Amblyrhynchus cristatus

Leguán mořský - Iguanidae.

Výskyt

Galapágy. Dříve hojný na vhodných lokalitách celého souostroví, ale od r. 1535, kdy byly ostrovy objeveny, tito leguáni pomalu mizí. V současnosti obývají pouze několik menších ostrovů, hojnější je snad pouze na Espaňola, Santa Cruz a Santiago. Tento potravní specialista žije výhradně na pobřežních skalách.

Popis

Je to robustní leguán, který dorůstá délky 90-120 cm a váhy 10 kg (někdy až 1,75 m a 12 kg). Jeho zbarvení se liší podle populací, respektive poddruhů z jednotlivých ostrovů a může být šedohnědé, šedomodré, tmavě modré ač červné, většinou s velkými oranžovými či rezavě červenými skvrnami. Samičky jsou menší a spíše tmavě zbarvené.

Způsob života

Jde o leguány známé svou vazbou na mořské pobřeží. Zde v pravidelném denním režimu spásají při odlivu od svítání do dopoledních hodin mořské řasy, za nimiž se i potápějí. Po pastvě a večer před nocováním se krátce sluní, zbytek dne pak tráví ve stínu skal.

Jsou to zvířata žijící pospolitě ve velkých skupinách, přesto však každý samec vytváří rodinné teritorium o průměru 20-30 metrů, v němž sdružuje 6-12 samiček. Samec pak na vyvýšenině přehlíží svůj harém a kýváním dává najevo svá majetková práva. Při rozrušení častěji než jindy odfrkují tito leguáni slaný roztok, který je vylučován solnou žlázou přímo do nozder. Toto fyziologické přizpůsobení se u nich vyvinulo k vylučování soli, jež by se v těle jinak kumulovala z vody i potravy.

Samičky vyhledávají 4 týdny po páření plochy s pískem, do něhož zahrabávají 2 vejce. Z nich se mláďata líhnou v přirozených podmínkách asi za 3 měsíce.

Chov v zajetí je z důvodů ochranářských, ale i z důvodů vazby na prostředí a potravu omezen spíše na některé ZOO.

Literatura: Čihař J. - Obojživelníci a plazi, Nár. muzeum 1987
Felix J. - Ještěři, SZN 1988
Haager J. R., Jeník J. - Galapágy zázrak v Pacifiku, Albatros 1988
Kocián M. - Leguáni a agamy, Polaris 1998
Volf J., Felix J. - Zvířata nad propastí, Práce 1971