Krmné doplňky – díl 5: Stopové prvky neboli mikroprvky

V minulém díle jsme se seznámili s makroprvky, tedy minerály, které kůň potřebuje denně dodat v gramech. Dnes se podíváme na stopové prvky, což jsou minerály, jichž sice koně nepotřebují mnoho, ale přesto bez nich nedokážou žít. A objevuje se i další problém spojený s těmito prvky: některé z nich mohou koním v nadbytku škodit. To vše je dobré znát, protože minerální krmné doplňky jsou v současné době velmi oblíbené; mohou koním výrazně pomoct, ale při nesprávném použití jim také jsou schopné uškodit.

Měď

Měď (Cu) je velmi důležitý minerál, který se v tělech koní podílí na tvorbě a udržování pružných struktur, například kostí, chrupavek a vaziva. Bylo zjištěno, že z tohoto hlediska je velmi důležitá pro rostoucí koně, protože tvorba kvalitního kolagenu závisí právě na dostatku mědi.

V těle jsou ale známé i její další funkce – udržuje korektní činnost centrálního nervového systému, podílí se na tvorbě melaninu čili kožního pigmentu a podporuje přesun železa ze zásob do míst, kde je ho potřeba, například do červených krvinek.

Měď najdeme přirozeně v mnoha krmivech. Nejvyšší obsah mědi je v melase, zatímco v píci nebo obilovinách jí najdeme výrazně méně. Vstřebávání mědi je bohužel velmi nespolehlivé, protože ho ovlivňují i jiné prvky, například zinek, molybden, železo a síra. Jejich nadbytek v krmivu může způsobit, že kůň není schopen vstřebat dostatek mědi.

Zatímco negativní vliv nadbytku mědi nebyl u koní nijak pozorován, její nedostatek je poměrně častý a podle výzkumů se podílí na vzniku vývojových ortopedických vad u hříbat (např. osteochondróza). Bylo zjištěné, že má smysl tento minerál podávat už březím klisnám a zajistit tak zdravý vývoj kostí jejich potomka. U skotu je nedostatek mědi považován za jednu z příčin poruch pigmentace – tvorbu bílých skvrn v místech, kdy by kůže měla být tmavá a srst barevná. Je možné, že i u koní může způsobit podobné kožní problémy. Obecně se měď podává pro zvýraznění tmavé barvy srsti (mimochodem stejně jako zinek).

Zinek

Zinek (Zn) je součástí mnoha důležitých pochodů v těle, například se podílí na tvorbě inzulinu, srážení krve, hojení ran a na tvorbě kožního pigmentu. I on je důležitý pro správný vývoj kostí a kloubů mladých koní, ale je třeba myslet na to, že jeho nadbytek výrazní snižuje využitelnost mědi.

Poměrně vysoké množství zinku najdeme například v obilovinách, v píci je ho pak o něco méně, proto koně, kteří jsou krmení jádrem, obvykle nedostatkem zinku netrpí. Hůř jsou na tom koně žijící pouze z pastvy či sena. Proto bývá zinek součástí krmných doplňků a koním se podává především pro lepší hojení ran nebo celkové zlepšení kvality kůže a srsti. Pozor ale na to, aby se společně s ním dodávalo i dostatečné množství již zmíněné mědi. Přestože optimální poměr zinku a mědi není znám a různí se mezi jednotlivými koňmi, obecně se doporučuje, aby mědi bylo v krmivu obsaženo vždy víc než zinku.

Železo

Železo (Fe) je pro těla savců nezbytné, protože je přímou součástí hemoglobinu, červeného krevního barviva, které přenáší kyslík z plic k jednotlivým buňkám, a oxid uhličitý od buněk zpět do plic. Kromě toho se nachází i v myoglobinu, červeném svalovém barvivu, které dostává kyslík do svalových vláken. Železo je proto nepostradatelné pro zdravou funkci krve a svalů. Jeho nedostatek způsobuje chudokrevnost, celkovou ztrátu výkonnosti až slabost, u hříbat špatný růst a vývoj.

Železo najdeme především v zelené píci, výrazně méně ho je v obilovinách. Často je součástí běžných minerálních doplňků, i když dospělí koně ho zase tolik nepotřebují. Pozor je třeba dávat na jeho nadměrné podávání hříbatům, protože u nich může způsobit smrtelnou otravu.

Selen

Selen (Se) je dnes velmi diskutovaný prvek. Pro koně je totiž nebezpečný jeho nedostatek i nadbytek, takže je nutné dodávat jim opravdu správné množství.

Selen je součástí sloučenin, které ovlivňují kvalitu buněčných membrán, a to jak v dobrém, tak v tom špatném slova smyslu; pokud je ho dostatek, buněčné membrány chrání před volnými radikály (působí jako antioxidant), pokud je ho nadbytek, působí na ně toxicky.

Nedostatek selenu způsobuje poškozování především svalových buněk, které se projevuje jako svalová slabost různého stupně; u mláďat může končit i smrtí následkem poškození srdečního svalu, u starších jedinců způsobuje bolesti svalů, slabosti, ztuhlost či křeče.

Selen se společně s vitaminem E, který je také důležitým antioxidantem, podává především sportovním koním, u nichž chrání pracující svaly před nadměrnou oxidací. Podporuje u nich také dobrou imunitu. Je třeba ho však přidávat všude tam, kde chybí v půdě, takže se z půdy nemůže dostat do rostlin, a tedy ani do krmiv. Právě Česká republika je známá tím, že její půda neobsahuje dostatek selenu. Dalším důvodem, proč někteří majitelé přidávají selen do krmiva koní, konkrétně vysokobřezím klisnám, je zvýšení imunity jejich potomků, především zmnožení imunoglobulinů, které novorozené hříbě získá napitím mateřského mleziva.

Jak už ale bylo řečeno výš, selen lze předávkovat. V případech, že koně delší dobu dostávají vyšší množství selenu, dojde k poškození buněčných membrán. Kromě toho může selen nahrazovat síru nacházející se v keratinu (bílkovina zajišťující pevnost rohoviny), což způsobuje vypadávání srsti, poškození kopytní rohoviny v podobě tvorby kroužků či úplné vyzutí kopyt. Nebezpečné bývá především kombinování různých krmných doplňků, které obsahují selen; může pak snadno dojít k předávkování!

Současní odborníci dnes doporučují denní dávku selenu 0,1–2 mg/kg krmiva, což je asi 1 mg selenu na den pro průměrného koně. U těžce pracujícího koně se může potřeba selenu zvýšit až na 3,5 mg/den.

Jod

Jod (I) má v těle koně jedinou funkci – ta je však velmi důležitá: je součástí hormonů štítné žlázy, trijodtyroninu a tyroxinu, které zajišťují tvorbu a využití energie i kyslíku v těle. Tyto hormony a s nimi i jod jsou proto pro koně doslova životně důležité látky.

Podobně jako selen, i jod se vyskytuje v krmivu, pokud se do něho dostal z půdy. A protože na našem území je v půdě jodu málo, bývá nutné tento minerál koním přidávat uměle, a to například v jodizované soli.

Mangan

Mangan (Mn) je součástí chondroitin sulfátu, sloučeniny, která zajišťuje pružnost kloubních chrupavek. Podílí se také na trávení cukrů a tuků.

Mangan lze najít v běžném krmivu koní, především v trávě a lučním senu, proto se jeho nedostatek u těchto zvířat nevyskytuje (na rozdíl od skotu, kde je nedostatek manganu jednou z prokázaných příčin nesprávného vývoje kostí telat). Stejně tak není většinou nutné si lámat hlavu s nadbytkem tohoto minerálu; koně velmi dobře tolerují i jeho vysoké množství.

Kobalt

Kobalt (Co) je důležitý pro tvorbu vitaminu B12 a najdeme ho především v zelené píci. U koní zatím není znám jeho nedostatek ani nadbytek.

Jak je vidět, stopové prvky jsou pro koně velmi důležité, bohužel není snadné určit, kolik jich má který kůň denně dostat. Navíc se mohou navzájem různě ovlivňovat. Vybalancování krmné dávky s ohledem na potřebná množství minerálů, a to makroprvků i mikroprvků, je proto vždy prací odborníka, který na základě analýzy krmiva a krve či jiných tkání těla koně určí případné nedostatky nebo nadbytky a sestaví odpovídající „minerální mix“.

Zdroje informací:

TheHorse.com

Webové stránky KER – Kentucky Equine Research

Understanding-horse-nutrition.com

t