Loskutáci
Loskutáci jsou poněkud zamotaná záležitost, jejíž podstata tkví v tom, že vědci se dosud jednoznačně neshodli na tom, co je druh a co pouze zeměpisná forma nějakého druhu. Proto se také s obtížemi orientujeme v loskutácích a příčin tápání je povícero. Pokud však budeme postupovat disciplinovaně, můžeme se i v této otázce lépe orientovat. Kdysi jsem překreslil z holandského časopisu Onze Vogels takovou tabulku, na které bylo vyobrazeno, jak rozeznávat jednotlivé loskutáky. Jenže je to již dávno a malinko se změnil i pohled vědy na tyto ptáky. Chci postupovat disciplinovaně, proto budu muset nakreslit tabulku novou. Mezitím totiž vyšla docela zásadní publikace „Soustava a české názvy ptáků světa“, kterou vydalo Muzeum Komenského v Přerově. Tato publikace se dívá na loskutáky tak, že uvádí pět druhů, přičemž jen jeden z těchto druhů vytváří sedm zeměpisných forem, zbylé druhy jsou monotypické. Takže bych měl umět rozlišit 11 různě vypadajících ptáků a říci, který to je. Pomocí vylučovací metody se tedy pokusím dospět k nějakému číslu, o němž zatím ani nevím, které to bude. Odhadem se dá odlišit tak devět forem a druhů z oněch jedenácti.
Loskutáci jsou špačci, protože jsou řazeni do čeledi špačkovitých Sturnidae (Rafinesque, 1815). Různých špačků zná věda na 114 druhů. Mezi nimi i rod Gracula, pro který má čeština rezervováno rodové jméno loskuták. Jsou to ptáci o velikosti těla okolo 30 centimetrů, černě zbarveného peří s kovovým leskem a malým bílým zrcátkem v křídle. Mají žlutě oranžové zobáky a na zátylku hlavy, nebo až pod okem, žluté laloky lysé kůže bez peří. Podle tvaru těchto laloků, jejich umístění a podle velikosti těla se liší jednotlivé druhy nebo zeměpisné formy. Ptáci žijí v jihovýchodní Asii od Indie na západě až po Indonésii na východě. To, kde žijí, nám může usnadnit i orientaci.
Nejdéle známým druhem je Gracula religiosa (Linnaeus, 1758) = loskuták posvátný. Jeho nominátní forma Gracula religiosa religiosa obývá Sumatru, Jávu a jih Malajsie. Je obvykle nazývána loskutákem posvátným velkým, což je poněkud zavádějící.
Máme dnes totiž i loskutáka velkého – Gracula robusta (Salvadori, 1887). Ten byl kdysi považován za formu loskutáka posvátného a v češtině nazván sumatránský. Bylo to opět zavádějící, protože tento největší loskuták vůbec žije jen na Niaských ostrovech severozápadně od Sumatry.
V Indii najdeme tři loskutáky. Jednak na jihozápadě, při pobřeží, loskutáka jižního – Gracula indica (Cuvier, 1829). Je to samostatný druh, který nevytváří další formy. Lalok na zátylku je položen nízko, vzadu na krku spojen a vybíhá dvěma výběžky až za oko, ale není spojen se znakem pod okem.
V severovýchodní Indii najdeme ve dvou oblastech spíše při pobřeží formu Gracula religiosa peninsularis = loskuták posvátný indický. Lalok na zátylku je nízko položený a směrem k oku vybíhají dva výběžky nespojené se znakem pod okem.
Od podhůří Himálaje v Indii až po jižní Čínu a Vietnam je rozšířena forma Gracula religiosa intermedia = loskuták posvátný prostřední.
Jelikož postupujeme od západu k východu, nesmíme zapomenout na loskutáka srílanského – Gracula ptilogenys (Blyth, 1846). Žije asi na třetině území ostrova v jeho jihozápadní části. Snadno rozeznatelný druh, protože jako jediný má jen lalok na zátylku a žádné výběžky směrem k oku nebo znak pod okem. Posledním samostatným druhem je loskuták engganský – Gracula enganensis (Salvadori, 1887). Tito ptáci žijí na enganských ostrovech jihozápadně od Sumatry. Tím jsme vyčerpali samostatné druhy podle současných názorů.
Zbývají nám tedy čtyři zeměpisné formy loskutáka posvátného. Je to Gracula religiosa andamanensis – loskuták posvátný andamanský, který má tedy i české jméno a jeho rozšíření je dáno již jeho jménem. Jsou to Andamanské ostrovy v Indickém zálivu. Dále pak Gracula religiosa batuensis, který dosud ani české jméno nemá. Ptáci žijí na ostrovech Batu a Mentawi severozápadně od Sumatry. Dále Gracula religiosa palawanensis – loskuták posvátný filipínský. Název této formy je opět poněkud zavádějící, protože ptáci jsou rozšířeni pouze na palawanském souostroví, které je sice součástí Filipín, avšak na hlavních filipínských ostrovech se přirozeně nevyskytují. Poslední formou je Gracula religiosa venerata, která opět dosud české jméno nemá. Má se vyskytovat v souostroví Malé Sundy na ostrovech Sumbawa, Flores, Pentar, Lomblen a Alor.
Jak jsem nakoupil, většinou na internetu, tak i předávám. Chybí nám tedy nákres dvou forem, který i při nákupu chyběl. Co nevidíte na vlastní oči, tomu můžete jenom věřit, nebo nevěřit. Protože loskutáci byli vysazeni i v jiných částech světa, prý i v Japonsku, na Havaji nebo na Floridě, dá se předpokládat, že na trhu se mohou vyskytovat i všemožní Kříženci. Loskuták velký (robusta) byl oproti tomu považován za vyhynulého, ale českou výpravou byl nedávno znovu objeven. Považujte tento příspěvek za pomůcku k dalšímu studiu. Doporučuji zásadně, i v češtině, dodržovat základní pravidlo pro pojmenování. Druh má jméno dvouslovné, zeměpisná forma vždy trojslovné. Jinak je v tom zmatek.
