Ušní prašivina
Dráždivým působením parazita vzniká zánět zvukovodu s nadměrnou tvorbou ušního mazu. Ten bývá tmavě hnědý až černý, drobivý a připomíná kávovou sedlinu (lógr). Ušní boltce jsou bolestivé, často rudé a kočka se intenzivně škrábe.
Onemocnění je velmi sdělné a šíří se při větší koncentraci koček, zvláště v horších hygienických podmínkách a u volně žijících koček. Onemocnění velmi dobře reaguje na terapii, ale je nutno dodržet dostatečně dlouhou dobu léčby. Mimo vkapávání antiparazitárních kapek do uší, což kočky snášejí jen nelibě, je možno k léčbě použít i injekční aplikaci léků nebo formu spot on (pipety) s delším účinkem.
Vzhledem k tomu, že otodektový svrab je přítomen u více než 50 % koček se zánětem zevního zvukovodu, jsou na výstavách diskvalifikovány kočky, které mají jakkoliv znečištěn zevní zvukovod.
Mnohdy při nákupu kotěte nebo i u dospělého zvířete je pohledem zjištěn čistý zvukovod, ale po několika měsících, aniž by kočka měla kontakt s jinými zvířaty, se projeví ušní svrab. Při nedostatečné léčbě u předchozího držitele může zůstat v hloubce zvukovodu několik parazitů a ti se množí relativně pomalu (v řádu týdnů). Při výborné celkové péči o zvíře a jeho jinak dobré zdravotní kondici se nemusí svědivost výrazně projevit a na povrchu ušního boltce se černý maz objeví až za delší dobu. Toto je velký problém u koček od neseriózních chovatelů a z množíren.
U koček chovaných v bytě nebo v uzavřeném prostředí v dobrých hygienických podmínkách bez možnosti přímého kontaktu s postiženými zvířaty nejsou s touto parazitózou problémy. U koček chovaných volně nebo polovolně lze omezovat, případně likvidovat ušní svrab pravidelným, opakovaným, problematickým vkapáváním vhodných léčiv do uší nebo spíše jednoduchou aplikací léku ve formě spot on či injekčně.
Ušní svrab je působen jinou zákožkou než kožní svrab (svrabovka kočičí, Notoedres cati). Zatímco kožní svrab se lehce přenáší ve vlhkém a teplém prostředí i na člověka, přenos ušního svrabu na člověka není znám. Méně často se může při úzkém kontaktu přenést na psy a ostatní masožravce. U člověka je původcem svrabu jiná zákožka – Sarcoptes scabiei var. hominis. Ta se šíří hlavně tam, kde žijí lidé v těsném kontaktu, nehygienicky, mezi sexuálními partnery. Přenos na zvířata není popisován.
Časté dotazy
Jak a kde kočka svrab chytí?
Kočka se může nakazit kontaktem s nemocnou kočkou, případně z pelechu, ve kterém pobývala nemocná kočka a kde drť (ušní maz se zákožkami) z uší vytřepala.
Jaké jsou příznaky onemocnění?
Svědění a škrábání ušních boltců, zarudnutí, zánět zevního zvukovodu.
Jak probíhá léčení?
Veterinární lékař po předchozí diagnostice (mikroskopické vyšetření výtěru z ucha) doporučí nejvhodnější terapii – injekční, spot on, ušní kapky. Také doporučí nejvhodnější – aplikačně i finančně optimální – léčbu pro kočky v útulcích.
Je pravda, že je to nezničitelný parazit?
Při dostatečně dlouhé době léčby a několikrát (po dobu několika měsíců) opakované kontrole – otoskopické vyšetření zvukovodů – lze kočku považovat za vyléčenou.
Opakovaně kočka svrab nemůže chytit?
To není pravda, nevytváří se imunita, při novém kontaktu s nemocnou kočkou se může nakazit znovu.
Pomáhají „babské rady“?
Určitě ne, žádný alkoholový roztok, peroxid vodíku, borová voda parazita nezlikvidují. Antibiotické kapky doporučí veterinář až na doléčení zánětu, ne jako likvidaci parazita. Olej bez antiparazitárního prostředku jen napomůže vyčistění ucha, ale parazita nelikviduje. Aplikace lihových, alkoholových kapek do zánětlivého ucha bez anestetika je týrání kočky.
Lze k léčbě použít pipetu pro psy, případně ji rozdělit pro více koček?
Pipeta pro psy, stejně jako jiné antiparazitární prostředky, není určena pro kočky, nelze dělit – kočka není malý pes! Téměř všechny pipety pro psy jsou pro kočky toxické!
Nejlepší prevence?
Zabránit kontaktu s nemocnými kočkami.
