývá krk, ramena a prsa a při pohledu zepředu má nepřerušeně tvořit „květ“ okolo krku králíka. Rovněž na bocích králíka je delší srst, přičemž pokud je osrstění kontinuální, je to předností jedince. Zatímco vousy a hříva zůstávají králíkovo po celý život relativně stejně dlouhé a husté, srst na bocích se s postupujícím věkem mění. Proto je potřebné to posuzovat s citem a s ohledem na věk konkrétního zvířete. Evropský standard povoluje následující barvy: divoce zbarvený (vč. tmavého odstínu), zaječitý a černý. U divoce zbarvených králíků je nutné brát v potaz delší srst, která může poněkud zkreslovat celkový dojem zbarvení, oproti zbarvení na normálněsrstém králíkovi. Barva podsady, případně mezibarva odpovídá výchozí barvě krycího chlupu, oči jsou hnědé s černou zornicí, drápy jsou tmavě rohovité.
Rozšíření a perspektivy plemene
Gentský vousatý králík se v posledních letech výrazně rozšířil zejména v Německu. Počet vystavených králíků na spolkových, ale i zemských výstavách rok od roku narůstá. Pro příklad – v roce 2015 na spolkové výstavě v Kasselu bylo vystaveno neuvěřitelných …. kusů těchto králíků. Gentší králíci jsou oblíbení i na evropských výstavách. Na minulé evropské výstavě ve francouzských Metz bylo vystaveno celkem 47 gentských vousatých králíků (z toho 8 zaječitě zbarvených, zbytek divoce zbarvených). Vzhledem k tomu, že Německo je destinací číslo jedna pro naše chovatele v rámci osvěžení krve, ale i dovozu nových plemen, je pouze otázkou času, kdy se plemeno objeví a bude vystaveno v České republice. Osobně se domnívám, že gentského vousatého králíka u nás čeká perspektivní budoucnost. Jedná se totiž o plemeno, které:
• Je středního tělesného rámce, takže lze očekávat dobrý užitek (při selekci na výstavy lze méně exteriérově hodnotné kusy dobře zužitkovat v kuchyni),
• Má nevšední zevnějšek tvořený atraktivně vypadající delší srstí, ale přesto to není plemeno zvýšeně náročné na údržbu srsti (oproti dlouhosrstým plemenům – angora aj.),
• Nemá šlechtitelsky náročné zbarvení (jednolité zbarvení oproti strakatým plemenům).
