Odchov lorikulů korunkatých - Loriculus galgulus

Prvních osm ptáků přišlo do Safari - zoo v prosinci 1997 od firmy Zbyněk Laube - farma AVES.

Popis (podle Karáska)

Samec zelený, na temeni velká modrá skvrna, na předních zádech velká zlatožlutá skvrna, na konci zad široký zlatožlutý pruh. Hrdlo, kostřec a vrchní krovky ocasní šarlatově červené, ocas a křídla zelená, oko hnědé, zobák, ozobí černé, nohy žlutohnědé. Samice matněji zbarvena, bez červené skvrny na hrdle a modré na temeni, také zlatožlutý pruh na zádech chybí. Délka 12,5-13,5 cm

Rozšíření: Sumatra, Borneo, Moluky.

Získaní ptáci byli po karanténě umístěni v kleci na halu „B“, v ptačím pavilonu, kde mohou ptáci létat volně. Účelem bylo, aby si zvykli na nové prostředí a seznámili se s ostatními ptáky, kterých zde je asi 30 druhů. Z klece byli po skončeném uvykání v trvání asi tří týdnů vypuštěni. Přesto došlo k několika úhynům v důsledku nárazu. Do konce roku 1999 zbyly pouze dvě samice z nichž jedna nelétá, ale také žije ve volné hale. Ta byla již jako nelétavá získána. Její opeření i výživný stav je bez závad, normálně se pohybuje i ve vyšších patrech vegetace. Od téže firmy byli získáni dva samci v roce 1999. Jeden z nich však uhynul opět nárazem. Teplota v pavilonu se pohybuje od 20 do 35 stupňů, za veder je zde vysoká relativní vlhkost.

Zbylý samec se spářil s létavou samicí, která ještě před spářením měla neoplozenou snůšku. Z většího počtu nabídnutých budek si samice zvolila budku bambusovou, která měla tyto rozměry: výška 35 cm, vnitřní průměr 10 cm, vletový otvor 3,7 cm. Do budky byly dány hobliny. Samice je nevynášela, ale hnízdní kotlinku doplnila do výše asi 4 cm drobnými lístky. Odštípnuté lístky si zasunuje do peří po celém těle a jen sama, bez pomoci samce, nosí do budky. Délka inkubace nebyla zaznamenána. (Podle T. Weise je 22 dnů). Dvě mláďata byla objevena v dubnu. Vnitřní prostor je zřejmě nedostatečný, malý a mláďata byla velmi znečištěná. Po vyčištění budky byly dány čisté hobliny. Mláďata byla již zcela opeřená a stáří bylo odhadováno asi na 30 dnů, za dalších 10 dnů budku opustila. V této době zde také hnízdily majny Rothschildovy a na všechna vylétaná mláďata útočily. Ta byla proto přemístěna i se samicí do klece. Samice je bez problémů dále dokrmovala. Už třetí den po opuštění budky byla mláďata pozorována při přijímání potravy. Dokud byla mláďata v budce, nebylo pozorováno, že se samice podílela na jejich krmení. Po uplynutí 14 dnů, kdy bylo jisté, že jsou mláďata samostatná, byla samice vrácena k samci.

Krmení

Instantní nektar pro lorie ředěný vodou v poměru 1:3, který byl dáván dvakrát denně čerstvý.

Zrní - směs pro holuby, ovoce - jablka, kiwi, hroznové víno, banány ap. nakrájené na kousky, dvakrát denně měněné. Přednostně brali lorikulové hroznové víno, které dostávali i v průběhu karantény. Po vypuštění do volné haly se nabídka rozšířila o květy z tamní vegetace. Lorikulové také loupali kůru a brali hmyz, přednostně moučné červy, méně již cvrčky a muší larvy.

Lorikulové se kontaktují hvizdem, který je u obou pohlaví shodný. Samec švitořivě zpívá. Bylo pozorováno, že se samec, když musela být jeho samice odchycena, věnoval nelétavé samici a intenzivně tokal. Hnízdící samice obratně proletuje i do sousední haly „A“, kde navštěvuje jednotlivé voliéry a vůbec jí nebrání napnuté struny. Samec toto umění neovládá, jen občas se objeví v druhé hale.

V současné době sedí samice na další snůšce, což bylo zjištěno 13. července. Při prováděných kontrolách budku neopouští. Doufejme, že se nyní podaří získat přesnější informace, o kterých by byla chovatelské veřejnosti podaná zpráva.