Vitaminy od A do K
Vitaminy jsou organické sloučeniny, které jsou v malém množství potřebné pro správné fungování živočišného (i rostlinného) těla. Slouží jako takzvané koenzymy a prekurzory koenzymů v regulaci mnoha metabolických procesů; jinými slovy bez nich nebude v těle fungovat celá řada důležitých chemických pochodů. Některé vitaminy se musí dodávat v potravě, jiné se ale tvoří uvnitř těla a bohužel právě to neplatí u všech živočišných druhů stejně. Z toho vyplývá, že některé vitaminové krmné doplňky určené pro jeden živočišný druh nejsou vhodné pro jiný. Pokud chcete vědět, jak daný vitamin na koně působí a kolik ho koni podat, nemůžete spoléhat na údaje zjištěné výzkumem na jiných zvířatech či lidech!
Koně potřebují pro optimální zdraví vitaminy A, B, C, D, E a K. Získávají je z několika přírodních zdrojů: nejvýznamnější je zelená píce (tráva či jeteloviny), na druhém místě jejich vlastní střevní mikroflóra. Některé vitaminy si zdravý dospělý kůň vyrobí sám, kromě tlustého střeva vznikají například v jeho játrech nebo kůži (vitamin D).
Výše uvedené vitaminy lze rozdělit do dvou skupin: vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E a K) si koně dokážou v těle uskladnit „na horší časy“, například na zimu. Mají ale tendenci se v těle hromadit a pak působit toxicky; tyto vitaminy lze tedy předávkovat! Vitaminy rozpustné ve vodě (B a C) se v těle neuskladňují, nepoužitý nadbytek je vyloučen ven; koně proto vyžadují jejich pravidelný přísun, aby netrpěli nedostatkem. Na druhou stranu tyto vitaminy jsou poměrně „bezpečné“ i ve vyšších dávkách.
Vitaminy – společně s minerály – lze koním dodat v celé řadě různých komerčních krmných doplňků, především v době či situaci, kdy by mohli trpět jejich nedostatkem (například v zimě, kdy nemají k dispozici zelenou píci, po aplikaci antibiotik, po nemoci apod.). Některé tyto přípravky lze také řadit mezi nutraceutika, protože ve zvýšeném množství mohou mít i preventivní nebo potenciálně „léčebný“ efekt. Ve srovnání s mnoha dalšími doplňkovými krmivy mají ty „vitaminové“ jednu velkou výhodu: jejich účinek je už léta vědecky zkoumán, a to i u koní, proto je možné opřít se o četná podložená fakta.
Vitamin A a beta-karoten
Vitamin A, zvaný retinol, vzniká z karotenů, což jsou červená nebo oranžová barviva nacházející se v celé řadě rostlin, jejich plodech či kořenech. Je potřebný pro tvorbu pigmentu ve zrakových buňkách i pro správný vznik a vývoj epitelových buněk, slouží také jako antioxidant, který chrání buňky před poškozením. Je tedy prospěšný pro dobrý zrak, správné fungování pohlavních orgánů, kůže, svalů i kostí. Při jeho nedostatku se zvyšuje náchylnost k infekcím, u mladých koní se mohou objevit problémy s růstem kostí a svalů, u chovných jedinců se zabřeznutím. Koně trpící nedostatkem vitaminu A mohou mít matnou srst, u lidí je prokázaná šeroslepost.
Koně ho poměrně snadno získávají z trávy a čerstvého sena, takže jedincům pobývajícím na pastvině ho není nutné nijak přidávat. Jeho obsah výrazně klesá ve starším seně, hromadí se však v játrech, kde je pak dobrou zásobou pro zimní měsíce.
Vitamin A se běžně přidává koním do komerčních krmiv a vhodný je především během zimního období nebo pro koně, kteří jsou celoročně krmeni senem, popřípadě pro jedince, u nichž je třeba podpořit plodnost nebo regeneraci svalů a kůže. KER (Kentucky Equine Research, přední světový institut pro výzkum výživy koní) doporučuje takové přípravky, v nichž je nejméně 40 000 IU/den nebo nejméně 10 000 IU/kg.
Pozor ale na předávkování! Nadbytek vitaminu A vyvolává stejné příznaky jako nedostatek, kromě toho se může také objevit hubnutí a neurologické problémy. Proto můžeme v krmných doplňcích někdy vidět beta-karoten, z něhož si kůň snadno sám vyrobí vitamin A a který navíc nelze předávkovat, protože jeho nespotřebovaný nadbytek se z těla jednoduše vyloučí.
Komplex vitaminů B
Vitamin B není jen jeden, je jich více a tvoří tzv. komplex sloučenin rozpustných ve vodě, a tedy netvořících žádné „zásoby na horší časy“. Koně proto musí mít neustálý přísun těchto důležitých sloučenin, které se starají o zdraví kůže, sliznic, nervů, střev, krve i imunity. Naštěstí to pro ně není žádný problém, vitamin B3 si vyrobí sami a o zbytek se postarají jejich střevní bakterie. Kromě toho se tyto sloučeniny (kromě vitaminu B12) nacházejí v zelené píci nebo kvalitním senu. Normálně živení koně se zdravou střevní mikroflórou proto obvykle mají dostatek vitaminů B a není nutné je nějak zvlášť přidávat.
Jejich nedostatek mohou mít koně málo krmení pící, ve stresových situacích či během extrémní zátěže (vytrvalost, cestování, dostihy), dále koně trpící nechutenstvím nebo celkově chronickými nemocemi postihujícími střeva, průjmem či silně začervení, po léčbě širokospektrálními antibiotiky, velmi mladí koně s nekompletní střevní mikroflórou nebo staří koně s narušeným trávením. Nedostatek vitaminů B se obvykle projevuje únavou, nechutenstvím, nekvalitní kůží, záněty spojivek či podrážděností a neurologickými potížemi. Tady pak má smysl vitaminy komplexu B přidávat. Jejich vynikajícím přírodním zdrojem jsou kromě zelené píce a sena i pivovarské kvasnice. Mnohé komerční přípravky obsahují tyto vitaminy v přesně stanovených množstvích a s potřebnou úpravou na ochranu před zničením a pro zvýšení stability a stálé kvality doplňku; tyto vitaminy se totiž ničí horkem, světlem a vlhkem a některé se svými účinky navzájem ruší (například thiamin – B1 – je nekompatibilní s riboflavinem – B2 – a oba jsou nekompatibilní s kobalaminem – B12).
Vitaminům B se však připisují i další vlastnosti. Jejich vyšší přísun se obecně doporučuje u jedinců, kteří jsou vystavováni vysoké fyzické zátěži. Říká se, že podporují a zlepšují výkonnost sportovních koní, protože se aktivně podílejí na tvorbě energie za aerobních podmínek: pomáhají přeměňovat pyruvát na acetyl Co-A, což brání nadměrnému hromadění kyseliny mléčné ve svalech a tím oddaluje nástup únavy. Avšak podle výzkumů bylo zjištěné, že dodatečné přidávání vitaminů B před prací nevyvolalo u koní žádné zlepšení výkonnosti, pokud tedy netrpěli jejich nedostatkem. Thiamin (vitamin B1) se navíc dlouho považoval za uklidňující látku, protože vědecky bylo zjištěno, že skutečně může snížit tepovou frekvenci. Přidává se proto pro uklidnění příliš temperamentních či nervózních koní, i když tento účinek nebyl vlastně nikdy vědecky potvrzený. Pomoct by mohl v případě, že ho má kůň z nějakého důvodu nedostatek nebo se zvýšila jeho potřeba (například vystresovaní sportovní koně, kteří mohou trpět i střevními problémy a bakteriální nerovnováhou). Kobalamin (vitamin B12), který jako jediný koně dokážou v těle uskladnit, se často podává za účelem zvýšení chuti k jídlu a je schopný pomoct v boji proti některým typům anémií. Je proto oblíbeným krmným doplňkem pro koně hubené, které chce majitel „vykrmit“.
Zvláštní postavení mezi vitaminy komplexu B má vitamin B7 – biotin, známý jako vitamin H. Jako ostatní vitaminy B i on je vyráběn v dostatečném množství mikroflórou ve střevech koně. Věří se však, a některé výzkumy to potvrdily, že pokud se dodává ve výrazně vyšších dávkách, než koně běžně potřebují, zlepšuje kvalitu rohoviny včetně kopyt a podporuje jejich růst, potlačuje lámavost a zlepšuje pevnost. Výzkumy na prasatech a drůbeži prokázaly, že pomáhá i při hojení ran na končetinách. Přestože dosud není stanovená „spolehlivá účinná“ dávka biotinu pro tyto účely, předpokládá se, že denně by ho měl kůň dostat nejméně 15 mg. Pozor ale na to, že ne u všech jedinců jeho přidávání funguje; je velmi pravděpodobné, že bude hodně záležet na příčině, proč má daný kůň nekvalitní kopyta!
Kyselina askorbová aneb vitamin C
Všichni odmala víme, že musíme jíst ovoce a zeleninu, protože jinak budeme mít málo vitaminu C a budeme nemocní. Ve vodě rozpustný vitamin C je důležitý pro správnou tvorbu a funkci kostí, zubů a kolagenu a je také silným antioxidantem, který chrání buněčné membrány před poškozením volnými radikály. Lidé si nedokážou vyrobit vitamin C a musí ho pravidelně přijímat v potravě; koně ho v dostatečném množství tvoří v játrech z glukózy. Jeho nedostatkem tedy netrpí, ani když nejedí ovoce a zeleninu.
Pokud jsou však ve stresu, například během nebo po nějaké nemoci či zranění nebo při silném infekčním tlaku z okolí, jejich tělo může svoji potřebu vitaminu C zvýšit nad schopnost jater ho vyrobit a bude třeba jim ho dodat zvlášť. Proto jsou komerční přípravky obsahující syntetickou kyselinu askorbovou nebo přírodní zdroj tohoto vitaminu (např. rakytník, šípky apod.) oblíbené především v přechodném podzimním nebo jarním období, kdy u koní hrozí zvýšené riziko virových infekcí, nebo se pak podávají koním, kteří jsou pravidelně vystavování stresům oslabujícím jejich imunitu, například během náročných tréninků, závodní sezony či v době stěhování do nového prostředí. Je třeba myslet na to, že kyselina askorbová je velmi citlivá na pobyt na vzduchu, který ji ničí, a také je třeba počítat s tím, že se ve střevech koní špatně vstřebává. Aby vitamin C dosáhl dostatečného množství v krvi, je třeba ho koni podat až více než 3 gramy denně!
Přestože se neprokázaly negativní dopady předávkování vitaminem C na zdraví zvířat ani lidí, předpokládá se, že dlouhodobé podávání velmi vysokých dávek by mohlo vést k dráždění žaludku nebo k negativnímu ovlivnění činnosti ledvin. Pozor je třeba také dávat na náhlé vysazení vyšších dávek vitaminu C; tělu může chvíli trvat, než si začne tuto látku vyrábět zase v dostatečném množství samo, a mohl by hrozit jeho nedostatek.
(O dalších vitaminech se dočtete v následujícím díle seriálu.)
Zdroje informací:
Internetový časopis věnující se zdraví koní TheHorse.com, články na webových stránkách Kentucky Equine Research KER.com.