Několik poznámek k ÚV lampám

Ve Fauně z 23. 6. 2000 byla odpověď na dotaz, týkající se použití ÚV lamp k podpoře přeměny provitaminu D na vitamín a usnadnění resorbce vápníku z trávicího systému.

Zdrojů ÚV záření je na trhu dostatek

V zásadě mohu s článkem souhlasit. Zdrojů ÚV záření je na trhu dostatek. Také mohu souhlasit s tím, že v katalozích obchodníků grafy spektrálního složení začínají až hodnotou 380 nm. Zde přitom však zhruba začíná hranice ÚV záření! V tom je největší kámen úrazu. Možná jsem jen neměl štěstí, ale ještě jsem se nesetkal s prodejcem, ani s dovozcem (a to jsem se dotazoval na hodně místech), který by mi poradil jak dlouho může jím nabízený zdroj ÚV záření svítit na konkrétního živočicha a v jaké má být vzdálenosti. Jedná se přitom o zásadní otázky! Pokud necháme záření působit na plaza příliš dlouho, nebo z malé vzdálenosti, může mu to v krátkém čase dost ublížit. Necháme-li však naopak působit zdroj z příliš velké vzdálenosti a krátkou dobu, nebude mít na plaza ozařování žádný účinek, nebo pouze zanedbatelný. Hlavně vzdálenost je velice důležitá, neboť s její velikostí rychle klesá intenzita. A pokud ani graf neukazuje hodnotu ÚV záření, těžko se dopracujeme k nějakému výsledku jinak, než metodou pokusů a omylů, což však může mít neblahé následky pro naše chovance.

Záření ÚV-A nemá na tvorbu vitamínu žádný účinek

Dále bych chtěl upozornit na skutečnost, že zářivky produkující pouze záření ÚV-A, jsou pouze se spektrem „opalovacím“, tedy na tvorbu vitamínu nemají prakticky žádný účinek! Pokud máme možnost, je lepší i odfliltrované sluneční světlo, než umělé, byť i se složkou ÚV. Musíme si totiž uvědomit i to, že např. žárovka produkuje 20-40 luxů, ale u okna pokoje je již 2000-3000 luxů. Oslněné místo při vrcholu slunečního záření má až 100 000 luxů! Dále si je nutné uvědomit, že hadi se před účinky záření v přírodě spíše chrání. Pro porovnání je propustnost kůže u člověka 33 %, u Boa constrictor 1 % a u Elaphe guttata 0,3 %. Je ovšem prokázán vliv světelné periody na spermiogenezi plazů mírného pásma. To už jsem ale trochu odbočil.

Z výše uvedeného ovšem plyne, že k tomu, abychom napodobili přírodní podmínky je velice dlouhá cesta. Např. lampa OSRAM VITALUX sice produkuje světlo stejné jako sluneční záření, ovšem museli bychom použít 6 těchto lamp na plochu 1x1 metr. Což při výkonu jedné této lampy - 300 W - je prakticky nerealizovatelné. Bohužel neznám přesné parametry všech zdrojů ÚV záření, takže se jimi nemohu momentálně blíže zabývat.

Resorbce vitaminů

Co se týče resorbce vápníku z trávicího systému, o tom nemám bližší informace. V každém případě by měl být v potravě poměr Ca a P v poměru minimálně 1,5:1, ideálně potom 2:1. (Například jednodenní kuře má tento poměr 1,25:1). Pokud nebude poměr Ca a P vyrovnaný, bude se vápník odbourávat z kostí. To už se však dostávám k podstatě problému, (o kterém jsem již na stránkách Fauny psal). A to je právě dilema, zda plaz potřebuje ke svému zdárnému vývinu ÚV záření, či nikoliv. Např. Leguán zelený, který dostane 1x měsíčně myšky, má již v těle dostatek vitaminu D3 a žádné záření z tohoto důvodu nepotřebuje. Bohužel, pokud se budete informovat i v různých ZOO, řeknou vám, všude něco jiného. Někdy preferují podávání vitamínu D3 v potravě a jinde zase ozařování ÚV zářením. Byly dokonce činěny pokusy, kdy část mláďat plazů - od stejných rodičů a narozených ve stejné době - byla ozařována pouze ÚV zářením, bez toho, aby dostávala ve stravě vitamín D3, druhá část naopak nebyla vystavena ÚV paprskům a vitamín jim byl podáván v potravě. Konkrétně se jednalo např. o želvy, kterým byl podáván 1x měsíčně vitamín D3. Byla jim také předkládána drcená sépiová kost. Po čase bylo možné zjistit výsledek: plazi byli vyvinuti úplně stejně, bez jakýchkoliv zdravotních komplikací! Jediná změna byla ve vybarvení zvířat, ale ani jedno toto vybarvení nebylo nepřirozené. (Zde se jedná o můj subjektivní názor).

Vítamín D3 v potravě nebo UV zářením?

Jaký z toho tedy já osobně vyvozuji závěr - je úplně jedno, zda se podává vitamín D3 v potravě nebo zda ho zvíře dostane do těla pomocí ÚV záření. Myslím si také, že hadi - hlavně noční druhy - logicky ani v přírodě toto záření nepotřebují. Záření ÚV je dle mého názoru vhodné použít zvláště u některých ještěrů, ale toto hlavně z důvodu lepšího zbarvení, přirozenějšího prostředí (z čehož plyne eventuelní zlepšení psychického stavu a vyšší aktivita zvířat). (Primáti mají také např. při kratším dni deprese, neboť pocházejí z jiného pásma. Něco podobného můžeme pozorovat i u lidí). U některých jedinců může také (ve spojitosti s mnoha dalšími faktory) pomoci navodit dobu páření. Znovu ovšem upozorňuji na nutnost podrobně se seznámit (nevím ovšem kde, možná v nějakém zkušebním ústavu) s přesnými parametry zdroje záření a podle toho určit vzdálenost od zdroje a také určit dobu ozařování. Možno také ozařovat horským sluncem, nebo přímo na slunci. (Pozor na přehřátí). I sklo a plexisklo totiž propouští částečně ÚV záření, a to samozřejmě v závislosti na tloušťce a vlnové délce světla.

nm	310	320	340	366	380
propustnost (%)	2,5	21	64	83	88

Vše platí pro sklo o síle 3 mm. Křemíkové sklo propouští od 200 nm. Komůrkové plexisklo, dle údajů výrobce ÚV záření nepropouští. Klasické plexisklo propouští asi 50-60 % ÚV záření, opět však v závislosti na síle a barvě. (Podobnou i jinou problematikou se zabývám na své stránce: http://web.telecom.cz/moravec.m, nebo mi může zavolat na tel.: 0508/339 703).

Pro úplnost ještě dodávám, že záření ÚV-C usmrcuje mikroorganismy a tudíž je můžeme použít k desinfekci terária. (Bez přítomnosti plazů samozřejmě). Toto záření je známé mj. tím, že ho částečně filtruje ozónová vrstva.

Poznámka redakce (Vladimír Cerha)

Jsem rád, že se přítel Moravec dotkl problému UV záření trochu zevrubněji. V zásadě zde v několika řádcích vyjádřil, jak je těžké nějaký konkrétní výrobek doporučit. Nejen, že se základní parametry nových výrobků těžko (takřka vůbec) zjišťují, ale navíc je vliv UV záření různý podle požadavků určitého druhu.

Pravdou je, že např. u hadů jsem nikdy UV lampy nepoužíval a žádný negativní vliv nemohu uvést. Naproti tomu u ještěrů, především těch stepních, pouštních a slunce milujících, je jejich použití znát jak v aktivitě, tak ve zdravotním stavu. U ostatních denních především ve vybarvení. U nočních druhů je použití zbytečné, někdy až škodlivé. Stejně tak bych se varoval používat UV lampy u obojživelníků. Naproti tomu se musím přimluvit za ozařování želv, s nímž mám velmi dobré zkušenosti.

Zároveň je nutné zmínit, že např. léčebné použití horského slunce má u jedinců s příznaky avitaminózy jednoznačně pozitivní vliv na prováděnou léčbu. Stejně tak se mi několikadenní kůra horským sluncem osvědčila u jedinců inaktivních v důsledku stresu, po odchytu a delší dopravě, apod.

Abychom však byli trochu konkrétní, já sám používám zářivky BIOLUX v kombinaci s Tesla DZS UVA 9W. Ačkoliv se nemohu zaručit za rozsah v oblasti UV-B, přesto jsem s vlivem těchto svítidel na zvířata spokojený a mohu potvrdit jednoznačně kladný účinek na ještěry typu pouštních a pozemních agam, ještěrek (Lacertidae), chameleonů, tejů a pozemních leguánů. Naproti tomu třeba na anolise a bazilišky nemělo osvícení těmito zdroji žádný vliv, respektive se odráželo spíše ve vybarvení.

Závěrem lze tedy říci jediné, zkušenosti teraristů se různí jak co do potřeby UV záření, tak co do druhu zářiče.