České a československé prvoodchovy III – Papoušci Jižní a Střední Ameriky
Arové
Tento rod zahrnuje kromě několika středně velkých druhů největší papoušky vůbec. Téměř u všech druhů jsou líce a okolí oka neopeřené, někdy osázené krátkými peříčky v řadách daleko od sebe. Zobák mají arové veliký a silný, horní čelist je značně zahnutá. Křídla jsou dlouhá a špičatá, ocas je dlouhý, klínovitý a špičatý. Menší druhy jsou zbarveny převážně zeleně, větší modře, zeleně a červeně.
Ara hyacintový
Anodorhynchus hyacinthinus – tento největší člen papouščí říše měří jeden metr a patří mezi vzácně chované druhy, jeho cena je značně vysoká. Žije v hustém pralese v okolí vodních zdrojů, nikde není tak hojný jako ostatní velké druhy arů. Do Evropy byl poprvé dovezen v roce 1867 do londýnské zoologické zahrady. V minulosti byli tito papoušci chováni většinou na stojanech, ke kterým byli připoutáni řetízkem.
První částečný úspěch zaznamenali v pražské zoologické zahradě, ale tam rodiče mládě přestali krmit, protože kolem jejich voliéry procházeli všichni návštěvníci. Tehdy by to byl jeden z prvních odchovů na světě.
První úspěšný odchov ary hyacintového v České republice byl docílen ve východočeské zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem v roce 1990. Odchováno bylo jedno mládě. První individuální odchov (dvě mláďata) se podařil v roce 1991 u Jana Nedělníka. V současné době je ara hyacintový chován i odchováván několika českými chovateli.
U představitelů velkých druhů arů rodu Ara je zajímavé, že se vyskytují dva modrožluté druhy (ara ararauna a ara kaninda), dva převážně zelené druhy (ara vojenský a Ara zelený) a dva převážně červené druhy (Ara zelenokřídlý a ara arakanga).
Ara ararauna
Ara ararauna – řadí se spolu s arou kanindou k velkých modrožlutým druhům arů a je znám již od roku 1580. Patří k nejčastěji dováženému z celého rodu Ara – v minulosti nechyběl u žádné atrakce. Byl i v minulosti běžně chován ve většině zoologických zahrad, vystavován ve zvěřincích cirkusů, na výstavách ptactva. Pro svoji přítulnost, talent k mluvení a krásu zbarvení si získal oblibu chovatelů na celém světě. V chovech je i v současnosti chován nejčastěji. Voliéry by měl mít (tak jako i ostatní zástupci tohoto rodu) dostatečně prostorné, kovové konstrukce potažené tlustším pletivem. Dřevěné konstrukce dokáže zlikvidovat ve velice krátké době, neboť je velikým ničitelem dřeva. Všeobecně lze konstatovat, že u ary ararauny docilují chovatelé nejsnadněji odchovu z celého rodu.
U nás byli papoušci ara ararauna chováni již před rokem 1900. V roce 1934 byli tito arové vystaveni na výstavě KPEP v Praze, ve stejném roce získala jeden exemplář i Zoo Praha. První odchov na našem území se datuje do roku 1901, kdy ze snůšky dvou vajíček bylo odchováno jedno mládě. (Zdroj: Gef. Welt 1901/303.)
Další úspěchy jsou známé z brněnské zoologické zahrady – v roce 1964 byla odchována ze snůšky tří vajíček tři mláďata. Do roku 1977 zde bylo odchováno 22 mladých.
U chovatele J. Mlčka byla v chovné sezoně 1972 odchována ze snůšky tří vajíček dvě mláďata. U něho hnízdil tento chovný pár až do roku 1985. V současnosti ary ararauny odchovává pravidelně mnoho českých i slovenských chovatelů.
Ara kaninda
Ara glucogularis – ještě v minulém století se vedly spory, zda je ara kaninda samostatný druh, nebo poddruh ary ararauny. První zaznamenaný odchov v České republice byl u Z. Špalka v roce 2005. Odchovu mláďat se dočkal po sedmi letech chovu těchto arů. (Zdroj: časopis Papoušci č. 6/2005.) Druhý úspěšný chovatel byl Jan Antoš, kterému se podařilo odchovat kanindy o dva roky později. (Zdroj: Nová Exota 7–8/2007.) V současnosti je ara kaninda chován i odchováván u několika českých chovatelů.
Ara vojenský
Ara militaris – je spolu s arou zeleným zástupcem zeleně zbarvených velkých druhů arů. V ČR je od roku 1997 odchovává Z. Špalek.
Ara zelený
Ara ambigua – tento velký zelený ara je v současnosti chován i odchováván několika českými chovateli.
Ara arakanga
Ara macao – tento atraktivně šarlatově červeně zbarvený druh patří spolu s arou zelenokřídlým ke dvojici velkých červených arů. Arakanga je znám již z doby, kdy první Evropané navštívili americký kontinent. U nás jej v roce 1879 na II. výstavě ptactva v Praze vystavoval V. Petzold.
Poprvé byl ara arakanga odchován v zoologické zahradě ve Dvoře Králové v roce 1978 – jedno mládě.
První individuální odchov ary arakangy byl zaznamenán u manželů Farbiakových. Chovný pár sestavovali od roku 1989 a teprve v roce 1993 jim pár zahnízdil. Vylíhlé mládě bylo odebráno a ručně dokrmeno. Další odchov u nás docílil v roce 1995 Z. Špalek. Jeho asi dvanáctiletý pár ze dvou snesených vajíček (jedno oplozeno) odchoval k samostatnosti jedno mládě. Další odchov byl v roce 1996 docílen u A. Vitáska, který získal dvě vejce, jež snesl pár u jeho kamaráda. A. Vitásek dal vajíčka do líhně a z jednoho oplozeného vajíčka vyklubal a následně ručně odchoval jedno mládě. V současnosti ary arakangy odchovává více chovatelů.
Ara zelenokřídlý
Ara chloroptera – má celkové zbarvení červené, tmavší než ara arakanga. Je velmi otužilý a dožívá se tak jako ostatní velké druhy arů vysokého věku. Vzhled tohoto ary popsal již v roce 1557 Gessner. Prvého odchovu těchto arů bylo u nás docíleno v brněnské zoologické zahradě v roce 1974.
První individuální odchov ary zelenokřídlého u nás docílil Jan Nedělník v roce 1992. Dalším úspěšným chovatelem byl v roce 1997 V. Tomiczek, který odchoval tři mláďata bez zásahu chovatele.
V současnosti je tento druh arů častěji odchováván jak u nás, tak na Slovensku.
Další popisovaní zástupci rodu Ara jsou menší, převážně zelené druhy s délkou těla kolem 40 cm.
Primolius auricollis – v roce 1976 získala tyto ary zoologická zahrada v Praze (3 exempláře) a Zoo Olomouc Kopeček (2 exempláře). V témže roce byli arové žlutokrcí poprvé vystavováni na Exotě v Olomouci. První odchov u nás byl zaznamenán v pražské zoologické zahradě v roce 1983. Rodičovským párem bylo odchováno jedno mládě, které se však následující den po opuštění budky zabilo nárazem o pletivo. První úspěšný odchov tohoto druhu v bývalé ČSSR byl dosažen v Zoo Bratislava v roce 1993. Ze dvou snesených a oplozených vajíček se vyklubala dvě mláďata, jedno uhynulo a druhé bylo úspěšně odchováno. Chovný pár byl složen z jedinců z pražské a z olomoucké zoo.
První individuální odchov byl u nás uskutečněn u Z. Šťastného, který v roce 1986 odchoval jedno mládě. V roce 1987 odchoval ary žlutokrké také Michal Špak ze Sedlce u Mikulova. Odchoval ze dvou hnízdění dvakrát dvě mláďata. M. Špak odchoval celkem 27 mláďat, v některých hnízdech měl dokonce i pět mladých. Zcela určitě byl náš nejúspěšnější chovatel arů žlutokrkých.
Ara malý
Ara severa – do Evropy se začal dovážet až ve 30. letech dvacátého století. Pražská zoologická zahrada získala jeden exemplář v roce 1940. V roce 1974 vystavovali manželé Hálovi pár těchto arů na Exotě v Olomouci. Od roku 1980 choval ary malé (samice) také Pavel Pečenka. V roce 1986 získal samce, kterého jsem měl v držení já (koupil jsem jej od jednoho námořníka v Praze v roce 1982 – byl držen v kleci a nelétal). Z tohoto sestaveného páru odchoval P. Pečenka v roce 1987 jedno mládě. I v následujících letech se mu úspěšné odchovy arů malých dařily.
Ara rudobřichý
Ortopsittaca manilata – v ČR byl docílen odchov dvou mláďat tohoto druhu teprve v roce 1996 u Z. Šťastného.
Ara marakána
Propyrrhura maracana – v našich chovech byl chován již v 19. století. V v letech 1880 a 1881 byl vystavován na výstavách ptactva v Praze. V Československé republice zaznamenal první odchovu u ary marakány Michal Špak v roce 1981. Samec z chovného páru byl značně oškubán a peří si otrhával i nadále. Pár u M. Špaka odchoval v letech 1981 až 1995 celkem 31 mláďat. Maximální odchov v jednom hnízdě byla 4 mláďata, některé roky zahnízdil pár i dvakrát za sebou. Druhý individuální odchov u nás docílil V. Škrhák v roce 1987.
Ara horský
Propyrrhura couloni – v minulosti se ara horský dostal do Evropy jen velice vzácně. Po roce 1980 se do Evropy dostávali většinou od obchodníků z Ruska, nejčastěji byli dováženi do ČR. První odchov byl hlášený u L. Hovorky v roce 1996. Chovný pár byl sestaven přirozeným výběrem – chovatel vlastnil jednoho samce a čtyři samice. Samec měl odlišné červenohnědé zbarvení. Část odchovaných mláďat vykazovala stejné odlišné zbarvení jako chovný samec. Další úspěšní chovatelé byli J. Černý a J. Nedělník.
Ara červenoramenný
Diopsittaca nobilis – je to nejmenší zástupce rodu Ara, měří pouhých 32 cm. Tyto ary úspěšně odchovává od roku 1989 Z. Bobek, který v letech 1998–2000 odchoval 15 mláďat.
Oldřich Šiška,
coneawes@seznam.cz
