Barevní kanáři – část první

Kanáři patří vedle andulek k nejčastěji doma chovaným ptákům. Svou oblibu si získali hlavně proto, že krásně zpívají. Pro ty, kteří vědí jen to, že kanár má být žlutý a má zpívat, chci uvést, že u nás v Česku existují chovatelé harckých kanárů – zpěvných, druhou a nejpočetnější skupinou jsou chovatelé barevných kanárů a třetí skupinu představují chovatelé postavových kanárů.

Protože jsem chovatelem barevných kanárů, chci se podělit o své zkušenosti. Chtěl bych ze svého pohledu rozdělit chovatele barevných a postavových kanárů, a to na ty, jimž říkám „množitelé“ (jsou to chovatelé, kteří chovají a odchovávají kanáry pro své potěšení, nechtějí být organizováni a žádných soutěžních výstav se jako vystavovatelé nezúčastňují), druhou skupinou jsou chovatelé „sportovní“, kteří se se svými odchovanci zúčastňují soutěžních výstav. Tito chovatelé jsou členy ČSCH. V České republice jsou dva kluby chovatelů barevných a postavových kanárů. Jeden sídlí v Brně a druhý v Ostravě. Chovatelé těchto klubů pořádají své vlastní soutěžní výstavy o Mistra klubu a Šampiona klubu. Každá výstava se řídí výstavními podmínkami, které předem schvaluje členská schůze, musí samozřejmě splňovat a uvádět barevné a postavové kanáry dle jednotlivých skupin podle nomenklatury – klíče COM. Dále může vystavovatel vystavovat jenom kanáry z vlastního chovu a vylíhnuté v témže roce. Každému chovateli je přiděleno klubové evidenční číslo a to je uvedeno na nánožních kroužcích.

Začátky

Vztah k chovatelství jsem zdědil po obou rodičích. Co si pamatuji, u nás doma vždy byla klícka a v ní stehlík nebo čížek. Jako žák základní školy jsem chodil do ornitologického kroužku. Až jsme se s kluky rozkoukali, začali jsme polní zpěvné ptactvo chytat na různé návnady – pod síto, na proutky s lepidlem, které jsme si sami vyráběli, atd. A toto „pytlačení“ jsme prováděli vždy v zimních měsících. Vyráběl jsem si klícky různých rozměrů – od tzv. vábniček až po proletovačky – a v nich jsem choval odchycené stehlíky, čečetky, čížky, konopky, hýly apod. V letním období jsem se více věnoval poštovním holubům a závodění s nimi.

Kanáry jsem začal chovat po návratu ze základní vojenské služby v roce 1968. Nejdříve jsem choval dutopěvce (harcké kanáry). Po třech letech jsem se přeorientoval na barevné kanáry. Za dobu výstav Exota Olomouc jsem se jí jenom třikrát nezúčastnil jako vystavovatel. Mimo výstav v Olomouci jsem se zúčastňoval výstav na Ornitě na Slovensku – kdysi v Bratislavě, později v Nitře.

Zkušenosti

S potěšením musím konstatovat velký posun dopředu, co se týče kvality obeslaných kanárů na výstavy. Na druhé straně mne trápí skutečnost, že věková hranice chovatelů našeho klubu jde z roku na rok nahoru. Před 12 lety bylo v našem klubu 68 členů, dnes je nás 40. Spousta vynikajících chovatelů odešla na věčnost. A dále musím přiznat, že skončila spousta kvalitních posuzovatelů barevných a postavových kanárů, ať už kvůli stáří, nebo ze zdravotních důvodů. Věkový průměr našeho klubu je necelých 60 let.

Pro začínající sportovní chovatele barevných a postavových kanárů zdůrazňuji, že chov těchto kanárů není výdělečná činnost, jak se někteří nezainteresovaní domnívají. Náklady spojené s nákupem kvalitního zrní, vaječiny, barviva, elektřina, topení, výstelky do hnízd, písek – grit atd. převyšují příjmy za prodej našich odchovanců.  K tomu musím připočíst každoroční nákup kvalitních jedinců do chovu.

Každý chovatel musí být vyzbrojen trpělivostí, odborností, pracovitostí a věnovat svůj volný čas svým opeřencům. Je třeba vědět, že od doby hnízdění, když jsou v hnízdě mláďata až po jejich odstavení se musí každý třetí den čistit chovné klece. Krmení, čištění, příprava vaječiny, výměna vody u mne ve 40 chovných klecích zabere denně minimálně 3 hodiny času. Tím chci zdůraznit časovou náročnost.

Výstavy

Vzhledem k tomu, že se blíží čas výstav, je třeba věnovat pozornost přípravě kanárů na výstavu. Už při odstavu mláďat je značkuji barevnými bužírkami tak, abych je ve voliérách rozpoznal, který Kanár pochází z které klece a jeho číslo kroužku. Celou dobu, co jsou kanáři ve voliérách, si vedu poznámky, udržuji čistotu a podávám rozmanitou stravu.

Tvrdím, že pokud si někdo myslí, že chová kanáry 10 roků a vše již zná, já chovám kanáry 45 roků – a pořád se učím. Nejinak je tomu i v letošním roce. Každý rok je jiný. V srpnu postupně čistím a dezinfikuji klece včetně napáječek, misek a krmítek. Šest týdnů před první výstavou, letos to bude Exota Olomouc, dávám do vody na koupel Aro-Bath pro hezčí peří – dostane lepší lesk. V tuto dobu odchytávám kanáry, kteří budou soutěžit na výstavách, a přemisťuji je do chovných klecí. Důvodem je, aby si zvykli na malé klece, napáječky a pohyb lidí v těsné blízkosti klecí. Při kontrole ulomená pírka vytrhnu, aby do výstavy dorostla. Současně sleduji a sestavuji jedince, které k sobě zařadím do kolekce. Mistrem klubu se totiž může stát chovatel, který má nejvýše bodovanou kolekci. Týden před výstavou dávám do vaječiny Ferti-Vit, který do ní přidávám také před a v období hnízdění. Domnívám se, že po podání Ferti-Vitu před výstavou jsou tito kanáři v lepší kondici. Tři dny před odvozem na výstavu zbavuji kanáry poznávacích barevných bužírek.

Výstava neslouží jenom ke srovnání mého chovu s jinými, ale i k prodeji vlastních odchovanců a nákupu nové krve do chovu. Slyšel jsem zajímavý rozhovor, když jsem loni vystavoval na Slovensku, že už „nechtějí posuzovatele z Čech“. Když jsem se zeptal proč, odpověděli mi, že „dávají málo bodů“. Oponoval jsem, že dávali málo všem a že pořadí to neovlivní. Odpověď zněla, že ti kanáři jsou ale neprodejní. Každý návštěvník se nejdříve dívá do katalogu, kolik má který kanár bodů, a když nemá nejméně 89 bodů, je neprodejný. Určitým způsobem zajímavý názor, ale jak z toho ven? Jsme v začarovaném kruhu. Posuzovatelům není co závidět.

Chci se zmínit i o tom, co se nikde neuvádí – a to je úhyn kanárů po výstavě. Osobně mi na žádné výstavě kanár neuhynul, ale po výstavě do týdne a někdy do 14 dnů některý z vystavovaných kanárů uhyne. Tak např. na minulé výstavě Exota Olomouc jsem vystavoval 29 kanárů. Po výstavě do 14 dnů mi uhynuli 2 kanáři a 4 kanáři se rozpeřili tak, že už na žádnou výstavu v témže roce nebyli k použití. Důvodem jsou stres, jiné krmení, jiná teplota, a je vymalováno. I s tím je třeba počítat. Horší je, když si na výstavě takového kanára někdo koupí a doma mu uhyne. I to se stává.

Moje zkušenost pro všechny začínající chovatele barevných kanárů v melaninu – začněte klasickým melaninem. Neklasický melanin, ať už opálový, topasový i jiný, je po odborné stránce náročnější. Tímto článkem chci oslovit začínající chovatele, ať přijdou mezi nás, sportovní chovatele, budeme jim určitě nápomocni svými zkušenostmi. Každoročně na naší výstavě, která bude letos 12. až 13. listopadu v Ludgeřovicích, se k nám přidá do klubu jeden chovatel z návštěvníků. Doufám, že nejinak tomu bude i letos. Pro úplnost chci uvést, že v našem klubu jsou tři přední chovatelé ze Slovenska a tři přední chovatelé kanárů z Polska.

Příště uvedu podrobněji své zkušenosti při hnízdění a odchovu.