Jak se projevuje psí diabetes?
Toto onemocnění je způsobeno nedostatkem inzulinu v organismu. Inzulin pomáhá udržet cukr v krvi ve správné hladině. Tento hormon je produkován slinivkou břišní, která umožňuje glukóze vstoupit do buňky a přeměnit se na energii. Při nedostatku inzulinu se cukr z potravy nahromadí v krvi a buňky začnou trpět jeho nedostatkem. Následně začne docházet k rozkladu tuku v těle a produkci tzn. ketolátek. Ty poté slouží jako náhradní zdroj energie.
Mezi nejrizikovější skupiny patří psi s nedostatkem pohybu, špatnou imunitou, hárající feny a obézní psi. Plemenné nebezpečí se může objevit také u jezevčíků, francouzských buldočků, pudlů, teriérů, německých ovčáků či samojedů. Nejčastěji se toto onemocnění objevuje od 8. do 12. roku života a postihuje v průměru až dvakrát častěji feny než psy.
Co onemocnění způsobuje?
Cukrovku řadíme mezi dědičné choroby. Je způsobena špatnou funkcí slinivky břišní, která řídí regulaci glukózy v krvi. Rozvinout se může ale i během života kvůli obezitě či užívání některých léčiv (např. kortikoidů).
U psů rozlišujeme dva typy cukrovky:
• primární – onemocnění je způsobené nedostatkem inzulinu; dochází při něm k destrukci buněk slinivky břišní, kde je tvořen inzulin;
• sekundární – tělo není schopno inzulin dostatečně využít, dochází k poruše v oblasti receptoru na inzulin.
Cukrovka se projevuje velkou žravostí, zvýšeným příjmem tekutin, častým močením (až pomočováním) a úbytkem, nebo naopak nárůstem tělesné hmotnosti. K dalším příznakům obvykle patří apatie, chronické kožní onemocnění či zákal čočky. Přibližně 25 % postižených psů touto chorobou trpí onemocněním šedého zákalu. K závažnějším symptomům bezesporu náleží deprese, zvracení a kóma, které může mít (při neposkytnutí pomoci) až fatální následky.
Máte-li jakékoli podezření, že právě váš miláček trpí cukrovkou, neváhejte ho vzít ihned k veterinárnímu lékaři. Diagnostika není nijak náročná, provádí se testováním odebrané krve a moči. Při neposkytnutí veterinární pomoci může zvíře na toto onemocnění i zemřít.
Jak na cukrovku
Léčba primárního typu cukrovky je postavena na dvou základních bodech: podávání inzulinu a dodržování základních diabetických opatření. Inzulin se ve většině případů aplikuje dvakrát denně injekčně do podkoží po zbytek života. To zajistí optimální dávku inzulinu v krvi. Každý psí pacient má svou dávku přizpůsobenou dle svých vlastních potřeb. Je nesmírně důležité aplikovat inzulin pravidelně ve stejnou denní dobu každý den. Pravidelná rutina má při léčbě diabetu nezastupitelné místo. Každodenní dávky jídla, procházky a další rituály prováděné ve stejnou dobu pomáhají zabránit hypoglykemii.
Každý majitel by měl být před podáváním léku psímu pacientovi pečlivě proškolen personálem veterinární ordinace. Také by měl mít u sebe neustále kontakt na veterinární pohotovost. Při nesprávném dávkování totiž můžete velmi vážně ohrozit život zvířete.
U cukrovky druhého (sekundárního) typu je za dostačující léčbu považována celková změna životosprávy a aplikace speciálních veterinárních diet. Ty obsahují pouze malé množství cukrů a naopak větší množství vlákniny a bílkovin.
V případě začínajícího onemocnění u fen způsobeného zvýšenou hladinou hormonu při hárání je jako prvotní léčba provedena bezodkladná kastrace, která může dané zvíře zcela vyléčit.
Nikdy nepodávejte psovi léky používané při léčbě cukrovky u lidských pacientů! Pro psy mohou být vysoce jedovaté.
První pomoc při hypoglykemii
Objeví-li se u vašeho psa známky hypoglykemie (slabost, dezorientace, apatie, ztráta vědomí, záškuby končetin či křeče), urychleně podejte psovi rozpuštěný hroznový cukr, med či cukerný roztok. Po zlepšení stavu je vhodné dát zvířeti potravu a okamžitě vyhledat veterinární pomoc.
Prevence
Jako preventivní opatření lze doporučit udržování psa v dobré tělesné kondici, zabránění obezitě, dodržování pravidelných veterinárních prohlídek a vyšetření krve u starších zvířat. Zamezením opakovaného používání léků za účelem oddálení říje je také důležitou ochranou nejen před cukrovkou. Stejně jako podávání kortikoidů zvířeti, které by mělo být vždy opodstatněné a pod dohledem veterinárního lékaře. Mezi další velmi důležitá preventivní opatření také patří zamezit rozmnožování nemocných psů.
Dieta pro psí cukrovkáře
Jak už bylo zmíněno, u obou typů diabetu je nesmírně důležitá pravidelnost při podávání potravy. Psí „svačinky“ v malém a častém množství pomohou zajistit stabilní hladinu cukru v krvi vašemu čtyřnohému parťákovi. Dalším podstatným kritériem psí diety je nutriční vyváženost a její chuť. Jídlo psovi musí chutnat. Je to velmi důležité. V případě, že zvíře nesní svou krmnou dávku a bude mu aplikován inzulin, hrozí zvýšené riziko hypoglykemie.
Vyváženou stravu vám pomohou zajistit speciální granule pro psí diabetiky. V případě, že se rozhodnete svému čtyřnohému miláčkovi vařit, nezapomeňte, že jeho denní energetický příjem je asi 80–100 kJ/kg/den. Psí jídelníček by se měl skládat především z potravin bohatých na lipidy, glycidy a vlákninu, které jsou obsaženy především v těstovinách, rýži, čerstvé zelenině či bílém mase. Se sestavením speciální diety pro konkrétního jedince vám rád pomůže váš veterinární lékař.
Život s cukrovkou
To, jak dlouho bude pes s tímto onemocněním spokojeně a aktivně žít, záleží ve většině případů na disciplinovanosti jeho páníčka a jeho rodiny. Bez těsné spolupráce mezi majitelem a veterinářem je totiž dlouhodobá léčba prakticky nemožná. Přistupujete-li k léčbě diabetu zodpovědně, onemocnění se dá kontrolovat i řadu let a váš pejsek tak má velkou šanci na spokojený život. Psi s cukrovkou žijí od stanovení diagnózy průměrně 4 až 5 let kvalitního života.
Dilli
O tom, jaké to je žít s cukrovkou, ví své Dillinka, fenka Peruánského naháče, která tímto onemocněním trpí už celých šest let. Celý dlouhý boj s touto nemocí mi popsali její páníčci.
„Dilli se narodila v dubnu roku 2003,“ vzpomínají manželé Vrtáčkovi na příchod svého nového člena rodiny. „Když jí bylo osm let, začala hárat a dostala zánět dělohy. I přes nasazená antibiotika se její stav stále nedařilo dostat pod kontrolu.“ Fence navíc začala selhávat slinivka. „Bylo to pro nás velmi těžké období a mysleli jsme si, že o ni přijdeme. Naštěstí vše dobře dopadlo. Od té doby je Dillinka na inzulinu, který dostává pravidelně ráno a večer.“ Celá rodina se musela naučit pravidelnému řádu a nekompromisní důslednosti. „Dilli nesmí jíst nic jiného než vařené (netučné) maso s rýží a granule pro psí diabetiky.“ Po nějakém čase se její stav o něco zhoršil. Začala přicházet o zrak i o sluch. „Ve známém prostředí ji to výrazně nijak neomezuje. Chodí na zahradu a běhá i po schodišti. V cizím prostředí je to problém. Naráží do věcí a mohla by si i ublížit,“ vypráví mi paní Vrtáčková. „Stejně jako lidé s cévním onemocněním má své dobré a špatné dny. Dny, kdy je čilá, a naopak dny, kdy hodně spí. Je to naše malá bojovnice.“ Dillince je už krásných 14 let. I přes veškeré své handicapy (a za pomoci svých milovaných páníčků) si život plně užívá a dělá jim velkou radost.
Diabetem mohou onemocnět ne „jen“ psi, ale také fretky, koně, prasata, plazi, ptáci či kočky. V případě, že se toto onemocnění odchytí včas, může zvířecí pacient prožít plnohodnotný a šťastný život. V opačném případě jde doslova o život…