Libereckou zoologickou zahradu v posledním desetiletí nejvíce proslavili bílí tygři; méně známé, avšak o to významnější jsou její aktivity na záchranu řady živočišných druhů na mnoha místech Afriky, Asie a Evropy. A tak asi není překvapení, že řídícím nové rozsáhlé kampaně za záchranu vzácných ptáků v jihovýchodní Asii je Tomáš Ouhel ze Zoo Liberec.
Polovinu pracovního času pobývá v Indonésii a v dalších okolních zemích, kde jsou kriticky ohrožené druhy zpěvných ptáků. Například jeden z tamních úžasných letců, kraska krátkoocasá jávská, už nebyl deset let v přírodě pozorován. Aby stejný osud nepotkal další vzácné druhy, iniciovala liberecká zoo spolu s odborníky dalších, převážně německých zoo pod záštitou Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) dvouletou kampaň nazvanou Silent Forest. Ztichlý les, jak zní v překladu název kampaně, by si jistě nepřál žádný milovník zvířat, a už vůbec ne v místech, kde nepřetržitě zní úžasné melodie ptačího zpěvu.
Problém je v tradici
„Situace je bohužel vážná a bojovat proti lovu zpěvných ptáků v Indonésii a v dalších státech nelze pouhým zákazem. Problém spočívá v hluboké tradici chovu zpěvných ptáků jako domácích mazlíčků. Čím více jich lidé mají, tím větší prestiž získávají. Na Jávě je téměř povinností dospělého muže vlastnit alespoň jednoho opeřence,“ uvedl Mgr. Tomáš Ouhel při nedávné tiskové konferenci v pražské botanické zahradě. Ředitel liberecké zoo MVDr. David Nejedlo uvedl i další argumenty ztěžující ochranářské aktivity: „Masivní úbytek vzácných druhů je dán i jejich lovem pro tamní ptačí pěvecké soutěže. Ty mají ohromnou tradici a jen v Indonésii se jich uskuteční tisíc pět set týdně. Na to se pak nabaluje výnosný byznys pro lovce, prodejce, výrobce klecí, krmiv a různých doplňků.“ Jak tedy dál? „Kampaň Silent Forest si prostřednictvím ochranářských projektů v Indonésii klade za cíl zvyšovat povědomí o současné krizi, aby místní lidé dokázali respektovat a ocenit ptáky v jejich přirozeném prostředí a také nelovili a nechovali druhy, jež jsou součástí ilegálního obchodu,“ vysvětluje Tomáš Ouhel jeden z ochranářských postupů.
Pomůžou dalekohledy
Je reálný předpoklad, že do největší kampaně za záchranu živočišných druhů se zapojí více než polovina zoologických zahrad ze čtyř set, které sdružuje EAZA. Podle dr. Nejedla je to obrovský potenciál, neboť jen takto se s kampaní po dobu dvou let seznámí na 280 milionů návštěvníků těchto zoologických zahrad. Organizátoři kampaně chtějí zintenzivnit své působení a k tomu potřebují také získat nezbytné finanční prostředky. Způsobů je celá řada, od prodeje různých suvenýrů přes tematické hračky, hrníčky a podobné výrobky až po finanční dary jednotlivců a firem.
Zmíněnými způsoby by se mělo získat až 400 000 eur. Peníze půjdou mj. na výstavbu chovatelských center a organizátoři kampaně se budou namísto zákazů snažit přesvědčit místní komunity, že je pro ně výhodné spolupracovat s chovateli a ochránci přírody, neboť jedině tak se dá zabránit vyhubení vzácných pěvců. Při osvětě by v Indonésii měla pomoci i sbírka dalekohledů. S podobnými sbírkami má liberecká zoo zkušenosti, a tak kdo má doma nepotřebný, avšak funkční dalekohled, může ho předat zoo pod Ještědem nebo kterékoliv nejbližší zoologické zahradě. Po nezbytné kontrole odborníkem by dalekohledy měly sloužit při osvětě školáků v Indonésii, na Jávě a Sumatře. Děti by při pozorování oblíbených ptáků měly pochopit, že pěvcům je nejlépe v jejich přirozeném prostředí a že jejich poslechem a sledováním na dálku jim mohou poskytnout stejně hezké zážitky, jako když jsou uvěznění doma v klecích.
Prezident příkladem
O jak velký byznys jde v obchodu s ptáky, lze soudit i na základě průzkumu provedeného jedním z partnerů kampaně. Bylo zjištěno, že během jednoho dne na trzích v hlavním městě Indonésie Jakartě se nabízelo přes 19 000 ptačích jedinců v 206 druzích. Přitom z 90 % šlo o chráněné druhy. „Symbolicky se k záchraně ohrožených druhů připojil i současný indonéský prezident Joko Widodo, který si na trhu zakupuje vzácné jedince, odváží je do své rezidence a tam je vypouští do volné přírody. Když se takové záběry objeví v televizi a v jiných médiích, jistě to pozitivně přispívá k ovlivnění mínění veřejnosti,“ konstatoval David Nejedlo. Koho bude zajímat průběh kampaně a její výsledky, může se seznamovat s aktualitami a dalšími detaily na webových stránkách organizátorů, na sociálních sítích, ale i prostřednictvím svého mobilního telefonu. Na tištěných informačních letáčcích a na webových stránkách kampaně je totiž speciální QR kód, který si lze ofotografováním stáhnout do mobilu, a sledovat tak veškeré dění kolem záchrany vzácných zpěvných ptáků.