V minulém díle jsme si přiblížili, jak se odebírá anamnéza a jak probíhá vyšetření a stanovení diagnózy dle čínské medicíny. V tomto díle se budeme věnovat akupunktuře.
Principy akupunktury
Akupunkturou se rozumí napichování tenkých jehel do akupunkturních bodů. Kromě jehel můžeme body stimulovat i jinými způsoby:
• elektroakupunktura – elektrická stimulace jehel k zesílení účinku
• moxa – zapalování tyčinek z pelyňku pro prohřívání bodů
• aquakupunktura – injekce např. vit. B12 nebo homeopatik do bodů
• hemoakupunktura – injekce vlastní krve do bodů používající se při autoimunních poruchách
• aplikací kousků zlata pod kůži bodů dochází k trvalé stimulaci daného bodu a využívá se zejména u chronických stavů pohybového aparátu, jako jsou artrózy
• stimulace bodů pomocí laseru je vhodná u pacientů, kteří nemají rádi jehly
Morfologická podstata akupunkturních bodů v těle nebyla dlouho známa. Díky moderním diagnostickým metodám však dnes dokážeme na spoustu otázek odpovědět. Výzkum tkáňových řezů z míst akupunkturních bodů odhalil, že v kůži a podkoží akupunkturních bodů se nachází akumulace volných nervových zakončení, krevních cév, lymfatických cév a žírných buněk. Při napíchnutí kůže jehla pronikne do těchto struktur a tím dochází ke stimulaci nervového systému. Účinek se projeví jak v daném místě (lokální), tak v celém organismu (celkový).
Lokální efekt akupunktury
Při zapíchnutí jehly dojde k porušení stěny cév a tím se v těle aktivuje kaskáda zánětlivé reakce. Dalo by se říci, jako když se píchnete o trn. Tělo dostalo informaci, že byla narušena celistvost cév a zahájí jejich opravu. Do místa poškození míří buňky, které pomáhají tělu se uzdravit. Zvyšuje se průtok krve do dané oblasti, která s sebou nese kyslík a výživu pro buňky. Tímto se urychluje hojení v dané oblasti. Lokálního efektu můžeme využít například u špatně se hojících ran, k urychlení hojení po operaci, u onemocnění kostí a kloubů, jako jsou artrózy, výhřezy meziobratlových plotének nebo k léčbě bolesti.
Celkový efekt akupunktury
Zapíchnutím jehly se stimulují nervová zakončení. Jejich podrážděním se vysílají impulzy do mozku a ten následně vysílá příkazy zpátky do svalů a orgánů. Každý bod má jiný účinek na tělo, proto je spektrum celkových účinků akupunktury velmi široké. Některé body organismus uvolňují, jiné aktivují (viz Chicko).
Poslední výzkumy objasnily i některé mechanismy a fyziologickou podstatu akupunktury. Například pomocí funkční magnetické rezonance můžeme studovat, jak stimulace bodů ovlivňuje určité oblasti v mozku (1). Další studie, která se zabývala účinkem elektroakupunktury bodů LI4, LI11 a GV14, GV20 prováděné na laboratorních potkanech a lidech, zjistila, že při ošetření dochází ke spojení určitých mozkových center, jež mají za následek aktivaci a uvolňování mezenchymálních kmenových buněk do krve. Mezenchymální kmenová buňka (MSC) je schopná se měnit na široké spektrum buněčných typů, jako jsou třeba buňky chrupavky, kostní buňky, buňky srdečního svalu či nervové buňky. Terapie kmenovými buňkami se již v regenerativní medicíně používá, akupunktura tak může být použita jako nízkonákladová a nízkoriziková metoda terapie MSC (2).
Celkový efekt akupunktury se uplatňuje u chronických stavů, kde potřebujeme podpořit určitý orgán a obnovit v těle rovnováhu. Akupunktura je tak přínosná například u psů a koček s chronickým selháním ledvin, u koček s respiračními problémy, při podpoře imunodeficitních stavů, u nespecifických zánětů trávicího traktu a mnoha dalších.
Praktické aspekty akupunktury u zvířat
Většina zvířat snáší samotnou aplikaci jehel bez problémů. Jehly se zapichují jen několik milimetrů do kůže a jsou velmi tenké. Pokud je zvíře nervózní nebo bojácné, lze je zklidnit masáží specifických „zklidňujících“ bodů. Já sama mám velmi dobrou zkušenost s lehkou masáží pomocí celé dlaně na bodech CV22 (v místech, kde začíná hrudní kost) a GV3 (zhruba v přechodu obratle L7/S1). Zvíře se po krátké chvilce uklidní, někteří jedinci dokonce usnou. Poté lze aplikovat jehly snadno a bez jakéhokoliv stresu pro zvíře.
Délka ošetření
Většina zvířat je brzy unavená a zbytek ošetření často prospí. Délka jednoho ošetření je však individuální. Obecně platí, že staří a velmi slabí jedinci by měli mít jehly jen krátkou dobu, asi deset minut. Konstitučně silní jedinci zvládnou i 30minutové ošetření. Po terapii je dobré nechat zvíře zbytek dne v klidu a neplánovat žádný fyzicky náročný program. Běžný režim je dostačující. Některá zvířata prospí zbytek dne, jiná mají spoustu energie.
Četnost ošetření
Akupunktura navozuje rovnováhu v těle, která nastupuje po určitém čase. Pokud se jedná o zvířata s chronickými problémy, kde potřebujeme podpořit oslabený orgán, provádí se ošetření jednou za tři týdny až za měsíc. Zpravidla stačí 3–4 ošetření, aby byly nedostatky vyrovnány. Další kontroly se dále provádí přibližně 1× za půl roku.
V případě zvířat s akutními problémy, jako jsou například nechodící pejsci po operaci páteře, je nutné zvíře akupunkturně ošetřit v kratších intervalech (1× týdně) kvůli urychlení procesu hojení a podpoře regenerace tkání. U těchto pacientů poté probíhá rehabilitace mnohem rychleji než u běžných případů. Rekonvalescence se zkracuje z několika měsíců až na čtyři týdny. U neurologických pacientů je akupunktura často jedinou možnou terapií – příkladem je pes po obrně nervus radialis.
Literatura:
1. Acupuncture at KI3 in healthy volunteers induces specific cortical functional activity: an fMRI study. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26467429
2. Electroacupuncture Promotes Central Nervous System?Dependent Release of Mesenchymal Stem Cells. https://stemcellsjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/stem.261
3. Xie´s veterinary acupuncture/ Huisheng Xie, Vanessa Preast. Blackwell Publishing 2007