Scink uťatý - Tiliqua rugosa

Trachydosaurus rugosus, Trachysaurus rugosus Scincidae. Tento zajímavý scink žije takřka v celé jižní Austrálii. Všude zde dává přednost suchým biotopům.

Popis

Jde o zavalité zvíře, které dorůstá délky až přes 35 cm. Zajímavé je utváření jeho ocasu, jež dalo tomuto druhu i jméno. Tento orgán totiž vypadá jako useknutý pahýl, který je tím zavalitější, čím je výživný stav jedince lepší. Slouží mu totiž k ukládání tuku. Povrch těla tohoto scinka je tvořen zvětšenými šupinami vytvářejícími dojem opancéřování. Zbarvení je převážně tmavě hnědé až černé s nepravidelně rozmístěnými béžovými skvrnami, které jsou na bocích četnější.

Terárium a chov

Pro jeho chov zřizujeme ubikace rozměrů 80-100 x 50 x 50 cm s podkladem písku, kameny a skalkou. Denní teploty udržujeme kolem 27 st.C s možností lokálního ohřevu na 40 st.C a nočním poklesem na 18 st.C. Nutná je vyšší intenzita osvětlení, minimálně zářivková trubice s UV složkou spektra. Během zimy teplotu snížíme na 14 - 18 st.C, zkrátíme délku světelného dne a omezíme přísun potravy . Musíme si však uvědomit, že zvířata pocházející z odchytu jsou zvyklá na opačný roční cyklus, proto je nezbytné buď se mu přizpůsobit a využít stinného místa v zahradě pro simulaci zimy v červenci až září a prodlužováním dne vytvořit léto v bytovém teráriu od ledna do března, nebo musíme zvířata převést na naše střídání léta a zimy, což může znamenat roční odklad snahy o rozmnožení.

Rozmnožování

Asi měsíc po páření rodí samičky malý počet mláďat, zpravidla 1 - 2. Novorozenci jsou poměrně velcí, měří 14 - 17 cm, potravu začínají lovit od třetího dne. Jde o zvířata všežravá, která přijímají jak hmyz, tak i vejce a drobné obratlovce, ale i potravu rostlinnou, ovoce, listy a květy.

Literatura: Felix J.: Zvířata celého světa - Ještěři, SZN 1988

Kocián M., Cerha V.: Scinkové, varani a ještěrky, Polaris 1999
Rogner M.: Echsen 2, Stuttgart 1992
Štěpánek O.: Atlas obratlovců, St. pedagog. nakladatelství 1966