O výchově a tréninku papoušků – 2.
V prvním díle našeho seriálu o tréninku a výchově papoušků jsme si vysvětlili základní principy trénování pomocí pozitivního posilování. Naučili jsme se používat klikr, zjistili jsme, jaká odměna našemu papouškovi nejvíce chutná, a naučili jsme ho první dovednost – dotýkání se vodicí hůlky, tzv. targetu.
Nyní papouška naučíme první skutečný trik a vysvětlíme si, jak to udělat, aby ho papoušek předvedl na určitý povel. Minule jsme si řekli, že není příliš moudré učit hned na začátku důležité věci, které budeme potřebovat každý den v běžném soužití s papouškem. Nechceme si nic pokazit, a proto zvolíme nějaký jednoduchý úkol, na kterém se my i papoušek naučíme celý postup. Protože už má náš papoušek zkušenost s vodicí hůlkou, naučíme ho první trik pomocí navedení do určité pozice. Navádět lze také přímo za pamlskem bez nějakých dalších pomůcek. Tento způsob se nazývá luring a spočívá v tom, že papouška navádíme do pozice po malých krůčcích přímo za pamlskem, který držíme v ruce. Každý pokrok označíme kliknutím a poté papoušek pamlsek dostane. Tato možnost se jeví jako nejjednodušší, ale má svá úskalí. Papoušek je většinou natolik soustředěný na svou oblíbenou laskominu, že si delší dobu nemusí uvědomit, za co odměnu dostává. Jeho mysl je upnutá na potravu, která před ním utíká, a my můžeme velmi rychle upadnout v nemilost, protože můžeme být z pohledu papouška někdo, kdo mu odměnu nechce dát. U některých jedinců to může vést až k takové frustraci, že do ruky couvající s pamlskem neváhají klovnout.
Otočka o 360 stupňů
Půjdeme tedy na celou věc chytře a k naučení prvního triku využijeme navedení za vodicí hůlkou, tedy targetování. Tímto trikem bude jednoduchá otočka, kdy se papoušek na bidle otočí o 360 stupňů kolem své osy.
Nejdříve papouška naladíme na trénink tím, že ho necháme několikrát se dotknout targetu, aniž by se papoušek musel nějak výrazně pohnout. Nasbíráním několika úspěšných pokusů získá papoušek jistotu. Nyní vodicí hůlku umístíme mírně na stranu, aby musel papoušek otočit hlavu, pak celé tělo. S každým dalším pokusem dáváme target více dozadu, až papoušek přešlápne a udělá nejdříve čtvrt otočky, později půl otočky a nakonec se otočí celý. Důležité je držet vodicí hůlku zespodu pod bidlem a opisovat pomyslný kruh z této strany, nikoliv shora. Mávání předmětem nad tělem papouška by ho mohlo děsit a mohl by se cítit ohrožený. Do této chvíle jsme stále po papouškovi chtěli, aby se v cílové pozici dotkl zobákem targetu. Jestliže už zvládá s jistotou celou otočku, můžeme od doteku targetu upustit a klikáme a odměňujeme už jen za otočení. Zároveň můžeme vodicí hůlku uchopit po každém dalším úspěšném pokusu blíže k hornímu konci hůlky, až zakryjeme místo, kterého se papoušek dříve dotýkal. V této fázi můžeme target úplně odložit a zůstane nám vlastně pouze krouživý pohyb rukou pod bidlem, na který papoušek reaguje otočením. Pohyb naší rukou může být s dalšími opakováními stále méně a méně výrazný.
V tuto chvíli umí náš papoušek svůj první trik – otočí se na bidle na podnět, kterým je gesto naší ruky. Teď si možná říkáte, proč jsme během celého procesu rovnou neříkali slovní povel. Povel je výhodnější přiřadit až k hotovému cviku, abychom nechtěně neoznačili nějaký „polotovar“ či neúspěšný pokus. Jestliže chceme, aby papoušek prováděl otočku pouze na slovní povel, začneme ho předřazovat před naše gesto rukou. Ve výsledku bude celý dialog vypadat následovně: Řekneme slovní povel (otoč, tancuj, obrat nebo cokoliv, co nás napadne), pak naznačíme gestem otočku, papoušek se otočí, my klikneme a papoušek dostává odměnu. Po několika opakováních si papoušek všimne, že bezprostředně před pokynem rukou říkáme stále stejné slovo a sám nám po tomto povelu začne chování nabízet, ještě než přijde gesto, aby svou odměnu dostal co nejdříve. A to je moment, kdy můžeme gesto postupně úplně odbourat nebo ho nechat jen jako malý náznak. Záleží na našem uvážení.
Obbtížnější pozice
Pomocí stejného postupu s vodicí hůlkou můžeme papouška navádět i do obtížnějších pozic, jako je třeba zavěšení hlavou dolů nebo kotoul přes bidlo, a naučit ho tak další triky. Nebo již můžeme přistoupit k učení užitečných dovedností a podobným postupem naučit nástup na ruku, návrat do klece nebo nástup do přepravního boxu.
V celém procesu učení jakékoliv dovednosti se stane nesčetněkrát, že papoušek udělá chybu nebo začne tápat, co po něm vlastně chceme. V takové chvíli nechtěné chování jednoduše ignorujeme a v dalším pokusu se vracíme ke kroku, kdy si byl jistý. Necháme ho nasbírat několik úspěchů, než budeme postupovat dále, a zvážíme, zda se nedá další krok rozfázovat, aby nebyl pro papouška tak obtížný. Obecně bychom měli zvyšování obtížnosti nastavit tak, aby měl papoušek přibližně 80 % pokusů úspěšných. Neúspěšné pokusy by měly vždy tvořit menšinu, jinak hrozí, že s námi papoušek odmítne spolupracovat a trénink ho nebude bavit.
Zachycení chování – capturing
Dalším způsobem, jak papouška něco naučit, je zachycení již existujícího chování, tzv. capturing. Nabízí váš papoušek opakovaně něco zajímavého, co by stálo za to, aby dělal na povel? Zvedá křídla, kývá hlavou nebo říká nějaké slovo? Vysledujte, kdy papoušek toto chování nabízí, nachystejte si klikr a odměny a klikejte vždy, když toto chování vykoná. Můžete si pomoci úpravou prostředí či navozením určité situace. Papoušek může třeba kývat hlavou, když pustíme rádio. Křídla může roztahovat, jestliže ho na ruce zvedneme do výšky nebo když vezmeme postřikovač, abychom ho osprchovali. Papoušek si brzy všimne, že kliknutí přichází ve chvíli, kdy vykonává určitou činnost, a začne nám toto chování nabízet častěji, aby si vydělal odměnu. Tehdy můžeme začít přidávat slovní povel. U zvednutí křídel to může být třeba „orel“, „křídla“ nebo „ukaž, jak jsi velký“. U kývání hlavou můžeme říkat „tancuj“, „ukloň se“ nebo mu dát otázku: „Souhlasíš?“ Fantazii se meze nekladou.
Pomocí zachycení chování můžeme také naučit papouška odpovídat na naše dotazy. Umí papoušek vyslovovat své jméno? Můžeme ho naučit říkat je na povel, kterým bude naše otázka: „Jak se jmenuješ?“ Zachytit můžeme tedy téměř cokoliv, ale buďte opatrní, protože se pravděpodobně setkáte s tím, že v určité fázi začne papoušek toto chování používat jako žebravé. Proto učení zachycením nechte na dobu, kdy nasbíráte dostatek zkušeností s prací s targetem. Zachycenému chování přiřaďte brzy povel a buďte důslední, aby odměna přicházela pouze za chování vykonané po něm. Ostatní pokusy ignorujte.
Tvarování – shaping
Třetí možností, jak naučit novou dovednost, je tvarování, tzv. shaping. Tvarování spočívá v tom, že papouška odměňujeme za každé chování, které se postupně přibližuje k cíli, a nežádoucí chování ignorujeme. Je to vlastně taková hra – samá voda, přihořívá, hoří! Tento způsob klade větší nároky na samostatné uvažování papouška. On je tím, který to celé musí vymyslet.
Dáme vám tip na jednoduchou dovednost, kterou můžeme papouška shapingem naučit. Na tomto příkladu si celý postup podrobně vysvětlíme. Připravíme si pevnou podložku, ze které papoušek nemá strach. Může být placatá nebo mírně vyvýšená. Použít lze třeba kuchyňské prkénko, nižší pevnou krabičku, dlaždici… Naším cílem bude, aby se papoušek na tuto věc postavil oběma nohama. Takovýto cvik by šel jednoduše naučit pomocí navádění. My si ale tentokrát budeme chtít vyzkoušet učení postupným tvarováním. Papouška umístíme na plochu, na které je zvyklý se běžné pohybovat a kde se necítí nejistě. Odměníme ho za to několika pamlsky a můžeme jej i trochu rozehřát a naladit na trénink několika doteky targetu. Potom vezmeme podložku a umístíme ji poblíž papouška. Je opravdu důležité vybrat takový předmět, kterého se papoušek nebude bát, protože se v tuto chvíli nechceme věnovat odbourávání strachu. Nyní klikáme a odměňujeme za jakoukoliv interakci s tímto předmětem. Na začátku se papoušek pouze otočí směrem k předmětu a ihned následuje klik a odměna. V dalším kroku podpoříme jakýkoliv pohyb směrem k podložce. Když papoušek stojí u podložky, může se jí dotknout zobákem. Opět tento krok odměníme. Zde je ale důležité, abychom se nezasekli a nezačali odměňovat okusování podložky. Proto si musíme předem nastavit určitá kritéria a těch se držet. Odměnit můžeme i pouhé zvednutí nožky v blízkosti podložky. Můžeme si pomoct i tím, že mu odměnu položíme přímo na podložku. Nelákáme ho tím. I tato odměna musí přijít po nějakém úspěšném pokusu. Jen si takto upravujeme situaci, aby byla větší pravděpodobnost, že se papoušek podložky dotkne nohou. Ve chvíli, kdy papoušek položí jednu nohu na předmět, máme téměř vyhráno. Když se poprvé postaví na podložku oběma nohama, můžeme mu dát tzv. jackpot, což je několik odměn za sebou nebo nějaká odměna nejvyšší hodnoty. Papoušek odměňovaný malými kousky oříšků může dostat ořech celý apod. Tím mu vlastně předáme informaci – teď jsi na tom nejlepším místě, kde padají odměny z nebe, a už se dále nemusíš snažit. Je velmi pravděpodobné, že v dalších opakováních už papoušek bude automaticky nastupovat na podložku. Můžeme toto chování opět naučit na povel, ale není to nutné. Povelem může být pouhá přítomnost podložky.
V dalším kroku můžeme zkoušet trénovat nástup na podložku na různých místech, aby si papoušek toto chování ještě více upevnil. Trénink jedné věci na kuchyňském stole pro něj nemusí znamenat totéž, jako když po něm budeme požadovat stejnou věc v jiném pokoji na židli. Tomuto kroku se říká generalizace neboli zevšeobecnění. Stále ale musíme dávat pozor, aby se papoušek cítil v každé situaci v bezpečí.
Trénink s podložkou nemusí být samoúčelný, ale můžeme ho dále využít jako pomůcku k nácviku mnoha dalších dovedností. Podložka nám bude dále sloužit jako jakýsi target, který můžeme položit kamkoliv, kam chceme naučit papouška dobrovolně chodit. Podložku můžeme dát třeba na kuchyňskou váhu a jednoduše tak kontrolovat hmotnost papouška bez použití jakékoliv násilné manipulace. bNástup na podložku se nám bude hodit také při nácviku nástupu do přepravního boxu.
