V kočičím světě je známo 51 plemen, z toho 15 dosud neuznaných (FIFe). Kočky mohou mít 23 různých barev, případně některé ještě kombinované se stříbrem, 7 druhů kresby, 6 způsobů kombinace s bílou barvou, 4 druhy akromelanického zbarvení (zbarvení koncových částí), 7 barev očí, různé délky a tvary ocasu nebo vůbec žádný. Vzájemná kombinace je to, co podmiňuje krásu a rozmanitost koček. Pro laika je zajímavá, někdy nepochopitelná modrá barva. Nejznámější jsou britské modré, ale britské kočky mohou být, tak jako řada jiných plemen, v mnoha různých barvách, kresbách, s bílou atd. Některá plemena jsou pouze v modré barvě.
Jméno dostala podle mnišského řádu kartuziánů, jehož mniši a mnišky ji údajně chovali v 18. století ve francouzských klášterech. Je jedním z nejstarších známých plemen v Evropě. Mniši potřebovali zdatné kočky pro chytání myší a potkanů, proto kočky s vynikajícími loveckými vlastnostmi byly velmi ceněny. Cíleným výběrem a chovem vzniklo plemeno kartouzských koček.
Kartouzské kočky jsou vyrovnané, klidné a přátelské. Víc než mňoukají, jemným a spíše vyšším tónem předou. Hluk i jiná zvířata snáší velmi dobře, stejně tak cestování a změnu prostředí. Jako všechny kočky mají rády hru, ale obvykle si ji nevynucují a dokážou dostatečnou dobu zůstat v klidu o samotě.
Je to středně velká až velká kočka, silná, pevná a svalnatá, s širokým hrudníkem. Velikost, zvláště u kocourů, musí být doprovázena pevným osvalením, ale ne zavalitostí. Končetiny jsou středně dlouhé, přiměřené tělu, svalnaté. Tlapky jsou velké. Hlava je široká v základně, lebka dobře vyvinutá, ale ne vyklenutá, s malým plochým prostorem mezi ušima. Tváře dodávají hlavě lichoběžníkový tvar, široký v bázi, zužující se dopředu. Nos je široký a rovný, ne tupý, zakončení nosu výrazně vystupuje mezi tvářemi. Uši středně velké, vysoko posazené na hlavě dávají kočce bystrý výraz. Oči velké a otevřené, ne zcela kulaté, živé barvy od tmavě žluté po tmavou měděnou. Nesmí být žádné stopy zelené nebo vodový tón barvy. Barva musí být čistá a intenzivní. Ocas středně dlouhý, úměrný k tělu, je silnější, konec zaoblený. Srst je lesklá, hustá, dvojitá a tím postavená, podsada v bázi lehce vlnitá a hojná. Má všechny odstíny modrošedé, jednolité, od světlé po tmavší. Nosní zrcátko a polštářky tlapek jsou modrošedé. Mezi kocoury a kočkami je výrazný rozdíl, kočky jsou menší, mají menší hrudník a ne tak výrazné okrouhlé tváře, každopádně jsou ale robustní a dobře osvalené. Chybami jsou tupý nos, nesprávná barva očí, bílé chlupy, výrazný rozdíl barvy krycí srsti a podsady, stínování, náznaky kresby, tipping (tmavší zbarvení špičky chlupu), hnědavý nebo načervenalý odstín srsti.
Kartouzské kočky si snadno zvykají na monodietu a důsledkem bývá zvýšená tvorba močových kamenů.
Korát (KOR)
Korát žije řadu století s člověkem, je na něj úzce navázán. Má přátelskou povahu a velmi přilne ke „svému“ člověku, je to kočka čistě bytová, která většinou nemá zájem o dobrodružství mimo byt. Nemá ráda příliš velkou a hlučnou lidskou společnost a někdy jsou proto problémy na výstavách. Má poněkud odlišné hlasové projevy od jiných koček. Je-li nespokojená, demonstrativně se ozývá silným hlasem s modulací vzteklé, rozčilené kočky a lidé, kteří neznají toto plemeno, ji považují za zlou.
Doma je kočka velmi čilá, hravá, inteligentní, chápe velmi rychle, co se po ní chce. Je blízkým přítelem člověka, vyžaduje pozorného pána. Má jednu velkou výhodu – ztrácí velmi málo srsti a její srst nepotřebuje zvláštní údržbu.
Je to středně velká kočka ostražitého výrazu. Tělo má svalnaté a mrštné, pevné, ale ne robustní. Váha je vyšší, než by se očekávalo, přesto je korát elegantní. Nohy jsou úměrné tělu, pánevní končetiny mírně delší než hrudní, tlapky oválné. Hlava při pohledu zepředu má tvar srdce širokého v úrovni očí, nos je přímý, profil je lehce prohnutý mezi čelem a nosem, konec nosu – nosní zrcátko – je stočeno dolů jako u lva. Lícní kosti a brada jsou silné a dobře vyvinuté. Čenich není ani špičatý, ani hranatý, brada ani slabá, ani ustupující a vytváří špičatou část srdčitého tvaru hlavy. Uši jsou velké, široké v základně, boltce lehce zaoblené. Jsou posazeny vysoko na hlavě a dodávají kočce čilý vzhled. Oči jsou velké, kulaté, široce otevřené a výrazné, barva svítivá, zelená. U koťat a mladých zvířat do dvou let je tolerována barva jantarová. Ocas středně dlouhý, širší u kořene, zužující se do zaobleného konce. Srst je krátká, jednoduchá, položená na těle, lesklá a jemná. Při pohybu kočky má tendenci se otvírat podél páteře. Barva může být pouze stříbřitě modrá bez stínování nebo kresby, bez stop bílé. Každý chlup je u kořínku světlý, pak je tmavě modrý a špička je stříbrná. Na končetinách, kde je srst kratší, je stříbrný efekt výraznější. Nosní zrcátko je tmavě modrostříbrné až levandulové barvy s nádechem růžové.
Chybou je každá jiná barva než stříbřitě modrá.
U korátů se může vyskytnout geneticky podmíněné onemocnění ganglioidóza (GM1/GALG a GM2/HEXB). Proto je vyšetření na tuto chorobu povinné před zařazením zvířete do chovu, pozitivní nález vylučuje kočku z rozmnožování. Vzhledem k tomu, že toto vyšetření je stabilně prováděno už roky, nedělá v chovu problémy.
Ruská modrá (RUS)
Plemeno pochází z oblasti ruského přístavu Archangelsk a původně se nazývalo archangelská kočka. Povahově jsou to kočky něžné a citlivé, mají rády pozornost, vyžadují hru a mazlení, ale jsou klidné, sice „ukecané“, ale nepříliš hlasité.
Jsou to středně velké kočky s delším tělem, středně silné stavby kostry, celkový dojem je graciézní a příjemný. Končetiny jsou jemné a vysoké, s malými oválnými tlapkami. Hlava je krátce klínovitá, lebka delší a plošší, z profilu čelo a nos tvoří konvexní vyklenutí v úrovni obočí. Čelo i nos jsou přímé, odstupy vousů jsou výrazné. Uši velké, lehce zašpičatělé, široké v základně, kůže uší je jemná až průhledná, vnější strana je osrstěná silněji. Uši jsou na hlavě posazeny vertikálně. Oči jsou velké, mandlového tvaru, posazené daleko od sebe, zářivé zelené barvy. Ocas je přiměřeně dlouhý a zužující se ke konci. Srst je krátká, dvojitá, hustá a velmi jemná, plyšová, jemná a hedvábná. Textura a celkový vzhled srsti jsou tím velmi odlišné od jiných plemen. Barva je modrošedá, rovnoměrná, se zřetelným, jemným stříbřitým nádechem. Nosní zrcátko je modrošedé, polštářky tlapek levandulové barvy.
Chybou je orientální typ, hranatá nebo kulatá hlava, kulaté oči, žlutý tón v barvě očí, hranatá nebo těžká stavba těla, příliš široký ocas při odstupu, položená srst, kresba nebo stínování a všechny jiné barvy než modrá.
U chovných jedinců je doporučeno speciální oční vyšetření pro možnost výskytu geneticky podmíněných zákalů nebo progresivní atrofie sítnice (PRA).