Kladrubský hřebčín voní novotou
Zelená vystřídala žlutou
Asi největší a nejviditelnější změnou jsou zeleně omítnuté stěny hřebčína, které předtím byly žluté. Bílé doplňky zůstaly, ale kvůli rekonstrukci byly strženy letité porosty břečťanu a také některé stromy byly razantně seřezány. Kromě stájí byl opraven i zámek, kostel sv. Václava a Leopolda, vodárenská věž, kočárovna a další objekty. Stáje doslova voní novotou, koně mají prostorné boxy, jen v jedné stáji zůstala malá část tzv. štontů. Bylo vidět, že se hřebčín postupně „zabydluje“, ale koním i lidem je v něm určitě lépe. Pro trénink byla za Řečanskou bránou vybudována moderní opracoviště oddělená bílým hrazením a krásně navazující na zrekonstruovaný areál. Kladrubský hřebčín se tak konečně může důstojně zařadit po bok ostatních moderních evropských hřebčínů!
Chovatelská ukázka
Již dopoledne se začal areál hřebčína plnit zvědavými návštěvníky – mladými i pamětníky, kteří byli velmi zvědavi na provedené změny. Ve stájích to hučelo jako v úlech a zaměstnanci se museli trpělivě proplétat mezi návštěvníky a často zodpovídat jejich dotazy. Bohužel v Den koní bylo možné stáje navštívit jen dopoledne a kočárovna i vodárenská věž byly zavřené, což mnozí lidé (včetně mě) nesli nelibě, protože se těšili, že uvidí nové expozice. Hřebčín sice krátce před akcí vydal upozornění na mimořádný návštěvnický režim, ale evidentně to nebylo šťastné rozhodnutí. (Pokud však vydrželi až do 19 hodin, mohli zájemci zažít Muzejní noc na kladrubském zámku a vidět i kočárovnu a hřbitovní kapli.) V deset hodin začala na nádvoří chovatelská ukázka, nejprve se představilo pět bílých a pak čtyři vraní starokladrubští plemenní hřebci, následovalo je šest plemenných klisen. Po téměř hodinové pauze vjelo do kolbiště slavnostní osmispřeží vedené Jiřím Nesvačilem, které přivezlo císaře Františka Josefa I. a jeho choť Alžbětu Bavorskou řečenou Sissi. Právě císařský pár je s hřebčínem spjat, protože sem zajížděl na lovy. Císař důstojně přivítal diváky a pak odhalil pamětní desku.
Dánský Zlatý kočár
Největším lákadlem odpoledního programu byla prezentace dánského královského spřežení se Zlatým kočárem, který byl vyroben v roce 1840. Jeho účast musela potvrdit sama dánská královna Margrethe II. Pamětníci však vědí, že tento mimořádný skvost byl již v Kladrubech prezentován, a to v roce 2004 na Velkých jezdeckých dnech. I přesto se znovu těšil velké pozornosti, návštěvníci si jej nejprve mohli prohlédnout od 10 do 12 hodin v hale a pak obdivovat v akci na kolbišti. České patrioty musí nevýslovně těšit, že od roku 1994 se do dánských královských stájí dodávají pouze bílí starokladrubští koně a spolu se Zlatým kočárem jsou nejznámější ekvipáží v Dánsku. Naši karosiéři se tak vrací ke svému původnímu účelu, kvůli kterému byli stovky let šlechtěni – tedy aby byli koňmi pro kočáry císařů a králů.
Černobílá krása i hosté
Slavnostní zahájení měla obstarat pyramida s praporečníky, ale potlesk jednu z klisen tak vyděsil, že nakonec jeden z praporečníků musel jít „po svých“. Ale i to se stává, koně nejsou stroje a na kráse jim to rozhodně neubralo. Následovali ji jezdci na koních v čele s ředitelem hřebčína Ing. Jiřím Machkem na S Espadě XI a za nimi vjížděly kočáry se vzácnými čestnými hosty, mezi kterými byla např. Mgr. Miluše Horská, místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR, dánský velvyslanec Christian Hoppe s manželkou, ředitelé Zemských hřebčinců Písek a Tlumačov Ing. Karel Kratochvíle a Ing. David Olejníček a dánští a švédští hosté. Po slavnostních proslovech byl program zahájen kočárovým rejem, viděli jsme jednospřeží, dvojspřeží, tandem a random (dva, respektive tři koně zapřažení za sebou), čtyřspřeží, pětispřeží a šestispřeží. Akční podívanou představovala skoková čtverylka, kde se představili kladrubští jezdci a jezdci ze Zemského hřebčince Písek. Barokní ukázku si připravili Ing. K. Dvořák se So Elea XXII a Pavla Kašparová s F Roma XXI-27. Elegantní podívanou pak opět vystřídala akce v podobě koňské kopané neboli pushballu. Národný žrebčín Topoľčianky se prezentoval dvěma hřebci při práci na ruce, ale bohužel to byl nejslabší bod programu, a pokud jste čekali skoky nad zemí či těžší prvky, byli jste zklamáni. Zato rychlá kola v podání dvou šestispřeží (bílého vedeného Jiřím Nesvačilem a vraného vedeného Radkem Nesvačilem) doslova zvedla diváky ze sedadel. Tihle mistři opratí se skutečně nebojí svoji šestku „vyhecovat“ do pořádného cvalu a předvést divákům, jak vypadá adrenalin v nejčistší podobě! Abychom zklidnili tep, byla další ukázka rurální a předvedli se při ní starokladrubští koně v pracovní podobě – tedy zapřažení do vozu se senem a slámou či do obracečky. Závěr první poloviny programu obstarala ukázka všestrannosti v podání Jakuba Hlávky na Farze-K a Jakuba Macka na Argemě-K (klisny plemene český teplokrevník).
To nejlepší nakonec
Druhou polovinu programu zahájila noblesní jezdecká čtverylka pod vedením Pavla Macka. Šestnáct koní zajelo dokonale oku lahodící čtverylku. Pak kolbiště opanovalo dánské královské spřežení se Zlatým kočárem, které vede jednak kočí z kozlíku, ale také jezdec na prvním podsedlovém koni. Do programu byla pak zařazena další čtverylka, kde se představili i hosté ze ZH Písek a ZH Tlumačov. Tentokrát však šlo o koně v zápřeži a jejich kočí opět předvedli, že skvěle umí. Ve vystoupení nazvaném První republika se tři jezdci předvedli v dobových legionářských uniformách a doprovázel je kočár tažený dvojspřežím běloušů, v němž jezdíval první prezident, T. G. Masaryk. Vděčnou ukázkou byla i voltižní vystoupení, kde se představili děti a studenti ze Střední školy chovu koní a jezdectví. V duchu baroka se nesla čtverylka nazvaná Dámská sedla. A opět přišlo adrenalinové vystoupení v podobě uherské pošty, kdy „čikoš“ (maďarský pastevec koní) stojí rozkročmo na hřbetech dvou koní – a to v pořádně rychlém cvalu a nad hlavou práská dlouhým bičem zvaným žíla. Takové doslova kaskadérské číslo opět nadchlo diváky a všichni tři odvážní aktéři si vysloužili obrovský aplaus. Následovaly křtiny hříbat a pak se již tajil divákům dech, když do kolbiště vběhlo volné stádo kladrubských bělek. Kolem nich kroužili jezdci-vlajkonoši na koních, v čele s ředitelem Ing. Machkem. Perličkou nakonec byla dvě vícespřeží – bílé desetispřeží vedené Radkem Nesvačilem a vrané dvanáctispřeží vedené Jiřím Nesvačilem. A jako by i příroda chtěla podpořit tento krásný den, nechala průtrž mračen spadnout jinde a v Kladrubech se jemně rozpršelo až po skončení programu. Snad to byl déšť štěstí a Národní hřebčín teď už čekají jen samé krásné časy.
Okruhy pro návštěvníky
Chcete-li hřebčín navštívit, všechny podstatné informace najdete na www.nhkladruby.cz. Pro návštěvníky jsou připraveny v době turistické sezony od 1. dubna do 31. října 2016 (úterý až neděle 10–16 hodin) komentované prohlídky stájí, vidět mohou historickou kočárovnu a postrojovnu nebo zámeckou expozici věnovanou císaři Františku Josefovi I. a císařovně Sissi. Kdo má rád historii, jistě si nenechá ujít prohlídku zámku, děti asi nejvíc ocení expozici lesovny se simulátorem jízdy v kočáře, a kdo se nebojí výšek, může si prohlédnout areál hřebčína z rozhledny. Nenechte si ujít místo, kde žije živá národní kulturní památka!
