Organizovaný chov králíků (a dalších drobných zvířat) má u nás dlouholetou tradici. Hospodářský význam králíka začal být v našich zemích chápán až zhruba po druhé polovině 19. století. Do té doby se králík sice na našem venkově choval, ale jeho specifickému chovu nebyla přikládána důležitost. Jeho tehdejší „chov“ se omezoval na podlahy chlévů a stájí, kde tito předci králíka žili pod velkým dobytkem a živili se pouze tím, co upadlo velkým zvířatům na podlahu. Stejně tak se jejich reprodukce rozhodně nedala nazývat řízenou. I tak si ale králík postupně nacházel cestu k prvním zaníceným chovatelům. Za zajímavost jistě stojí fakt, že poprvé byl předveden na výstavě dne 7. 9. 1863 v Březnici na Písecku. Vystavovatelem byl místní učitel Václav Fürst, který vystavil v jedné původně prázdné kleci své králíky a byl za ně odměněn stříbrným zlatníkem. Obecně vzato, zásadní roli v šíření domácího chovu králíků měly osoby z vyšší společnosti – učitelé, továrníci, právníci, úředníci, železniční pracovníci apod. – a rovněž vzestup propagačních publikací o čistokrevném chovu králíků. Určitý přelom v chovu králíků nastal v roce 1902, kdy na popud králíkářského nestora Jana Václava Kálala z Bernartic u Tábora byla založena Ústřední jednota králíkářů českoslovanských. První samostatná výstava králíků se konala v roce 1903 v jihočeské obci Blatná, přičemž bylo vystaveno 299 králíků. Organizovaná podoba chovu králíků se v průběhu minulé století zřetelně vyvíjela a doznala mnohých změn. Zásadní situací pro chovatele králíků byl vznik jednotné chovatelské organizace, Československého svazu chovatelů drobného zvířectva (1957). Od této doby jsou organizovaní chovatelé králíků sdruženi pod tímto svazem, resp. jeho nástupnickou organizací, Českým svazem chovatelů, jakožto tradičně nejpočetnější odbornou sekcí svazu.
V současnosti patří odbornost chovatelů králíků mezi 3 hlavní sekce Českého svazu chovatelů (králíci, holubi, drůbež). Co do pořádání výstav to je dáno Výstavním řádem svazu. Pořadatelem výstav jsou zejména jednotlivé pobočné spolky – tzv. základní organizace, případně okresní organizace a rovněž speciální chovatelské kluby atd. Drtivá většina místních výstav pořádaných základními organizacemi svazu je koncipována jako tzv. všeobecná, tedy že jsou vystaveni a posuzováni králíci, holubi a drůbež. Tyto výstavy mají své nezapomenutelné kouzlo a slouží k propagaci čistokrevného chovu drobných zvířat a rovněž ke spolkovému životu. Co se týče genofondu vystavených králíků na těchto výstavách, mohou se vystavit všechna plemena králíků, které jsou uznána platným Vzorníkem plemen králíků. Naproti tomu speciální (klubové) výstavy králíků jsou pořádány příslušným ustanoveným chovatelským klubem a setkáme se na nich pouze s jedním, případně více plemeny, která sdružuje daný klub v rámci nepovinné nástavby členství ve svazu. Tzv. celostátní výstavy mladých králíků (CVMK) jsou pořádány ústředním způsobem – jedenkrát ročně v měsíci září – a tyto výstavy jsou největší čistě králíkářskou akcí s propagačním, společenským, ale hlavně plemenářským významem. Obvyklý počet z nedávných let činí okolo 3 000 králíků. Zhruba stejný počet králíků bývá vystaven také na tzv. celostátní výstavě (CV) všeobecné. Tam jsou vystaveny i další odbornosti svazu a jedná se o nejvyšší tuzemský typ výstavy drobných zvířat. Tento typ výstavy je rovněž pořádán jedenkrát ročně, v měsíci listopadu. Obecně platí, že na výstavách se králíci posuzují podle schválených standardů a těm nejlepším z nich se přidělují poháry, čestné ceny apod. Výstavy trvají nejčastěji 2 dny (typicky víkendové akce – místní výstavy spolků).
Termín výstavy je dopředu oznámen chovatelům prostřednictvím chovatelského tisku či obdobným způsobem. Výstavy se může zúčastnit chovatel organizovaný v Českém svazu chovatelů, který má svá zvířata (zpravidla odchovy) řádně označená podle příslušných řádů. V dostatečném časovém předstihu chovatel zašle konkrétní přihlášku na danou výstavu, kde se uvádí podrobnosti o zvířatech a vystavovateli nutné pro zpracování tzv. katalogu výstavy. V daný termín jsou zvířata přepravena na místo pořádání výstavy a ustájena do příslušných ubikací. Následně jsou zvířata posouzena speciálně proškolenými posuzovateli a je vyhotoven oceňovací lístek s uvedením posudku. Hodnotí se pouze exteriér zvířat (hmotnost, barva srsti, délka uší, tělesný rámec, specifické plemenné znaky apod.), nikoliv výkonnostní či jiné dynamické zkoušky. Králíci s nejvyšším počtem bodů, resp. jejich vystavovatelé obdrží čestné ceny. Králíci jsou na výstavě ustájeni a ošetřováni odborným personálem výstavy (většinou zkušení chovatelé ze spolku, který výstavu organizuje) v souladu s jejich potřebami.
V rámci předvýstavní přípravy králíků, pobytu králíků na výstavě a zpětného přivezení králíků z výstavy existuje několik užitečných chovatelských praktik, které mají vliv na exteriér i zdraví králíků.
Před výstavou
Předvýstavní příprava je dlouhodobá záležitost, která se se zkušenostmi chovatele neustále zdokonaluje. Zcela zásadní je vliv správné výživy. (Tomuto tématu bude věnován rozsáhlejší příspěvek.) Korektní kvalitativní a kvantitativní stránkou krmení lze významnou měrou příznivě ovlivnit vybrané znaky exteriéru a samozřejmě také zdravotní stav. Většina chovatelů je si toho vědoma, a proto před výstavou podává králíkům odpovídající krmivo či zvyšuje podíl vybraných krmiv v krmné dávce králíků. V současné době existují i u nás na trhu speciální kompletní krmné směsi pro výstavní králíky. Ty se od tzv. základních verzí diet liší především vyšším obsahem tuku a konkrétních aminokyselin, případně jiných živin či složek. Vše se má rezultovat především v lepší (výstavní) kondici králíků a hlavně v kvalitě jejich srsti. Pro takový efekt je však nutné podávat tento typ diety podle návodu výrobce, a především minimálně 2 měsíce (lépe více) před vlastní výstavou. Mimoto do předvýstavních technik patří vakcinace králíků. To je zásadní jak pro zvířata, tak pro jejich chovatele. Pořadatel výstavy garantuje, že na jeho akci jsou jen klinicky zdravá zvířata, která by neměla být infekční hrozbou pro další vystavená zvířata. Proto tam mohou být vystaveni pouze králíci, kteří jsou vakcinováni proti myxomatóze králíků a králičímu moru. V případě podezření na nákazu nejsou zvířata na výstavu přijata, resp. z výstavy se ihned odstraní.
Na výstavě
Na samotné výstavě pořadatel zabezpečuje krmení, napájení a nezbytné ošetřování vystavených králíků. Tradiční technikou je podávání kvalitního sena a/nebo slámy jakožto objemného krmiva. To je pro králíka jako živočišný druh nejdůležitější složkou krmné dávky.
Co se týká krmení králíků na výstavách jadrnými krmivy, existuje více přístupů. Tradiční je, že se králíci krmí vhodnými obilninami (ječmen, oves). V tomto ohledu je nutná především zdravotní nezávadnost obilnin, především vzhledem k možnému výskytu plísní, které jsou nežádoucí a ohrožují zdraví králíka. Druhou variantou je, že si dotyčný vystavovatel sám zajistí krmení svých králíků vlastní krmnou směsí. Tato možnost je u nás zatím spíše ojedinělá, ale v zahraničí je pro její přednosti (králík přijímá stejný typ jadrného krmiva jako v chovu) poměrně rozšířenou technikou. Dalším přístupem v krmení králíků na výstavách je plošné krmení pomocí kompletních diet pro králíky. Zde je zdravotní nezávadnost garantována výrobcem peletovaného krmiva, takže s ní nebývá problém. Některé krmivářské firmy zabezpečují krmení zvířat na výstavě v rámci sponzorského daru pro pořádající spolek výměnou za reklamu příslušné značky. To je do jisté míry vhodná alternativa. Krmení králíků na výstavách kompletními dietami však s sebou nese riziko možných dietetických poruch, které mohou vzniknout především z náhlého přijetí většího množství těchto diet (většinou sestavených pro produkční králíky) a/nebo z jejich znehodnocení při kontaktu s pitnou vodou. V letním období může být dalším predispozičním faktorem vyšší teplota vzduchu. Z těchto důvodů se proto jeví určitá restrikce jadrného krmiva obecně na výstavách jako základní forma prevence vzniku trávicích poruch králíků. Samozřejmostí však je současné poskytnutí kvalitního sena a/nebo slámy po většinu dne výstavy a dále dostatek pitné vody. Velmi dobrou roli sehrávají rovněž vybrané okopaniny (např. mrkev), jež se dají zakoupit za solidní cenu a kromě vlákniny poskytují i cenný zdroj vody, který králík rád přijme. Pomocí této techniky lze poměrně dobře překlenout výživově kritické období králíka, který je citlivý na náhlé změny v krmné dávce.
Po výstavě
Z technik, které můžeme provést u králíků po výstavě, je především určitá restrikce jadrného krmiva. Byť se jedná o stejnou krmnou směs, kterou králíci přijímali před přibližně dvěma až třemi dny před výstavou, je vhodnější po výstavě jadrné krmivo na kratší čas úplně vysadit, případně výrazně omezit. Samozřejmostí je poskytnutí, resp. navýšení kvalitního objemného krmiva a vhodných okopanin, protože tyto jsou z hlediska fyziologie trávení králíka skutečně zásadní. Tato zhruba 3–7denní „očistná kúra“ se u mnoha králíků vyplatí, přičemž po této době králíky opět postupně přivykáváme na naši jadrnou krmnou směs. Mimoto po výstavní sezoně (či v průběhu sezony) je vhodné naše králíky odčervit. Přestože vybrané druhy oblých červů jsou u králíků podle většiny literárních zdrojů považovány za „přirozenou“, případně relativně neškodnou mikroflóru slepého střeva, odčervení má svůj význam, a to předně u králíků, které jsme vystavili v průběhu roku na více výstavách. Dále lze doporučit zásadu, že stejné králíky bychom měli na další výstavě vystavovat až po minimálně asi 3–4 týdnech od absolvování předchozí výstavy, v závislosti na jejich aktuální kondici.