Fibromelanóza
Kde se vyskytuje?
Vyskytuje se u několika plemen. Většinou jde o asijská plemena slepic, i zde jsou ale výjimky, např. švédské svarthöna či argentinský typ tuzo. Nejoblíbenější a nejčastěji se vyskytující plemeno s hyperpigmentací jsou hedvábničky – silkie. Dalším, snad nejčernějším plemenem, které se začíná rozšiřovat i u nás, jsou indonéské ayam cemani. Fibromelanóza se ale také projevuje u sumatranek, jihoamerického black quechua olmec nebo Rapanui breeds z Velikonočního ostrova.
Použití plemen s fibromelanózou se liší v závislosti na sociálním a geografickém zařazení.
Jak se projevuje?
Jak již bylo uvedeno, tmavým zbarvením kůže, kožních útvarů, běháků i vnitřních orgánů. Intenzita zbarvení se může měnit od pouze šedé, namodralé až po smolně černou. Různé jsou i části těla, kde se tmavé zbarvení vyskytuje. Např. zatímco ayam cemani jsou celé černé, u sumatranek je obličej tmavě červený až načernalý, běháky se požadují tmavě olivové až zelenočerné se žlutými chodidly, u hedvábniček je barva kůže tmavě modrá.
Jak tmavé zbarvení vzniklo?
Genetické změny, které jsou základem vývoje nových druhů, nejsou jednoduché, naopak jsou těžko pochopitelné. Snadnější mohou být u domácích zvířat, která prošla za posledních 10 000 let rychlým vývojem. Vědci se domnívají, že právě mutace hrají významnou roli ve vývoji druhů včetně lidí.
Důvod černého zbarvení vnitřních orgánů některých plemen slepic zkoumal tým švédských, amerických a čínských vědců ze švédské univerzity zemědělských věd v Uppsale, státní univerzity Severní Karolíny a národní univerzity Chung– –Hsing. Studie popisuje, jak komplexní genomové přesmyky způsobují u kuřat fascinující fenotyp, to, jak masivní rozšíření pigmentových buněk způsobuje, že je černá nejen kůže a hřeben, ale také vnitřní orgány.
Zkoumali hedvábničky, plemeno, jehož předky popsal už Marco Polo, když navštívil Čínu ve 13. století. Hedvábničky se po staletí používají i v čínské kuchyni a medicíně. Do studie byla zahrnuta také další plemena, kde se vyskytuje tmavé zbarvení kůže, např. švédské Bohuslän–Dals svarthöna.
Zjistili, že všechna fibromelanotická plemena nesou přesně stejnou neobvyklou mutaci. Uvedené švédské plemeno zdědilo černou kůži po svých předcích přivezených námořníky z Asie. Pěkný příklad toho, jak lidé rozšířili jednu mutaci se zajímavým efektem, když vyvíjeli plemena domácích zvířat.
Co je způsobuje?
Vliv na růst pigmentových buněk má gen označený jako EDN3, endothelian–3. Jde o dominantní autozomální gen (dědičnost není ovlivněna pohlavím), to, jak se tento gen projeví, je ovlivněno dalšími modifikujícími geny (pozměňují účinek genu).
Gen tedy ovlivňuje růst buněk produkujících pigmenty – barviva. Genetická změna způsobuje, že dochází ke zvýšené expresi endotelinu 3. To znamená, že se více realizuje jeho funkce.
Princip je takový, že ne každý gen, který je součástí geonomu organismu, se projeví, v každé z buněk jsou činné jen některé geny, ty, které jsou v této buňce i z hlediska vývoje potřebné. Pokud u genu probíhá exprese, syntetizuje se protein odpovídající DNA genu a ten pak uskuteční funkci tohoto genu. Při fibromelanóze se protein odpovídající DNA endotelinu 3 vytváří ve více buňkách. V kůži dospělých černých zvířat bylo zjištěno až desetkrát více EDN3 než u jiných plemen.
To, že černá pigmentace kůže, jako mají např. ayam cemani, je projevem dominantního genu, potvrzuje i to, že se vyskytuje u mnoha plemen. Odstranit tuto černou kůži je práce na více let.
Zdroje foto:
www.omglmaowtf.com
www.odditycentral.com
www.amusingplanet.com
