Hříbata rostou. Dokonce ještě dřív, než se narodí! A aby rostla dobře, potřebují kvalitně nakrmit. Mnozí mávnou rukou, že hříbě přece krmí jeho matka a pak bude na dobré pastvině. Ale bude to stačit? Nebo lze rostoucímu koni pomoct nějakými krmnými doplňky?
Když vznikne první buňka nového jedince, začne se množit. Vzniknou z ní miliardy dalších buněk různého tvaru a funkce; tkáně a orgány, fungující živý systém. Ale tím to nekončí, protože vyvinuté tělíčko roste, nejdříve v pohodlí a teple mateřské dělohy, později, po narození, v proměnlivém ovzduší planety Země. Narozené hříbě, přestože schopnější než mnohá jiná mláďata, například koťata či štěňata, je stále ještě velmi nehotový tvor, kterému bude trvat minimálně další tři roky (a spíš víc), než z něho bude tělesně „dokončený“ kůň. Než tvrdé tkáně (kosti) ztvrdnou, odolné tkáně (vazy, šlachy) zpevní, silné tkáně (svaly) zesílí a budou pracovat, zuby se vymění, imunita dozraje, střeva přejdou na „dospěláckou stravu“, kopyta se vytvarují…
Mladý kůň potřebuje dostatek kvalitních živin pro zdravý vývoj těla čili kvalitních bílkovin složených z celého spektra aminokyselin, mastných kyselin a minerálů a potřebují i dostatek energie k růstu. Sestavit hříběti krmnou dávku, aby dobře rostlo a nemělo zdravotní problémy teď ani v budoucnu, to je velká věda. Naštěstí dnes už se dobře ví, co rostoucí koně potřebují, i když i zde musíme zvážit individuální potřeby mladého koně s ohledem na jeho věk, složení mléka matky, pohybovou aktivitu, geografickou oblast a počasí, genetiku, ustájení…
Pro růst koně je kritických prvních 18 měsíců, protože během té doby dosáhnou asi 90 % dospělé výšky a hmotnosti. Nekvalitní výživa hříběte a rostoucího koně se projeví v první řadě na problémech s kostmi a šlachami (ortopedické vývojové vady, například osteochondróza), ale i na nedostatečné imunitě, zdraví i využitelnosti koně v dospělosti.
Pokud to vezmeme od prvopočátku, nejdříve vyživuje hříbě matka; ať už prostřednictvím placenty, nebo po porodu mlezivem a mlékem. Jinými slovy, musíme dobře nakrmit klisnu, aby mělo hříbě všeho dostatek. Od narození by mělo být hříbě na travnaté pastvině, kde se učí pást a přijímá první pevnou potravu v podobě stébel trávy. Postupné příkrmy jádrem se hříbatům dávají přibližně od dvou měsíců věku, kdy – mají-li možnost – si sama „zobou“ z mámina žlabu. Rozhodně by si mělo hříbě na krmení zvyknout dřív, než se odstaví od mateřského mléka, což bývá v půl roce. Pak už je z hlediska výživy odkázáno skutečně jen na to, co mu předloží člověk.
Chcete-li svému hříběti zajistit zdravý vývoj, nejlepší je pořídit si kompletní krmivo, které se přidává k travnímu senu nebo k pastvě a obsahuje kromě základních živin a energie i minerály a vitaminy ve vhodném množství a poměru. Pokud však budete krmit jinak, možná se poohlédnete o po některých hříběcích krmných doplňcích.
Kvalitní bílkovina – základ zdravého růstu
Bílkoviny jsou něco, bez čeho hříbě nevyroste a nevytvoří se mu pevné a zdravé tkáně. Zdrojem bílkovin je píce (méně jich obsahuje tráva, více vojtěška) a jádro (ať už obiloviny, nebo například sója). Zajistit rostoucímu koni dostatek bílkovin není v případě podávání těchto krmiv žádný problém, horší to ale už může být s jejich kvalitou.
Co je to kvalitní bílkovina? Můžete si představit bílkoviny jako dlouhé řetězy korálků, přičemž ony korálky jsou aminokyseliny, sloučeniny uhlíku, vodíku, kyslíku a dusíky a někdy i jiných prvků, například síry. Některé aminokyseliny si umí tělo samo vyrobit z prvků získaných v potravě, jiné však musí dostat už v hotové podobě. Jedná se o esenciální aminokyseliny, u koně konkrétně to je lysin. Můžete mu dávat bílkovin, kolik chcete, ale pokud v nich bude málo lysinu, je to na nic. Bez něho se budou například hůř vyvíjet a růst kosti a svaly. Bohužel koňská strava je poměrně chudá na lysin, takže tuto aminokyselinu můžete dodat v krmných doplňcích určených pro březí nebo kojící klisny a rostoucí hříbata a mladé koně krmené obvyklými (statkovými) krmivy – senem a obilovinami.
Kromě lysinu se hříbatům přidávají i další aminokyseliny, například methionin a taurin, což jsou aminokyseliny obsahující síru.
Minerály pro zdravé kosti
Postrachem všech chovatelů koní by měly být vývojové ortopedické vady. Jedná se o poruchy vývinu a růstu kostí, především tvorby kostní tkáně z chrupavčité. Při tomto procesu je potřeba dostatek vápníku a fosforu, aby se zabudovaly do chrupavky a změnily ji v kost. Pokud se tak nestane, objeví se problémy s růstovými zónami dlouhých kostí končící křivýma nohama, ale dochází i k poruchám kloubních chrupavek končících artrózou nebo deformacím obratlů majícím za následek vznik ataxie.
Z tohoto hlediska je klíčové podávat rostoucím koním vápník a fosfor. Především vápníku je v jejich obvyklé krmné dávce (luční seno a obiloviny) málo. Více ho najdete například ve vojtěšce, naopak pšeničné otruby mohou jeho vstřebané množství ještě snížit vyvázáním do nerozpustné, a tedy nedostupné formy. Vápník je důležitý pro silné a zdravé kosti a zuby, svalovou a nervovou činnost, udržení pH krve, fosfor je kromě kostí a zubů potřebný pro tvorbu energie. V krmné dávce musí být oba prvky v dostatečném množství a správném poměru Ca:P = 2:1. Proto jsou oba tyto makrominerály obvyklými přísadami v minerálních směsích určených pro březí a kojící klisny a rostoucí hříbata a mladé koně.
Další minerální látky
Rostoucím koním často přijdou vhod i další minerály, které se podílejí na zdravém vývoji pojivové tkáně, a především kostí. Jedná se například o měď a zinek, které mají být opět nejen v odpovídajícím množství, ale i poměru.
Hříbata (a také březí a kojící klisny) potřebují kromě toho doplnit i hořčík, nutný pro správné fungování svalů a nervového systému, a selen, který společně s vitaminem E chrání svaly před poškozením volnými radikály a podporuje imunitu. Nedostatek selenu může mít na zdraví, a dokonce i život hříbat velmi neblahý vliv; v České republice se s ním setkáváme u pastevně chovaných zvířat, protože tohoto prvku je zde v půdě, a tedy i v píci velmi málo. Na selen proto vždy myslete v případě, že hříbě žije především z pastvy a nedostává žádné speciální krmné směsi. Pozor ale na předávkování, nikdy nekombinujte více minerálních doplňků najednou, protože by se dávky selenu mohly nasčítat!
V některých doplňcích určených pro chovné klisny a hříbata najdete i jod, který je zvlášť důležitý během vývoje plodu a je rozhodující pro normální vývoj centrálního nervového systému, později pro správnou funkci štítné žlázy řídící využívání energie v těle a vývoj a růst.
Pro zmírnění následků stresu
V životě hříběte je minimálně jedno stresující období: odstav. Chvíle, která mu převrátí život naruby a oslabí jeho tělo i imunitní systém. Pro tyto účely mu lze přidat látky podporující imunitu, například antioxidanty, tedy látky vyvazující volné radikály, které se během stresu tvoří ve zvýšené míře a poškozují buňky. Nejčastěji se setkáme s vitaminem E, tedy alfa–tokoferolem, což je vitamin rozpustný v tucích. A paradoxně v současné době dostupný i v podobě rozpustné ve vodě, která se mnohem lépe vstřebává. Vitamin E je vhodný jako doplněk i v případě zotavení mladého koně z nemoci, například infekce, březím klisnám se podává, aby podpořil tvorbu imunoglobulinů (protilátek), které klisna vylučuje do mleziva.
Podobné účinky, tedy podporu imunity v boji se stresem a nemocemi, dokonce i mírnění zánětů v těle, mají i omega–3 mastné kyseliny, především dokosahexaenová (DHA) a eikosapentaenová (EPA). Kromě toho přispívají k normální funkci srdce, mozku a zraku. Přidávají se nejen odstavčatům, ale i březím klisnám, aby se dostaly do mleziva a mléka a hříběti pomohly už první dny života, kdy si imunitu teprve buduje.
Na hříběcí průjmy
Hříbata často mívají průjmy, ať už říjové (cca ve 2 týdnech věku, přičemž není narušený celkový zdravotní stav, tedy teplota, apetit, chování, a není nutno léčit), nebo infekční. Virové průjmy jsou vodnaté a kromě ztráty tekutin odvádějí z těla hříběte potřebné minerály; bakteriální průjmy, které se vyskytují především při oslabení imunity po odstavu, mohou mít velmi těžký průběh; parazitární průjmy zase způsobují strongyloidi, kterými se hříbě nakazí brzy po porodu z mateřského mléka. Kromě odpovídající léčby (náhrada tekutin, antibiotika, odčervení) je nutné hříběti dodat i minerály, upravit pH ve střevech a vrátit zdravou střevní mikroflóru.
V takových případech se přidávají probiotika, například kvasinky Saccharomyces cerevisiae ss. boulardii. Pomáhají vytvořit (obnovit) střevní mikroflóru a z tohoto důvodu se doporučují kromě průjmů přidávat už malému hříběti v první dny života, kdy si střevo teprve osidluje. Živá kvasinková kultura také podporuje trávení a působí preventivně proti kolice, u starších hříbat zlepšuje stravitelnost vlákniny a zajistí lepší využití živin z krmiva, mj. i bílkovin, které jsou důležité pro růst. Pokud se podávají březí klisně, zvyšují množství protilátek v mlezivu.
Kromě probiotik lze hříbatům přidávat i prebiotika, například oligosacharidy mananů, protože i ony napomáhají zdravému osídlení střeva bakteriemi, růstu koně a podporují jeho imunitu.
V některých přípravcích se setkáte s bikarbonátem, tedy jedlou sodou. Působí jako pufr ve střevě, brání překyselení. Je vhodné ho podávat v době stresu při odstavu nebo pobytu na chudé pastvě, pro koně s průjmem či po jiné nemoci. Upravuje pH a srovnává funkci tlustého střeva, čímž také podporuje využití živin.
Další látky v doplňcích pro hříbata a mladé koně
Pokud krmíte své hříbě (a jeho matku) řádně, většinou není nutné přidávat mnoho dalších doplňků; doporučuje se snad jen solný liz pro odstavčata a starší „mladíky“. V případě potíží však mohou majitelé sáhnout po dalších výdobytcích moderního krmného průmyslu:
Výrobci například nabízejí speciální mlezivo ve formě perorální pasty, určené k doplnění energie pro malá hříbata a hříbata s podváhou. Novorozenému hříběti lze přidat i protilátky, i když to už je většinou na veterináři.
V některých doplňcích najdete L–carnitin, jehož tvorba je u hříbat a mladých koní ještě omezená a který usnadňuje a urychluje využití energie z mastných kyselin a tuků a je důležitý pro vývoj kosterní a srdeční svaloviny hříbat i pro správnou funkci jater.
Některé doplňky pro rostoucí koně obsahují kolagen určený pro správný vývoj kostry.
V tom mu pomáhá i vitamin C a beta–karoten, které podporují zdravý vývoj pojivových tkání obecně.
Ať už budete svým malým hříbátkům pořizovat jakékoli „kyblíčky“, nezapomeňte na něco, co jim žádný výrobce krmných doplňků nezajistí a bez čeho jejich vývoj nebude nikdy zdravý: dostatek pobytu na čerstvém vzduchu a slunci a celý den volného pohybu, her i odpočinku na trávě vedle své pasoucí se mámy.
Zdroje informací:
TheHorse.com
Webové stránky KER – Kentucky Equine Research