Dilatace a volvulus žaludku (GDV), známá také pod názvem torze žaludku, je velmi závažné onemocnění, které bez včasného zásahu končí smrtí. Onemocnění postihuje především velká plemena s hlubokým hrudníkem, jako například německé dogy, bernardýny, ohaře, setry a další. Z menších plemen je to třeba baset. V průzkumu se dokonce ukázalo, že psi jsou na GDV náchylnější než feny.
GDV má dvě fáze. První je dilatace, nafouknutí žaludku plynem. Druhou fází je samotný volvulus, torze. Když se žaludek plní plynem, rozpíná se a začíná utlačovat okolní orgány. Tlak na bránici zhoršuje dýchání a tlak na okolní cévy snižuje průchodnost cév. Při torzi dochází k zaškrcení cév a žaludeční stěna rychle nekrotizuje. Zde už se pak hraje o čas, protože se stav rychle zhoršuje. Může se však vyskytnout pouze takzvaná prostá dilatace bez volvulu, kdy dochází k otočení do 90°. Tento stav nastává například vlivem příjmu velkého množství potravy a sníženým vyprazdňováním žaludku, kde pak dochází ke zvýšenému kvašení.
Naprosto jasný a hlavní příznak je výrazné nafouknutí břicha a pokusy o takzvané neproduktivní zvracení nebo dávení. Může se vyskytovat slinění, neklid, zrychlené dýchání a bolení břicha. Je nutné psa okamžitě dopravit k veterináři a musí podstoupit operaci. Pokud přejde stav z dilatace k torzi, může pes upadnout do šoku.
Náš pacient je dvouletý pes Bernského salašnického psa, Teddy. Bylo to v létě, když se s paničkou Betty Veselou a její sestrou vydali na výlet. Jelikož bylo dost teplo, bylo nutné zajistit pitný režim. Když se s majitelkou zastavili u stánku s občerstvením, dostali od obsluhy misku s opravdu studenou vodou. Teddy vodu rychle zhltal. Ve chvíli, kdy se mělo pokračovat dál, pes zůstal ležet a byly na něm znát projevy bolestivosti břicha. Po chvilce přišlo i dávení a náznaky zvracení. Majitelka udělala správný a včasný zásah a vzala Teddyho k veterináři, který stanovil jasnou diagnózu dle typických příznaků. Pes byl poslán na veterinární fakultu a byl hospitalizován. Byla provedena laparotomie, což je řez dutinou břišní, v části zvané linea alba (vazivová střední čára břicha). Byla nalezena torze o 90° po směru hodinových ručiček. Třikrát byl proveden výplach přes sondu a následně gastropexe, což je chirurgické upevnění žaludku k břišní stěně. Tento zákrok lze provést i jako prevence současně s jinou nutnou operací. Úmrtnost se pohybuje u 30–40 % podchycených případů. Nebylo jisté, zda Teddy operaci přežije. Měl ale štěstí a vše dopadlo dobře. Bezprostředně po operaci se hned začal budit.
Prevencí před GDV je především klid po jídle a krmení alespoň dvakrát denně na vyvýšeném místě. Také není dobré, když pes hltá. Po jídle by rozhodně neměl skákat, a především se válet na zádech a přetáčet se. U pacientů, kteří si již GDV prošli a nebyla jim provedena gastropexe, je až 80 % šance, že se GDV projeví znovu.
Pooperační péče není nijak složitá. Pes by měl být 2–3 dny hospitalizován. Alespoň 24 hodiny by neměl dostat vodu a 48 hodin žádnou potravu. Po návratu do domácího prostředí musí pes dodržovat dietu. Musí se krmit minimálně 3× denně a granule by se měly máčet.
Teddy je momentálně naprosto v pořádku a užívá si krásného života se svojí smečkou.