S jakými koňmi jste začínala?
S koňmi jsem začala docela pozdě, ve dvaceti osmi letech. Byl to takový můj dětský sen, ale teprve když jsem měla dost stresu a hektického života v Praze, rozhodla jsem se, že už je na čase si ho splnit. Vzala jsem šestiletou dceru a odstěhovaly jsme se na venkov do roubené chaloupky, jejíž stáří se odhaduje na 250–300 let. Ke koním jsem se dostala jen občas, ale vždycky jsem cítila, že tam je pro mě zdroj štěstí a tušila jsem, že k nim patřím. Po rekonstrukci domu jsem se přihlásila do zdejší jezdecké školy-Minifarmy Sloup- a tam jsem docházela 1,5 roku a učila jsem se intenzivně nejen jezdit, ale také se o koně starat. Naučila jsem se základy a když už jsem si byla jistá, že to zvládnu, tak jsem si domů vzala první dva koně – anglického plnokrevníka a poníka pro dceru. To se psal rok 2005, poníka (velice problematického) jsme o rok později vyměnily za amerického klusáka a ještě přikoupily angloaraba a začaly jsme dělat turistiku. Dcera později začala jezdit hobby závody, rodeo a účastnila se různých jezdeckých akcí v nejbližším okolí, ale zjišťovaly jsme, že nemáme koně ideální povahy. A začalo nám docházet, že určitá povaha se váže k určitým plemenům.
Jak jste se dostala ke koním Kentucky Mountain Saddle Horse (dále jen KMSH)?
Až když jsem se seznámila se svým mužem Martinem, tak jsme začali pátrat po koních, kteří by odpovídali naší představě. V hlavě jsme měli sen o malém rodinném ranči, kde bude pohoda a žádné stresy. První, co nás napadlo, že vhodní koně by byli Quarter Horse nebo Paint Horse, ale pak jsme narazili na článek od Anji Brands o mimochodnících KMSH. A protože nás to zajímalo, jeli jsme se na její koně podívat na Šumavu, kde je chová. Paní Brands nás nechala pod sedlem vyzkoušet plemenného hřebce ATF Captain Midnight, což je otec našeho nynějšího plemeníka Bohemian Harleyho. A to byl pro mě tak silný zážitek, že ještě po cestě domů jsme se rozhodli, že si koupíme koně tohoto plemene. Okouzlili nás svou laskavou povahou, temperamentem, ale i snadnou ovladatelností a samozřejmě mimochodem. Za čtrnáct dní na to jsme si vezli domů rovnou dva hřebce – Bohemian Harleyho a Amiga.
Jak byste charakterizovala toto zajímavé plemeno?
Kentucky Mountain Saddle Horse, neboli kentacký horský mimochodník je v Evropě málo početné plemeno, odhaduji, že tu je asi 700 koní a v USA je v současnosti registrováno 20 0000 jedinců. Je pro ně typická nesmírně milá a mírná povaha, atraktivní zbarvení a především pohodlný čtyřdobý mimochod. Jde o specifickou, velmi rychlou chůzi, při které se pohybují takřka zároveň dvě laterální končetiny (např. pravá přední společně s pravou zadní.) Díky tomu je pro jezdce nesmírně pohodlný, a to i v rychlém tempu. Rychlost „turistického“ mimochodu na dlouhé trasy je kolem 20 km/h, ale může být i rychlejší – ekvivalentní cvalu a dokonce trysku. Lidé si často myslí, že mimochodník má pouze mimochod, ale není to tak - má i krok, klus a cval jako ostatní koně. Tento chod byl u nich cíleně šlechtěn kvůli dlouhým jízdám v obtížném terénu. Je velmi pracovitý, příjemně temperamentní a univerzálně využitelný, například pro trail nebo pro endurance, protože je velice vytrvalý. Při dobrém odchovu a péči se dožívá i velmi vysokého věku (více než 30 let), přitom je to velmi skromné plemeno, které je možné chovat celoročně venku. Jsou nesmírně chytří a rychle se učí, a to včetně otvírání boxů a rozvazování vazáků! :-) Všechno je zajímá, nebojí se a rádi si hrají. Ve výběhu jim udělá radost míč nebo bazének. KMSH jsou koně vhodní pro děti a důchodce pro svou mírnou a tudíž bezpečnou povahu a pohodlné chody. Mají nálepku "bezpečných koní" s pevnými nervy a přátelským vztahem k lidem. Jako jejich chovatelka to mohu potvrdit.
Zmínila jste i atraktivní barvy...
"Značkovou" barvou tohoto plemene je Silver Dapple (hnědák se světlou hřívou a ocasem), která je nejžádanější. Tito koně však mění barvu celý život a také hříva je někdy světlejší a jindy zase tmavne. Další zajímavé zbarvení je Red Chocolate, která by se nechalo popsat jako světlý ryzák. Silver Bucskin je plavák se silver dapple genem, který způsobuje, že odznaky nejsou černé, ale světlejší ( hnědé, nebo medové) a žíně jsou melírované, nikoli černé jako u klasického plaváka. Silver Buckskin má na rozdíl od klasického plaváka zlaté groše. Dále můžeme vidět koně ve zbarvení Champagne nebo Perlino. Koně KMSH mohou mít i bílé odznaky, ale nesmí mít všechny čtyři nohy bílé, bílé skvrny a nesmí mít lucernu- v tom případě se registrují jako Spotted Mountain Horse
Kdy jste se pustili do chovu?
Začali jsme se dvěma hřebci a kupodivu to nebylo problematické, ačkoli jsme se toho zpočátku báli a mnoho našich přátel nás před tím varovalo. Ale díky jejich úžasné povaze to nakonec bylo snazší, než třeba s našimi předchozími koňmi jiných plemen. Je to zcela jistě dáno dlouhodobým cíleným šlechtěním, protože v USA nemohou jít do chovu koně, kteří nejsou charakterní. Probíhá to tak, že majitelé koně z jiných zemí než USA žádající o uchovnění v Kentucky Mountain Saddle Horse Association musejí natočit video, kde je kůň např. v klidu při sedlání nebo se v klidu vypořádá s "bubáky" (šustivými sáčky, deštníkem ap.) a dále musí video obsahovat část, kde je korektně předveden mimochod. Musela jsem tedy začít s koňmi trénovat, Anja nás totiž přesvědčila, že Bohemian Harley je velice nadějný. Pro mě to byla zvláštní situace, protože jsem se musela naučit jezdit a trénovat mimochod bez předchozích zkušeností. Měla jsem s tím zpočátku problémy, ale pomáhala mi radami jak Anja, tak druhá kamarádka- Noemi Le Blanc, Češka žijící v USA a zabývající se chovem KMSH, se kterou jsem se seznámila na výstavě koní v Lysé n. L. Takže podle jejich rad jsem trénovala, jezdila a posléze natočila potřebné video. Nakonec byl Harley uchovněn, zatímco Amiga jsme vykastrovali, protože bylo zbytečné mít dva hřebce. A samozřejmě bylo potřeba sehnat chovnou klisnu, takže jsme si v roce 2011 přivezli z Holandska první kobylku barvy golden champagne Henry´s Gold Secret alias Goldie. Ta je příslušnicí plemene Tennessee Walking Horse, které v ČR zatím zastupují jen tři exempláře. TWH se s KMSH je možné křížit, protože je to také mimochodné plemeno a má rovněž přívětivou a pracovitou povahu. V srpnu 2014 nám dala první hříbátko po Harleyovi - Pilgrim´s Lord of Sunshine. A tak začal náš chov...
Jak přibývali další koně?
Noemi měla u Anji malý chov, ale když na trvalo přesídlila do USA, koně rozprodávala a dvě klisny jsem si koupila já. Byly to Acadiana´s Cream and Mocha a Acadiana´s Desert Rose. Pak jsme objevili v Holandsku raritní strakatou klisnu King´s Ginger, její zbarvení je "black overo", registrována je jako "Spotted Mountain Horse". Nyní má pod sebou letošní klisničku po našem hřebci. Již se u nás narodilo osm hříbat a příští rok očekáváme další tři přírůstky. Budeme usilovat o uchovnění dalšího hřebce barvy Silver Buckskin Bohemian Caseyho. Dnes už máme 16 našich koní KMSH a čtyři téhož plemene na výcvik.
Jakým způsobem je chováte a k čemu je využíváte?
Naši koně jsou celoročně venku, stáj jim vysloveně nedělá dobře. Klisny rodí ve stádě, jsou na to zvyklé a nikdy se nevyskytnul žádný problém. Pastva nesmí být bohatá, protože jsou náchylní k laminitidě, proto vidíte, že naše pastvina je skromná a koně mají i nyní-na konci léta- na pastvině balík sena. Naši koně jsou po většinu roku nekovaní, protože mají velmi kvalitní rohovinu. Pouze v sezóně, kdy jsou hodně vytíženi, koveme, protože chodí do skal. Koně využíváme k turistickému provozu, již si získali srdce mnoha lidí, kteří se k nám vracejí a klisny samozřejmě také k chovu. S našimi koňmi jsme se již několikrát představili v rámci výstavy v Lysé n. L. a největší reklamu nám udělaly "předváděcí jízdy", kdy si zájemci z řad diváků mohli sednout za halou na naše mimochodníky a zkusit si, jaké to je jet mimochodem!
Jaké plány máte do budoucna?
Rádi bychom snížili stav koní na deset, protože v současné době na naše koně nemáme tolik času, jak bychom si přáli. Navíc pokud kůň chodí stále pod nezkušenými zákazníky či začátečníky, musím se mu věnovat, opravovat ho a přiježďovat, jinak se mimochod vytrácí nebo je dvoudobý a nikoli čtyřdobý. Ale průměrně zdatný jezdec nemá problém udržet koně ve výborném čtyřdobém mimochodu. Vždy jsme se těšili, že s našimi koňmi budeme jako poutníci putovat po zdejší krásné krajině, ale nyní nám na to nezbývá čas. Samozřejmě, že se budeme věnovat i chovu, protože toto plemeno nás dokonale očarovalo! Další informace můžete najít na www.rancpilgrim.cz.