Mravenci k užitku i k vzteku
Mnoho let jsem už nenapsal ani řádku do chovatelských periodik, a tak teprve nyní pár odstavců.
Kukly lučních mravenců jako krmivo pro mladé
Drobotináři (chovatelé drobného exotického ptactva) dovedou velmi dobře ocenit kukly lučních mravenců jako krmivo pro odchov mladých. Jen málokterý zástupce astrildů a amadin nepřijme s náruživým apetitem tuto pochoutku. A když ke krmné dávce ještě přidáme mušky octomilky, různé červy (moučné, plesnivce), řadu nedozrálých travin a obilí, klíčeného klasického zrna, vaječné míchanice atd. máme teoreticky všechny předpoklady uspět.
Letošní chovatelská sezóna mi potvrdila, že se nepravidelně objevují momenty, zcela neočekávané, mající za následek neúspěšná hnízdění. Jak lze tušit z názvu článku, i mravenci nepřinášejí pouze užitek (kukly pro mladé), nýbrž dokáží zlikvidovat nejedno hnízdo.
Stovky mravenců uštípaly čtrnácti denní mláďata
Venkovní voliérou již roky prochází nevinné stezičky mravenčí kolonie, která je zabydlená kdesi v podzemí a míří až do podkroví třípatrového činžovního domu. Zjara, koncem dubna, zahnízdily papouščí amadiny velice svižně (hnízda byla postavena do 2 dnů od vpuštění do voliér), snůšky byly oplozené jako obvykle a tak jsem se těšil na brzké vylétnutí mladých. Postupně pokřik při krmení slábl, proto jsem druhý den provedl kontrolu hnízda dotekem (prsty do vysoko postaveného hnízda v borové větvi). Ucítil jsem ledový chlad a šimrání mravenců. Stovky mravenců uštípaly čtrnácti denní mláďata (5 kusů), která byla vzorně nakrmena a již poloopeřena. Pomalá, bolestivá, neodvratná smrt. Dost mě to zaskočilo, strhnul jsem celé hnízdo a na straně boxu, kde procházela stezička mravenců jsem zrušil všechny hnízdní příležitosti (prkené podložky, budky, houští). Něco podobného jsem ještě neslyšel a nevěřil bych, ale za pár dnů jsem si vzpomněl na dávno publikovaný článek v PIZ (shodou okolností též z Pardubic), kde pisatelka líčila problémy v panelovém domě s mravenci „faraony“, kteří jí v klecích likvidovali holátka guld.
Jak jsem s mravenci zatočil?
Preventivně jsem koupil modrý cukr (FORMITOX) a jím posypal okolí voliér, ale jak jsem si všiml, o tuto jedovou návnadu mravenci nestáli. Postižený párek APČ rychle vystavěl hnízdo na opačné straně voliéry, těsně pod střechou a zasednul. Časem se líhla mláďata a všechno bylo v naprostém pořádku až do té chvíle, kdy se proud mravenčích vojáků nasměroval k tomuto hnízdu (považuji to za zlou náhodu), protože jak jsem později zjistil, ve dvojité prkenné střeše se odehrálo rojení mravenců a za teplého suchého večera okřídlení mravenci vyletovali do zahrad. Měl jsem 2 možnosti - nějakým účinným hubícím sprejem zasáhnout proti mravencům, kteří se pohybovali asi 2 centimetry nad vrškem kulovitého hnízda, nebo vše ponechat osudu a doufat, že se nebude opakovat jarní tragická epizoda a mravenci nezaútočí. Zvolil jsem druhou, pasivní variantu, protože jsem se obával chemicky zasahovat v těsné blízkosti mladých, navíc jsem měl pocit, že sprejovým útokem podráždím kolonii mravenců a jejich hlídky opustí vyšlapanou cestičku, narazí na ptáčata a bude zle. Dnes vím, že jsem volil špatně. Druhý den po rojení mravenců jsem nalezl opět asi ve věku 14 dnů celé hnízdo zahubené (4 kusy). Vzhledem k tomu, že už nebylo co ztratit, vzal jsem 5% ARPALIT, který však neměl žádný účinek. Honem jsem koupil BIOLIT - L, jež okamžitě zafungoval, dodnes se na tomto místě mravenci neobjevili. Po strhnutí hnízda postižený párek APČ tvrdohlavě obnovil hnízdo na původní tragické pozici (silně postříkané sprejem), nepomáhalo opětovné shazování mechu a trávy a tak jsem třetí den rezignoval a nechal hnízdo hnízdem.
Bez mravenců
Dnes (počátek srpna 2000) se právě líhla třetí mláďata. Snad se pečlivým rodičům konečně podaří dokončit hnízdění. Naštěstí ostatní hnízda APČ a pásovníků touto mravenčí pohromou postižena nebyla a bidýlka se zaplňují. Nikdy však není vyloučeno, že se vyskytne další, neméně překvapivé neštěstí....
