Poklady z přírody 54 – Třapatka nachová
Třapatka, u nás známá spíš pod vědeckým názvem echinacea, je hojně pěstovaná pro svou krásu, ale především pro léčivé vlastnosti a schopnost podporovat imunitní systém. Jako prostředek na podporu imunitního systému je echinacea složkou mnoha komerčních léků pro lidi, může ale pomoct i zvířatům. Třapatka nachová náleží do řádu hvězdnicotvaré (Asterales), čeledi hvězdnicovité (Asteraceae), rodu třapatka (Echinacea). Nejznámější z tuctu druhů rodu Echinacea je právě třapatka nachová (Echinacea purpurea). Dalšími důležitými druhy jsou E. pallida se světle fialovými květy a E. angustifolia s květy fialovými.
Rodové jméno Echinacea pochází z řeckého slova echinos, což znamená ježek, a to právě kvůli špičatému středovému kuželu nacházejícímu se u většiny květin zmiňovaného rodu. Podle tvaru květu se jí říká také kuželová květina, známá je i jako rudbekie.
Výskyt
Třapatka pochází ze Severní Ameriky, z prérií, luk a otevřených lesů střední až jihovýchodní části Spojených států amerických, ale také z kanadské provincie Ontario. Dnes je hojně pěstovaná jak v Severní Americe, tak v Asii a Evropě, své příznivce má i u nás. Ve volné přírodě se v ČR nerozšířila.
Charakteristika
Třapatka nachová je bylina, trvalka, jejíž přímá, drsnatě chlupatá lodyha dorůstá výšky až 120 cm. Kopinatě vejčité, drsnatě chlupaté listy mají pilovitě zubaté okraje.
Na konci lodyh vyrůstají květní úbory, které se skládají z okrajových jazykových květů původně nachové barvy a trubkovitých květů hnědé barvy umístěných ve středu. Oboupohlavní květy mohou mít až 25 cm v průměru. Vyšlechtěny jsou i rostliny s květy jiných barev. V závislosti na počasí kvete od jara do konce léta, u nás zpravidla od července do září.
Trocha historie
V domorodé medicíně indických indiánů byly listy echinacey přikládány na rány, popáleniny i kousnutí hmyzem. Při bolestech zubů a infekcích hrdla pomáhalo žvýkání kořene. Odvar používali při bolestech, proti kašli, při žaludečních křečích, na rýmu, pohlavní a kožní problémy i na hadí kousnutí. Třapatku využívali pro sebe i své koně.
Wikipedie uvádí, že pro Evropu objevil třapatku nachovou obchodník s léky Joseph Meyer, který se o jejích léčivých účincích dozvěděl od prérijních indiánů, ti jí říkali icahpe.
Extrakty a přípravky z echinacey jsou v lidovém léčitelství tradičně používány při bolestech v krku, při kašli a různých respiračních problémech, při zánětech močových cest. Echinacea se doporučuje při bakteriálních infekcích, křečových žilách i hemoroidech. Vhodné je její používání jako prevence podzimních nemocí.
Třapatka se nejčastěji používá sušená, suší se buď celá rostlina, nebo její části. Využívají se odvary, tinktury, sirupy, masti, je součástí řady čajových směsí a potravinových doplňků, často v kombinaci s vitaminy, se zinkem nebo se zázvorem, medem, někdy i s propolisem.
Testováno bylo i její použití v medicíně. Vědci zjistili, že stimuluje bílé krvinky, které ničí bakterie, viry a další, dále aktivuje produkci bílkoviny interferonu, která chrání buňky před invazí virů. Podporuje produkci imunoglobulinů.
Alkamidy obsažené v kořenech E. angustifolia pomáhají při zánětech, prokázány byly i antioxidační vlastnosti. Zajímavé jsou také účinky extraktů E. purpurea proti lidským patogenním bakteriím, ověřována byla antivirová aktivita se zjištěním, že jsou zahrnuty polyfenolické sloučeniny, které mohou působit jako inhibitory HIV.
Zjistilo se, že polysacharidy odvozené od E. purpurea zvyšují aktivitu makrofágů u myší, krys a člověka. Denní podávání extraktu kořenů E. purpurea normálním myším po dobu jednoho týdne mělo za následek významné zvýšení počtu buněk imunitního systému. Prokázaly se pozitivní účinky u leukemických myší při podávání denně po dobu 50 dnů od nástupu leukemie. Předmětem výzkumů je i její potenciální protinádorové působení.
Facino zkoumal echinacosid obsažený v třapatce. Ten vykazoval silnější ochranu proti znehodnocení přirozeného kolagenu než např. kyselina kávová.
Ověřovala se také toxicita třapatky pro člověka i zvířata, kdy se neprokázaly žádné negativní účinky. Třapatka je dobře snášena i dlouhodobě. Nedoporučuje se ale její používání těhotným a kojícím ženám, popř. by měly její použití konzultovat s lékařem.
Třapatka je nenáročnou okrasnou rostlinou, může být součástí záhonů i volných výsadeb. Vyhledávaná je i motýly. Květy ozdobí vázy a květinová aranžmá, hodí se ale také na ozdobu salátů a dezertů.
Co rostlina obsahuje
Hlavními farmakologicky účinnými látkami jsou alkamidy (amidy mastných kyselin), glykoproteiny, polysacharidy, fenolické sloučeniny a skořicové kyseliny.
Chemické složení rostlin se liší nejen mezi různými odrůdami, vliv mají i podmínky prostředí a agronomické postupy. Různé farmakologicky účinné látky jsou přítomny v různých částech rostliny, záleží i na způsobu zpracování.
Například alkamidy jsou hlavními lipofilními bioaktivními fotochemikáliemi, v kořenech jsou zastoupeny zejména u E. purpurea, E. pallida a E. angustifolia. Jsou hlavními složkami extraktu v etanolu.
Fenolické složky byly v kořenech E. purpurea nejvyšší (23,2 mg/g) ve srovnání s kořenem E. angustifolia (10,5 mg/g) a E. pallida (17,8 mg/g).
Uvádí se, že obsah derivátů kyseliny kávové v E. purpurea dosahuje nejvyšší hodnoty ve střední fázi plného rozkvětu a je vyšší v čerstvé surovině než ve vysušeném surovém materiálu. Obsah kyseliny šťavelové se pohybuje od 0,1 % (v sušených koříncích) až po 3,3 % (v čerstvých květových pupenech), kyselina kaftarová se pohybuje od 0,1 % (v sušených kořenech) až po 0,72 % (v čerstvých květových pupenech).
Wagner izoloval z nadzemních částí třapatky polysacharidy s imunostimulačními vlastnostmi, a to neutrální fukogalaktoxyyloglukany a kyselý arabinogalaktan.
Uvádí se, že kořeny E. purpurea obsahují až 0,2 % esenciálních olejů, hlavními složkami jsou karyofylén (2,1 %), humulén (0,6 %) a karyofylénový epoxid (1,3 %). Kvetoucí nať obsahuje méně než 0,1 % silice.
Pěstování
Echinacea je při pěstování nenáročnou rostlinou. Výhodná jsou slunná místa a stanoviště s propustnou, mírně kyselou půdou. Toleruje nižší obsah živin, dokáže se přizpůsobit suššímu prostředí. Rozmnožuje se semeny nebo vegetativně dělením trsů, kořenovými i osními řízky. Klíčení semen probíhá nejlépe při denních teplotních výkyvech nebo po stratifikaci. Rostlinky ze semen lze předpěstovat doma. U nás se vysévá v březnu a za dva měsíce se sazeničky vysazují na záhon. Pěstuje se v mnoha varietách. Odrůda Ruby Giant získala Cenu za zahradní zásluhy Royal Horticultural Society.
Sběr
Kořeny se sbírají na podzim, a to z tří–až čtyřletých rostlin. Nať a květ se sbírají v období květu.
Zpracování
Listy, celé natě a květy třapatky lze sušit na stinném vzdušném místě rozprostřené v tenké vrstvě nebo zavěšené v menších svazcích. Kořeny se suší umělým teplem do 45 °C. Usušené skladujeme v papírových obalech na stinném suchém místě.
Sušené části by měly mít přirozenou barvu, neměly by být šedé. Po otevření nádoby by měla být cítit intenzivní vůně – v žádném případě ne po plísni či zatuchlině. Po půl roce kvalita sušených bylin klesá.
Odvar: Do šálku nasypeme dvě malé lžičky kořene, vaří se 15 minut.
Tinktura: Po dobu 7 dnů se maceruje 100 gramů čerstvého kořene v 500 ml 60 % lihu, uvádí se i použití 30–40 % alkoholu a louhování po dobu 2–3 týdnů.
Využití pro drůbež
V souvislosti se zákazem používání růstových antibiotik v krmivech byly prověřovány alternativy s účinky srovnatelnými s antibiotiky. Rostlinné výtažky obsahují četné látky, které mají farmakologickou aktivitu. Zvláště pro éterické oleje byla prokázána široká škála účinků včetně potlačování choroboplodných zárodků, účinků na patofyziologii (např. protizánětlivých, proti průjmu) a aktivity v různých tělesných systémech, např. funkci hormonů a imunitní systém. Jednou z testovaných rostlin byla právě echinacea.
Pro drůbež může být třapatka zdrojem cenných antioxidantů, posiluje imunitní systém, pomáhá při problémech s dýchacími cestami. Do krmiva lze přidat okvětní lístky a listy rostliny. Použít se dají čerstvé i sušené. Květy, listy, stonky a kořeny rostliny mohou být použity do čaje – odvaru pro hejno i pro chovatele…
Mark Gilberd v knize Natural Remedies for Diseases popisuje aspekty léčby a zvládání onemocnění drůbeže, vysvětluje, jak funguje homeopatie, a doporučuje léčbu i prevenci. Ta obvykle začíná podáváním echinacey a česneku.
Sušenou bylinu lze podávat v množství 25 až 300 mg/kg hmotnosti, rozdělenou ideálně do tří denních dávek. Vyšší dávky a častěji může být podávána v akutních stadiích infekce. Odvar připravený z 5 až 30 g sušené echinacey na šálek vody se podává se třikrát denně.
Tinktura obvykle připravená ze 40–70 % alkoholu se podává v množství 0,5 až 1,5 ml na 10 kg živé hmotnosti, rozděluje se do tří dávek. Podává se zředěná, popř. v kombinaci s jinými bylinami. Uvádí se, že akutní infekce mohou vyžadovat častější vyšší dávky, není již ale uvedeno, jaké přesně.
Nasir a Grashorn ověřovali účinek doplňování šťávy E. purpurea na výkonnost a funkce jater brojlerů. Nezjistili žádný negativní účinek.
Roth–Maier a kol. studovali vliv doplňování stravy sušených nadzemních částí E. purpurea jako doplňkové látky ve stravě brojlerů na příjem a využití krmiva, růst i snášku. Autoři dospěli k závěru, že nepřetržité podávání třapatky není přínosem pro užitkovost brojlerů.
Třapatka nachová se ale uplatní také na podporu imunity při očkování nebo při výskytu kokcidií.
Schranner a kol. uvádí, že po podání třapatky leghornkám se u nich zvýšila koncentrace sérového imunoglobulinu a množství protilátek.
Gardzielewska a kol. studovali účinek doplňování rostlin na skladování čerstvého a zmrazeného kuřecího masa. Doplňovali 1 % sušené byliny E. Purpurea, 0,3 % rozdrceného surového česneku v krmivu. Doplnění E. purpurea vykazovalo lepší hodnotu pH (5,5), sytější barvu i lepší šťavnatost masa. Další studie prokázaly, že sušená bylina E. purpurea doplněná v množství 560 mg/kg v krmné dávce brojlerů ve věku od 22 do 42 dnů udržovala chuť masa po skladování. Uvádí se, že pro pravděpodobné účinky na metabolismus je důležitý způsob podávání.
Využití pro další druhy
Třapatka nachová může být přínosem pro udržení zdraví a zlepšení imunity i dalších hospodářských zvířat. Existuje celá řada přípravků vyrobených z E. purpurea, které mohou být podávány jak s pitnou vodou, tak krmivem, avšak kvůli přítomnosti různého množství účinných látek v různých přípravcích je velmi obtížné dávkování.
Spolu s dalšími bylinami se echinacea používá jako „imunitní posilovač“ i u koní. Podle Williamse a Lamprechta je nejlepší používat echinaceu při prvních náznacích toho, že něco není v pořádku. U nemocných zvířat je již bylina méně účinná.
O'Neil a kol. prokázali, že extrakt z třapatky zvýšil produkci lymfocytů u koní. Podávání echinacey zvýšilo počet červených krvinek a krevního barviva hemoglobinu, což mělo vliv na mechanismus transportu kyslíku.
U prasat bylo u přípravků vyrobených z E. purpurea prokázáno, že zlepšují zdraví, výkonnost a kvalitu masa. Doplnění výtažku z vody z E. purpurea (500 mg/kg krmiva) ve stravě u prasat zlepšilo přírůstek tělesné hmotnosti a využití krmiva, snížilo obsah cholesterolu v mase. Vyšší dávka extraktu (1000 mg/kg krmiva) zlepšila schopnost masa zadržet vodu a zvýšila pH po 45 minutách po porážce (Hanczakowska).
Maass a kol. provedli řadu experimentů s použitím sušené třapatky jako doplňkové látky v krmné dávce prasnic a selat. Autoři dospěli k závěru, že podávání E. purpurea může mít stimulující účinek na imunitní systém, zejména v situacích se zvýšeným stresem.
