Naše fenka Landy, jak jí říkáme, hárá jednou za rok, a tak se na tuto událost velmi dlouho čekalo. Krytí probíhalo bez jakýchkoliv problémů, proběhlo 26. až 28. den od začátku hárání – to je typické pro toto plemeno, ale i přesto mě čekání dost znervózňovalo. Přestože mám psa doma, dělala jsem test hladiny progesteronu v krvi. 25. den se hodnoty přiblížily ideálu. Nejvhodnější doba pro krytí a náš Eri čekal na den D. Krytí jsme zopakovali dvakrát a pak čekali. Pravidelně jezdíme na potvrzení březosti na ultrazvukové vyšetření. Ne proto, kolik bude štěňátek, nenechávám fenu pokládat na záda a počítat štěňata, ale proto, aby tam nebylo jen jedno štěně, takový porod by se musel více sledovat. Jedno štěně není optimální, mohlo by být hodně velké a porod komplikovaný. MVDr. L. Reitmayer z Čelákovic je náš milovaný pan doktor, jak vždy říkáme, takoví snad ani už ani lidé nejsou. Vždy přijede, když potřebujeme, poradí, je milý a ví, kam až může zajít on sám, nebo nás odkáže na specializované pracoviště. Prostě pan doktor je úžasňák. Na UV vyšetření nám bylo řečeno, že je vidět – bez záruky – 4 až 5 štěňat. Já jsem byla naprosto spokojená, fenka taky, a tak jsme jeli domů.
Celou březost, až do posledního dne před porodem, žila vedle krycího psa, oni se prostě milují. Eri k ní byl pozorný, mírný, postupem času fenka přestala běhat, řádit a honit Eriho, a když Eri sprintoval po zahradě sám, stála uprostřed a pozorovala ho. Dvojnásobně se zvýšila krmná dávka v druhé polovině březosti, bylo to dost, ale prostě hlad velký měla a štěkala, když neměla dost. Poslední 2 týdny před narozením štěňátek potřebovala po 2 hodinách venčit. Spala na zádech, stále opřená o Eriho, nebo se ho alespoň dotýkala. Na konci březosti si vyhloubila velkou díru pod keřem na zahradě, nahrabala si tam listy, někdy tam i polehávala. Od 59. dne březosti jsem jí pravidelně měřila teplotu. Tato metoda se mi osvědčila, teplota mírně ráno klesla a večer byla zase normální, fenka žrala a pila jako vždy dost, ale dávky byly poslední 3 týdny rozděleny na menší. Krmila jsem ji pětkrát denně odděleně, Erimu by se to sice taky moc líbilo, ale neunesl by se.
61. den jsem Eriho oddělila a zůstávala jsem s fenkou. Stále jsem na ni dohlížela. 62. den přestala žrát a teplota klesala. 63. den jen pila a záhy vodu, co vypila, vyzvracela. Celý den chodila po zahradě, byla neklidná, porod se blížil, byla jsem už v kontaktu s veterinárním lékařem. 9. 3. 2017 v 18 hodin začal porod. Narodila se krásná zdravá fenka a asi za dalších 30 minut pes. Celý porod trval do jedné hodiny ráno druhého dne, tedy zhruba 7 hodin. Narodilo se 8 psů a 3 fenky. Fena byla při porodu klidná, pomáhala všem štěňátkům na svět, ukousla pupeční šňůru, lízala je, někdy štěně vyšlo bez obalu, někdy i s obaly. S lékařem jsme se snažili obaly odstranit, kdyby jich fenka sežrala tolik, zvracela by, proto jich dostala jen několik. Jsem klidnější, když je náš pan doktor u porodu, a fenka s tím nemá problém. Štěňátka se postupně rodila, sála mléko, v porodnici bylo 25 stupňů Celsia a vše probíhalo v pořádku. Několikrát během porodu jsme byli venku na procházce venčit, ale samozřejmě Landy se chtěla ze všeho nejvíce co nejrychleji vrátit ke štěňátkům. Na konci porodu vyšla obě lůžka a fenka už byla jen se štěňátky, kojila, čistila a starala se o ně. V porodně máme malou lampičku, která stále svítí, a je tam i kamera, s jejíž pomocí vidíme na mobilu, co se děje. Je to spíše jen pro kontrolu, ale co kdyby…
Dnes je štěňátkům 14 dnů a začala všechna vidět. Pomalu začínají lézt a chodit po porodní bedně. Fenka už kojí v delších intervalech a netráví s nimi tolik času v bedně jako zpočátku, když s nimi byla neustále. Sama nechtěla první týden vůbec z bedny vyjít, krmila jsem ji v bedně masem a také jí dávala pít, venčila se jen velice rychle a hurá zpět. Teď, co se štěňata začala pohybovat, je Landy nervózní a pořád je sleduje. Začínají už i trošku štěkat a vydávat rozličné zvuky. Fenka už žere sama a běhá venku se psem.
Znáte to, o štěňata se celé dny staráme – úklid v porodnici, topení, žrádlo pro fenu, vážení štěňat každý večer v pravidelný čas, abychom zjistili, jaké mají přírůstky, čeká nás první odčervení. Samozřejmě štěňátka mají od prvního dne na krku barevné stužky, abychom je správně rozlišili. V přírůstcích jsou na tom lépe psi než fenky, psi přibírají rychleji, ale fenečky jsou také krásné. Ze štěňátek máme obrovskou radost, nemusím psát, že klidný čas, kdy se kojí, pomalu končí a teď to začne! Ale psy milujeme a uděláme pro ně vše, co je v našich silách. Většina štěňátek byla rezervovaná, ještě než se narodila. Toto plemeno je vzácné a mnoha lidem se líbí pro vzhled, vyrovnanou povahu, oddanost. Srdce poitevina bije z hloubi jen pro páníčka a jeho rodinu, je to smečkový pes, ale pokud má rodinu, je jí zcela oddán. Noví páníčci by samozřejmě chtěli štěňátka vidět, ale to bohužel nejde z preventivních zdravotních důvodů. Jednou týdně však štěňátka fotíme a posíláme všem budoucím majitelům fotečky. Po 6. týdnu, po očkování, budou všichni moci štěňátka navštívit a vidět naši chovatelskou stanici. Tak nám držte palce, ať pěkně rosteme, a určitě se brzy se uvidíme na výstavě, v lese nebo někde na procházkách.