O celnících je známo, že hájí zájmy občanů naší země v podobě ochrany domácího trhu, a to nejen formou výběru cla, ale také dohledem nad dováženým zbožím, aby neohrožovalo životy nebo zdraví lidí, zvířat ani rostlin. Jenomže pašování a prodej zakázaných či nebezpečných komodit je velký byznys a s tím je spojený zločin. Proto mají čeští celníci ve svých řadách nejen psí specialisty na odhalování pašovaných produktů, ale také čtyřnohé obranáře.
A jak jsou dobří, mohli vidět příznivci služební kynologie na červnovém Mezinárodním mistrovství psovodů a služebních psů Celní správy ČR, které se už tradičně konalo v těch nejdůležitějších kategoriích. Pro psy vyhledávající drogy to byl už sedmnáctý šampionát, pro specialisty na vyhledávání tabáku a všestranné psy to bylo poosmé. Spolu s celníky soutěžili psovodi Služby cizinecké policie, Armády ČR, Policie ČR, Vojenské policie, Vězeňské služby a Hradní stráže. Ostatní týmy byly ze sedmi zemí Evropy a z dalších šesti zemí přicestovali celní experti a rozhodčí, ti nejvzdálenější byli z Austrálie a USA. I to svědčí o tom, jak je ve světě uznávaná práce našich celních kynologů. Proto se jim největšího ocenění dostalo už v roce 2005, kdy byl resortnímu kynologickému středisku v Heřmanicích přiznán Světovou celní organizací (WCO) statut Regionálního výcvikového střediska pro Evropu. Od té doby tak každoročně probíhají kurzy psovodů a psů pro celníky nejen z Evropy, ale i ze zemí Asie a Jižní Ameriky.
Obranářští psi celníků i dalších účastníků mistrovství předváděli nekompromisní zákroky, ale zároveň museli přesvědčit rozhodčí, že jsou ovladatelní. A to všichni prokázali především při cvicích poslušnosti. Během ní by totiž podle soutěžních regulí stačilo, aby kdykoliv psovod vydal tři povely k přivolání psa, a pokud by čtyřnožec nepřiběhl, je veškerá poslušnost anulována. Jinak řečeno, místo jednoho sta možných bodů dostane nulu. Mezi obranářskými esy už dlouho vyniká Belgický ovčák Malinois Quantus celníka Romana Valy. O jeho kvalitách svědčí desítky vítězství na největších soutěžích obranných psů po celé ČR. Mezi ně patří například Memoriál pplk. Ryby v Plzni, Pohár Městské policie v Liberci, Pohár Kristýny v Hrádku nad Nisou, Mezinárodní mistrovství služebních psů organizované Tartem Mělník či Mistrovství ČR obranářů Tartu. Quantus tak na soutěžích blízkých praktickému nasazení služebních psů prokazuje svoji dokonalou připravenost. To si zřejmě uvědomují stánkaři a prodejci s nečistým svědomím, neboť stačí pouhá přítomnost tohoto psa a celníci nebo členové České obchodní inspekce se nemusejí obávat, že by je při kontrolách někdo napadl nebo chtěl utéct. V blízkosti Quanta jsou stánkaři klidní a spíše vstřícní, aniž by maliňák musel ukázat svůj krásný bílý úsměv. „Vím, že při kontrolách celníků a ČOI někdy dochází k různým konfliktním situacím, ale nikdy to nebývá v místech, kde jsem s Quantem. Už jeho pouhá přítomnost přispívá k bezkonfliktní kontrole. Nikdy jsem ho nemusel použít k zadržení osoby,“ říká psovod.
Tím měl Roman Vala na mysli, že nemusel „naostro“ použít psa ve službě. Mimo službu mu však byl naopak velmi užitečný, dalo by se říci, že šlo přímo o učebnicový zákrok. Celník si bere služebního malinoise domů, do Jablonce nad Nisou, a tam se jinak klidný malinois kolem únorové půlnoci rozštěkal. To páníčka vzbudilo a už letmý pohled z okna na zahradu ho přesvědčil, že nemůže mít doma lepší alarm, než je Quantus. Zloděj se dobýval do garáže na zahradě. Okamžitě zavolal jablonecké strážníky a šel si připravit psa. Psovod nechtěl zloděje předčasně vyplašit, proto ho z okna pozorovala manželka a mobilním telefonem podávala informace o jeho pohybu. Nakonec pes přece jen náhle vyrazil zpoza rohu domu ve chvíli, kdy si lupič vyhlížel u souseda snadnější vniknutí do zahradního domku. Když uslyšel psa, snažil se ve tmě utéct přes plot. To už však Quantus dostal povel „revír“ a muže dostihl v momentě, kdy přelézal plot. Pes mu náhubkem dal jasný signál, aby se nehýbal. Zloděj zcepeněl, seskočil a jako socha stál před štěkajícím psem několik minut, než dorazil psovod spolu s hlídkou MP. Strážníci v zlodějovi poznali známého místního lumpa a s pomocí psa ho eskortovali ke služebnímu autu. Po celou dobu asistence psa byl zloděj krotký, jenomže jakmile zjistil, že psovod se psem odešli, probudila se v něm agresivní nálada a snažil se uprchnout. Strážníkům tak nezbývalo než pomocí hmatů, chvatů a pout zloděje pacifikovat a odvést k dalšímu vyšetřování. I tento příklad ukazuje, jak jsou psi důležití nejen při vyhledávání a dopadení pachatelů, ale také jak silné je jejich psychologické působení. Stačí pouhá přítomnost psa a pachatel se chová pokorně a nedovolí si k policistům, strážníkům či celníkům žádné agresivní výpady. Pokud pes u zákroku není, dopouštějí se nejen hrubých invektiv k uniformovaným mužům a ženám, ale nezřídka je i napadnou, jako tomu bylo ve zmíněném případě.
Jiné případy využití služebních psů by mohli uvést snad všichni účastníci šampionátu. Obranářské disciplíny celního mistrovství však jsou poněkud odlišné, přizpůsobené situacím, se kterými se mohou setkat jejich psi. A tak kromě průzkumu objektu revírováním a přepadu psovoda je to zadržení na velkou vzdálenost v málo přehledném terénu. Neobvyklé je také zadržení na 200 metrů s protiútokem figuranta, které je spojené s údery částečně naplněným pytlem. Další specifikou je zákrok u stánkového prodeje, kdy pes musí prokázat schopnost uchránit před napadením dvojici kontrolujících celníků a psovoda. Snadné nebylo ani zadržení figuranta, ke kterému se psi dostali uličkou mezi auty přes naházené pneumatiky a další překážku. Teprve pak mohli zpacifikovat figuranta vyhýbajícího se zadržení pomocí svazku dlouhých fábor. Kromě toho u některých disciplín museli psi prokázat ovladatelnost při pouštění, bezpečnostní prohlídce a výslechu. To vše patří k rutinní přípravě celních psů, ale zvládli to i psi Vězeňské služby, policie a armády. Svědčí o tom výsledky obranářského šampionátu, když na prvním místě byl psovod Hradní stráže Tomáš Novák, druhý Ondřej Skok od PČR, třetí celník Roman Vala, čtvrtý Stanislav Doležal od Vojenské policie atd.
Vyrovnanost soutěžících byla rovněž v kategoriích psů vyhledávajících drogy a tabák. Psi s oběma specializacemi jsou velmi potřební a užiteční, a to nejen pro celníky a ostatní ozbrojené složky, ale pro všechny občany naší země. Drogoví psi svými nálezy snižují rizika ohrožení životů, zdraví i sociálního vyloučení lidí užívajících narkotika a zároveň pomáhají celníkům a policistům k odhalování drogových mafií. Psům vycvičeným na vyhledávání tabáku zase můžeme být vděční, že pomáhají bojovat proti daňovým únikům při pašování tabáku a cigaret. Vždyť třeba autobusem cestující pasažér, který si právě vyzvedl sociální dávky a jede ze slovenských Michalovců do Londýna, vydělá na pašovaných ukrajinských cigaretách na tři sta tisíc (přepočteno na Kč). Stačí mu k tomu tři přepravovaná zavazadla. Pokud ho však při kontrole autobusu neobjeví třeba fenka Holandského ovčáka Kety celníka Josefa Hůly. O podobné nálezy se téměř jedenáctiletá fenka už zasloužila mnohokrát. Ve svém pokročilém věku měla dokonce našlápnuto na letošním šampionátu na vítězství, ale malé zaváhání ve velké konkurenci stačilo na páté místo. Králem tabákových psů se stal malinois Milana Dibďáka z Celního úřadu (CÚ) Jihočeského kraje před psem druhého Martina Koláře z CÚ Praha Ruzyně. Třetí byl Německý ovčák slovenského psovoda Miloše Pivovarníka a čtvrtý ohař Slovince Andreje Lesjaka. Medailovými specialisty na vyhledávání drog byli psi Miroslava Trauera ze Slovenska, Tomáše Fořta z AČR a Radka Severina od PČR.
A co dodat závěrem k celnímu šampionátu? Snad jen to, že daňoví poplatníci v naší zemi i z dalších zúčastněných států mohou být spokojeni, neboť financovat takové psí pomocníky se mnohonásobně vrátí. Ať už v podobě odhalování nezdaňovaných komodit, vyšší bezpečnosti, nebo při boji proti drogovému zlu.