Lorikul korunkatý (Loriculus galgulus) – hnízdění a umělý odchov
Začátky
Lorikulové byli vypuštěni v královédvorské zoo v „Ptačím světě“ v hale B, kde jsou volně létající ptáci. V roce 1998 se z osmi vypuštěných bohužel čtyři zabili nárazem do zdi. Nestalo se to však po chovatelsky nedomyšleném vypuštění nárazem do skla. Před vypuštěním byli ptáci umístěni v aklimatizační voliérce, kde byli asi 10 dní. Seznámili se s okolím i již vypuštěnými ptáky, kteří se na ně létali dívat. Tento postup se uplatňoval vždy před vypuštěním nových obyvatel pavilonu, a to úspěšně. Po vypouštění sice přelétli do vegetace, ale jeden pták vzápětí vystartoval do volného prostoru a ostatní ho následovali.
Po okružním letu na ně nalétli Leskoptve zlatoprsé. Hejno zazmatkovalo a část narazila do zdi. V hale zůstaly čtyři samice, ke kterým byli v roce 1999 vypuštěni dva samci. V tomto roce došlo i ke snůšce, ale bez odchovu. V roce 2000 byl stav dospělců jeden samec a dvě samice, ostatní uhynuli, zmizeli. V tomto roce začaly úspěšné odchovy.
Celkem bylo odchováno 10 mláďat. Hnízdění probíhala v dubnu, červenci a srpnu. Byla odchována dvakrát 3 a dvakrát 2 mláďata. Kromě jednoho mláděte z hnízdění, kdy bylo přistoupeno k umělému odchovu, všechna přežila do samostatnosti.
Hnízdění
Při toku samec intenzivně zpívá a čepýří peří na hrdle a hlavě. Samička krmí odkapáváním vydávené potravy. Toto vyvrhování (odkapávání) bylo pozorováno i při toku v nepřítomnosti samičky. Před započetím snůšky se samec zúčastňoval výběru budky. V pavilonu bylo větší množství budek různých velikostí. Lorikulové jich prohlédli asi 8, ale vždy nakonec hnízdili v některé z bambusových budek rozměrů: výška 35 cm, vnitřní průměr 10 cm, vletový otvor 3,7–4 cm. Místa hnízdění však byla různá. Vnitřní prostor budky byl malý a substrát byl během hnízdění měněn.
Obsazení budky určovala samice. Samec do budky leze méně často. Při prohlížení samicí se zdržoval poblíž a plnil strážní službu a samičku upozorňoval na každé nebezpečí. V budkách byly hobliny, které samice nevyhazovala, ale nosila do budky zastrkané v opeření.
Hnízdění probíhalo v srpnu, od 5. srpna se samice zdržovala v budce trvale na dvou snesených vejcích, během inkubace snesla třetí. První mládě se vylíhlo 24. 8. po 19 dnech inkubace. Samec se inkubace neúčastnil. Rovněž krmení mláďat v budce samcem nebylo pozorováno, i když nelze vyloučit. Literatura uvádí, že po 14 dnech i samec krmí. Byl viděn u budky, ale stále jen strážil krmící samičku. To prováděl důsledně. Podstatně tím ztížil odchyt samičky v době vyletování mláďat. Vždy jsme je oddělovali do klece se samicí, kde je během 14–18 dní bez problémů dokrmila. Mláďata budila pozornost predačně se chovajících ptáků a nechtěli jsme riskovat ztrátu. V budce byla tři mláďata a první vylétlo 23. září, po 30 dnech. Všechna byla umístěna do klece se samicí. Samec zůstal v hale.
Umělý odchov
V příštím roce se tři mláďata vylíhla 1.–4. července. Jedno uhynulo. 9. července byla samice pozorována špatně létající a mláďata nebyla nakrmena. Odpoledne byla nakrmena uměle Nutribirdem 21a vrácena do budky. Ráno 10. 7. byla opět nenakrmená a byla umístěna do inkubátoru při teplotě 31 stupňů. Začala být krmena Nutribirdem 21, poměr 1:5 s převařenou vodou, teplota směsi 38 stupňů. Byla krmena po 3 hodinách, od 7 do 19 hodin. V noci se nekrmilo. Od 12. 7. byla směs míchána v poměru 1:4. Na jedno krmení dostávalo každé mládě 0,6–1,1 ml. Ke krmení jsme používali inzulinovou stříkačku bez sondy.
Po několika nakrmeních začala mláďata intenzivně žadonit a byla vitální. 14. července je u obou mláďat patrné obrůstání brky na křídlech, voleti a zádech. Teplota je snížena na 29–30 stupňů, spotřeba krmiva je 0,8–1,4 ml. 7. července byla dána z hadříku na vrstvu hoblin, jednomu se nevýrazně rozjížděly nohy. Tato úprava postačila k nápravě. Spotřeba Nutribirdu 21 stoupla postupně až na 3–3,5 ml na jedno mládě.
Od 3. srpna bylo do směsi přidáváno ovoce. Teplota je postupně snížena na 26 stupňů. 22. 7. už měla mláďata zelená křídla a rychle opeřovala. V ocase jsou vidět červená pírka od 30. 7. Od 3. srpna začínají vylézat z krabičky a mimo žadonění se někdy i přikrčují a zastrašují. Jsou stará jeden měsíc, to je přibližně doba výletu. Nadále jsou v této době krmena po 3 hodinách. Do směsi se přidává špetka Biocalu plus. 6. srpna jsou z inkubátoru přemístěna do klece a občas oštipují nabízené ovoce. Nadále dostávají Nutribird 21 po 3 hodinách od 7 do 19 hodin. Ovoce je v misce stále a je 3× denně měněno. 9. 8. začínají do misky dostávat Lori Nektar, ale nadále jsou po třech hodinách krmena. 15. srpna začínají přijímat samostatně ovoce i nektar. Nutribird dostávají 2× denně, ráno a odpoledne. 19. srpna je ukončeno umělé krmení. Mláďata jsou opeřená a samostatná ve věku asi 48 dní.
Na závěr
Celkově lze říci, že umělý odchov byl bez komplikací i přes malou velikost odebraných mláďat. Zasloužila se o to svojí vitalitou a nezlomnou vůlí žít. Množství spotřebované potravy bylo poměrně velké. Volátka, kromě rána, nemívala zcela vytrávená, podle toho se řídily dávky podávaného krmiva. Nikdy se neobjevilo zatvrdnutí nebo jiná komplikace. Mláďata intenzivně žebrala, i když měla plná volátka. Nedostala však víc než 3,5 ml. Přechod k samostatnému příjmu potravy byl celkem plynulý a také bez komplikací. Po přemístění do klece dostávala krájené ovoce (jablka, mrkev, banán, meloun, hrozno, granátové jablko atd.), Lori Nektar, granulky Beokkorells, směs zrní Diet, občas trochu hmyzu – moučné červy. Na ovoce byl podáván třikrát týdně Vitamix ex. Nepravidelně dostávala i jitrocel a paličky červeného jetele atd. Projevovala zájem o nejrůznější krmení. Základem krmné dávky je ovoce a Lori Nektar, který se měnil dvakrát denně.
V současné době v chovu zoo již nejsou. Východočeská zoo se specializuje pouze na faunu Afriky, takže v Ptačím světě najdeme jiné zajímavé druhy. Od otevření pavilonu v roce 1998 bylo odchováno velké množství mláďat i od velmi vzácných ptáků. Na odchovně, která je součástí pavilonu, bylo odchováno kolem 70 druhů ptáků. Jen od čtyř druhů pelikánů kolem 270 mláďat, majna Rothschildova (asi 50 mláďat), korunáč šedomodrý (asi 20 mláďat), korunáč vějířový, ara hyacintový (7 mláďat, přirozený odchov), arassari řasnatý (2 mláďata), potápka malá (4 mláďata). Z dalších se rozmnožovaly 3 druhy sojkovců, 4 druhy leskoptví, 4 druhy bulbulů, holubi bažantí (horští), dudci chocholatí, ledňáčci zelenohlaví, vousáci senegalští a červenožlutí (perláci) a celá řada dalších druhů.
