Paní Vrábelová, jak jste dostala k péči o opuštěná zvířátka?
Nejprve jsem se starala v zaměstnání o malé děti v jeslích, potom o staré lidi v charitě – a tam to všechno začalo. Když zemřela klientka, zůstalo po ní nějaké zvířátko, a už bylo u mne. Při cestách v terénu, když jsem jezdila po vesnicích, hlavně v zimě jsem se nemohla dívat, jak některá zvířátka trpěla. Tak jsem je brala do teploučka na půdu a začalo jich přibývat. Pak jsem se třeba dozvěděla o dalších týraných, hlavně kočičkách, a už jsem musela některé přemístit do bytových prostor.
Kdy jste se rozhodla založit oficiální azyl?
Azyl Gaia byl založen 9. 6. 2010. Předtím jsem všechno financovala ze svého důchodu. Jsem teprve na začátku a snažím se vybudovat důstojný domov pro opuštěná a týraná zvířátka. Každé z nich má svůj pohnutý příběh. Mám skromné možnosti, ale snažím se, aby se u mne cítila v bezpečí, byla v čistotě a v pořádku. Dá to sice mnoho práce, ale když mají plná bříška a jsou spokojená, je to krásný pocit, jaký nic nenahradí.
Kolik je u vás aktuálně zvířátek?
Aktuálně je v azylu přibližně 85 kočiček, 5 psů, 3 kozlíci, ponička, starý divočák, srnka, holoubek a další. Z důvodu velkého počtu kočiček máme vyhlášen stop stav a snažíme se stav snížit. Samozřejmě pokud je venku kočička v bezprostředním ohrožení života nebo vážně nemocná, pomoc odmítnout nejde a kočičku přijmeme. Každé z nich má svůj smutný příběh, ale myslím si, že šťastný konec. I když příběhy, které jsem zažila, by vydaly na knihu, ale smutnou, a tak to raději necháme zapomenout.
Přece jen, nepodělíte se s námi o nějaké kočičí příběhy?
Čertíček byl jedním ze 4 sourozenců, kteří byli na podzim roku 2014 vyhozeni v zavázané krabici u vlakových kolejí v místě, kde vlaky hodně zpomalují… Naštěstí se povedlo je zachránit. Sourozenci svůj domov našli. Čertíček byl velmi mazlivý a moc hodný, ale měl chronické problémy s průjmy. Bohužel nás v listopadu 2016 navždy opustil.
Skokánek byl extrémně zvídavý, společenský a mazlivý kocourek. Přezdívali jsme mu také „Přísavka krční“. Dostal se do azylu společně se svou sestřičkou Skokankou (ta už našla domov) jako maličké kotě. Někdo je vyhodil u hospody, kde se schovávali před velkými hafany, kteří tam na ně začali dost dorážet, takže pro ně paní Jiřinka pozdě večer vyrazila. Naštěstí se jim povedlo se schovat a nakonec skončili po večerní záchranné akci v azylu. V rámci meziútulkové pomoci byl dne 15. 5. 2016 převezen do útulku Kočičí domov Sluníčko, odkud velmi brzy našel nový domov.
Kočičku Beauty jsme si přivezli 12. 1. 2017. Byla nalezena ve skleníku u jednoho domku u bývalého sanatoria v Šumperku, který se má bourat. Paní, která kočičku chodila krmit, umístila do skleníku boudičku, jenže dům i skleník je monitorován a přijela policie a paní musela vysvětlovat, že tam kočičce pomáhá a že jí tam jen dala boudičku. Později však nějací dacani vše rozbili a házeli po kočičce lahve a střepy, neměla životní prostor a byla dost vyplašená, proto putovala do našeho azylu. Nejdříve se tolik bála, že byla pořád v boudičce a nechtěla vylézt, ale nyní už se osměluje a nechá se česat. Bude pravděpodobně starší, ale je moc krásná a má nádhernou dlouhou srst. Nedávno jsme léčili dásně a trhali zoubky.
Co bývá největším problémem?
Velkým problémem, který jsme si i u nás loni odžili, jsou nekastrované kočky. Měli jsme velkou záplavu koťat, bez maminek. Buď se tedy maminkám něco stalo, nebo lidé své kočky nekastrují a koťata pak všude vyhazují. Přijali jsme skupinku koťat, jež někdo pohodil v krabici z vlaku v místech, kde vlaky kvůli zatáčce zpomalují. Zachraňovali jsme i koťata, jež někdo hodil mezi psy a kterým tak hrozilo nebezpečí. Nebo se jich lidé zbavují na veřejných místech, výjimkou nejsou malá koťata opuštěná na parkovištích, před obchody atd., kde si jich mohou ostatní snadněji všimnout. Ani pomyslet nechceme na případy, kdy se někdo zbaví koček na odlehlých místech a záchrana se pro ně nenajde. Měli jsme i případ nekastrované kočky, od níž byla koťata donesena na veterinu na uspání. Koťátka jsme samozřejmě přijali, i když nakonec bohužel všechna zemřela. U malých koťat bez maminky jsou rizika komplikací poměrně velká. Tohle je i jeden z důvodů, proč u nás kočičky a kocourky ve vhodném věku kastrujeme.
Jak zvládáte péči o tolik kočiček?
Sama bych to již nezvládla, a tak ke mně dochází na úklid každý den pomocnice. Kočičky jsou momentálně rozmístěné ve 4 pokojích a v létě mají možnost volného zabezpečeného pohybu na velké půdě. Je tedy nutné každý den vyčistit velké množství záchůdků, všude zamést a vytřít, vyčistit pelíšky. Vyměnit pelíšky, jsou-li špinavé. Pokud jsou kočičky umístěné i v oddělených klecích, je nutné samozřejmě plně obstarat i tyto klece. Bohužel není snadné najít někoho, kdo by toto vše chtěl každý den podstupovat a měl vztah ke kočkám, proto se zde vystřídalo pomocnic již velké množství.
Co dalšího je třeba zajistit?
Je také nutné kočičky fotit a informovat příznivce azylu. To se snaží zajistit dobrovolníci, kteří momentálně fungují především na Facebooku na našem profilu Azyl Gaia a facebookových stránkách Azyl Gaia Hanušovice. Není to také jednoduché, dobrovolníci jsou z různých konců republiky, ne přímo z blízkého okolí našeho azylu. Ale bez těchto dobrovolníků by to opravdu nešlo, při péči o tolik kočiček již potřebný čas na toto vše není. Takže dobrovolnice (od Prahy) zajišťuje aukce, děkování příznivcům, různé události na pomoc našemu azylu a dobrovolník od Brna nám kočičky jezdí pravidelně fotit, zajišťuje inzerci kočiček a fotopříspěvky na náš Facebook. Pokud máme nějaké novinky, snaží se veřejnost informovat o těchto novinkách. Společně zajistili nafocení všech kočiček našeho azylu a každá kočička tak má svůj vlastní profil na našich webových stránkách www.azylgaia.cz.
Popíšete nám, jak to u vás funguje?
Každá nová kočička, která přijde do azylu, musí do izolace. Potom co nejdříve na veterinu, kde ji prohlédnou, jestli je zdravá, nemá ušní svrab (pokud ano, dostane Stronghold a vyčistí se jí ouška), dále se odbleší a odčerví. V karanténě zůstává minimálně 2 týdny. Je-li kočička plachá, nechá se při otevřených dvířkách, aby si sama vylezla mezi ostatní. V každé místnosti, kde jsou kočičky, mám klece, ve kterých si zvykají na nové prostředí mezi ostatními. Na velké půdě jsou 3 boxy, kde mohou být kočičky zvyklé na chladnější podnebí z venku. V současné době jsou oddělené od zbytku prostor a kromě zimního období slouží jako karanténa. Prostě u nás neustále probíhají různé úpravy a opravy tak, abychom kočičkám mohli co nejvíce pomáhat. K dispozici mají kočičky i venkovní voliéru. Je před námi všemi ještě velký kus práce, ale věříme, že společně se nám nakonec všechny tyto snahy podaří dotáhnout do úspěšného konce.
Jak vám mohou lidé pomoci?
Našemu azylu můžete pomoci mnoha způsoby – adopcí kočičky, darováním finančních příspěvků (transparentní účet 881188815/2010), chovatelských potřeb, krmiva, antiparazitik… Pomůžou také věci, jako jsou čisticí a dezinfekční prostředky, prášek na praní, hadry, smetáky, lopatky apod. (e-mail: azylgaia@seznam.cz, tel.: 739 145 662). Každá, i ta sebemenší pomoc ve výsledku udělá mnoho, když se ochotných dárců sejde hodně :-)
Nabízíme také možnost virtuální adopce kočičky na dálku, můžete si tedy vybrat konkrétní kočičku a té pravidelně přispívat na její pobyt v azylu. Pomoci také můžete během svého běžného nákupu na internetu – prostřednictvím stránek givt.cz nám můžete přispívat určitou částkou ze svého běžného nákupu a nic navíc vás to nestojí.