1. V jakém věku je nejvhodnější fenu poprvé nakrýt?
Fena pohlavně dospívá mezi šestým až devátým měsícem věku a fyzicky mezi jedním a dvěma roky, podle velikosti plemene. Poprvé je možno krýt při třetím hárání u malých plemen a čtvrtém hárání u velkých.
2. Říká se, že by fena měla mít alespoň jednou za život štěňata. Je to nutné?
Toto tvrzení není podloženo žádnými fakty, ani statistika výskytu gynekologických onemocnění jednoznačně nepotvrzuje tuto rozšířenou teorii.
3. Naše fena je velmi bázlivá. Máme strach, že se nenechá nakrýt, jak máme postupovat?
Zde bychom se rozhodovali podle toho, zdali štěňata od této feny pro další chov opravdu tak nutně potřebujeme, či nikoliv. Poruchy chování psů jsou silně dědivé, takže bychom měli i v tomto směru vyřazovat bázlivé jedince z chovu. Pokud je to vysloveně nutné, lze použít sedativa, ale lépe je použít inseminaci.
4. Pes nemá o fenu při krytí vůbec zájem. Jak je to možné?
Může to být vzájemná averze, třeba mu fena nějakým způsobem nevoní nebo svým fenotypem neodpovídá, nebo je u ní produkce estrogenních hormonů tak nízká, že nejsou vylučovány feromony v té míře, aby psa dostatečně motivovaly. Většinou se ale jedná o nesprávně zvolený termín krytí, může být buď příliš brzy, nebo již pozdě.
5. Mohou se pes a fena při aktu vzájemně poranit?
Pokud máte na mysli poranění na pohlavních orgánech, tak to není běžné, snad pouze pokud by byla veliká disproporce mezi velikostí psa a feny, mohlo by při ztopoření dojít k natržení genitálií feny, ale je to velmi vzácné. Spíše může dojít k poranění ještě ztopořeného pyje po rozvázání, kdyby jím pes zavadil o nějaký předmět. Také ve fázi svázání je nutné fenu podržet, aby psa netahala za sebou.
6. Může fena zabřeznout, i když při krytí nedošlo ke svázání?
Ano, může a není to nijak neobvyklé.
7. Může již nakrytou fenu nakrýt ještě jiný pes?
Může, dokonce mnoho psů. Narozená štěňata pak budou pocházet od více otců. Proto je nutné nakrytou fenu ještě několik dnů hlídat.
8. Je pravda, že první štěně z vrhu je nejlepší a nejsilnější?
Není to pravda, není to ničím podloženo.
9. V jakém věku můžeme štěně nejdříve odebrat?
Osobně si myslím, že sedmý až osmý týden nejdříve.
10. Náš pes nechce jíst granule. Co máme dělat?
Co pes rád jí a co ne se odvíjí od prvních dnů života, kdy se začíná štěně přikrmovat, takže mnohdy si pes po celý život granulí ani nevšimne už z toho důvodu, že na ně nebyl naučen. Pokud chceme psa převést na jiný druh stravy, neměli bychom tak činit ze dne na den, ale postupně granule přidávat do stávající stravy a během přibližně pěti dnů krmení změnit. Jednou z možností je také podávat granule zvlhčené buď teplou vodou, nebo lépe masovým vývarem, případně je ještě ochutit troškou masa.
11. Může pes dostávat kosti?
Může, ale pouze v malém množství a musí na ně být zvyklý. Ideální jsou velké telecí kosti, které pes může okusovat. Nevhodné jsou kosti králičí a vůbec všechny tvrdé duté kosti, které se mohou štěpit. Výjimkou jsou dnes už kosti kuřecí, které jsou poměrně měkké oproti kostem kuřat, která vyrůstala dříve na dvorech. Rozhodně by ale kosti neměly tvořit hlavní složku psí stravy.
12. Může pes mléko?
Pes může mléko, pokud z něho nedostane průjem. Souvisí to se schopností trávit mléčný cukr, někteří psi tuto schopnost v dospívání ztrácejí a z nestrávené laktózy dostávají průjem. Tuto schopnost nelze ničím nahradit a proto je pak lépe podávat místo mléka mléčné výrobky, které prošly mléčným kvašením (jogurt, sýry, tvaroh apod.).
13. Proč by měl pes dostávat vyrovnanou krmnou dávku? Lidé si přece také nesestavují jídelníček přesně podle obsahu živin.
Je pravda, že lidé si tak jídelníček nesestavují, ale během třeba měsíce je strava natolik pestrá, že se člověk dostane ke všem potřebným živinám. Pes je ale odkázaný pouze na to, co mu podáváme a nemůže si vzít sám to, co právě potřebuje a na co má chuť. Z toho důvodu musí být krmná dávka vybilancovaná nejen co se týče obsahů jednotlivých živin, ale i vzájemných poměrů. Navíc lidské jídlo neobsahuje určité komponenty, které pes nutně potřebuje (např. esenciální mastné kyseliny) a které by přijímal, kdyby si stravu sám lovil.
14. Je mezi různými druhy granulí opravdu nějaký rozdíl?
Je a podstatný. Vždycky záleží na tom, z jakých surovin jsou granule vyrobeny a jaká je jejich stravitelnost, kolik z nich dokáže pes využít. Kvalitní krmiva mají využitelnost přes devadesát procent, krmiva levnější mají využitelnost asi padesát procent. V tom je tedy ten rozdíl.
15. Je dobré dodržovat u psa jednou týdně hladovku?
V kynologické praxi se to doporučuje, ale z hlediska fyziologie trávení to nevidím jako jednoznačně účelné.
16. Čím můžu ovlivnit co nejvyšší vzrůst psa?
Především vhodným chovným výběrem. Představa, že budu-li psa překrmovat mlékem nebo různými vitaminy a on více vyroste, není ničím podložená. Výška je geneticky daná a proto je namístě hlavně vyrovnaná krmná dávka.
17. C dělat, aby pes naopak nepřerostl?
I zde je rozhodující genetika. I pes, který je kost a kůže, stejně přeroste, má-li to v genech.
18. Prý je pro velká plemena nebezpečný příliš rychlý růst. Proč?
Ano, je, protože dochází k disproporci mezi tvorbou kostní trámoviny a ukládáním minerálií nutných k její fixaci a zpevnění. Potom dochází ke známým prošlapům, případně k vážnějším deformacím.
19. Může malé štěně běhat s dospělými psy?
Při volbě způsobu pohybu se obraťte k představě, jak se asi štěně pohybuje ve volné přírodě. Znamená to, že napřed je ve svém doupěti v noře, potom se seznamuje s nebližším okolím. Nejprve si hraje v kolektivu štěňat v blízkosti mámy. Čím více roste, tím dále se vzdaluje více od matky atd. Samostatně se pes ve volné přírodě rozběhne tak nejdříve mezi osmým a desátým měsícem a do této doby štěněti nechávejte volný pohyb a ničím ho do pohybu nenuťte.
20. Jsou plemena, která nepotřebují vůbec žádný pohyb?
Já myslím, že pro fyziologický vývin potřebují pohyb všechna plemena.
21. Je pro mladého psa vhodný běh u kola?
V žádném případě ne, u kola by neměl pes běhat dříve než je dokončen jeho tělesný vývoj. I pak je vhodnější volit jinou formu pohybu.
22. Psovi stále nevypadává mléčný chrup. Co dělat?
Záleží zde na věku, jak dlouho mléčný zub perzistuje. Pokud se jedná o řezáky, těm by se mělo pomoci mezi čtvrtým, pátým měsícem nejpozději. Jedná-li se o špičáky, tak není nutný zásah dříve, než trvalý zub nedosáhne alespoň poloviny délky mléčného. Postupovat musíme velmi opatrně a perzistující zub nevytrhávat násílím, ale pouze uvolňovat vikláním.
23. Náš pes poslouchá z celé rodiny pouze manžela. Nás má rád, ale pouze jako kamarády. Je to normální?
Je to normální, protože to odpovídá sociální hierarchii, jak se pes do rodiny zařazuje. Čili on se zařadil na druhé místo za svého vůdce a považuje za sociálně podřízené ostatní členy domácnosti. Je to jeho psychika a nedoporučuje se násilným způsobem zasahovat.
24. Doporučoval byste nechat si vycvičit psa ve výcvikovém středisku?
Nedoporučoval, snad jen pokud by to byla záležitost čistě komerční, pokud jsem úspěšný podnikatel a nemám čas si psa vycvičit na hlídání skladu. Ale pokud mám psa pro sebe a pro svou zábavu, tak v žádném případě.
25. Náš pes poměrně dobře poslouchá, ale jakmile uvidí jiného psa, běží k němu a vůbec nereaguje na povely. Co byste mi poradil?
Doporučoval bych v co největší míře chodit mezi psy, aby si pes zvykl na kontakt s nimi a vždy důsledně vyžadoval uposlechutí povelů.
26. Existuje nějaký sport, kterému bych se mohla se psem věnovat?
Vhodných sportů je celá řada, například plavání, běh, turistika aj. Naprosto ideální je ovšem agility.
27. Je pro psa narkóza nebezpečná?
Pro zdravého psa by narkóza neměla být nebezpečná, navíc psa uvádíme do narkózy za účelem další léčby. Je málo nemocí, které omezují použití narkózy.
28. Pomáhá česnek proti vnitřním parazitům?
Že by přímo pomáhal, to ne, ale může udržovat početnost parazitární populace na únosné míře. Odčervit se česnekem tedy přímo nedá, ale rozhodně je příznivý na trávení a na celkovou odolnost organismu.
29. Jak často můžeme psa koupat?
V žádném případě nedoporučujeme systematické koupání psů. Pes by se měl v případě potřeby pouze omývat tekoucí vodou. Některá společenská plemena se ovšem koupat musí, neboť jinak by se srst zaknotila. V těchto případech bych se omezil na nejnutnější potřebu před výstavou, nebo před stříháním asi jednou za dva měsíce.
30. Náš pes zapáchá, a to i po vykoupání. Čím to může být?
Že pes zapáchá po vykoupání je celkem přirozené, protože psi dbají na to, aby měli svůj specifický pach, respektive vůni, a proto po koupeli začne sám sebe „parfémovat“ vlastním mazotokem. Jinak bychom měli psa řádně prohlédnout, zda se u něj nenachází nějaká kožní změna či zda nejsou naplněny anální váčky. Dále bychom pak zkoumali složení stravy, trávicí funkce a v neposlední řadě i funkci ledvin a podobně.