O výchově a tréninku papoušků – 5.
Je zcela lhostejné, jaký druh papouška chováte, ale pokud se nejedná o handicapovaného jedince, který z nějakého důvodu létat nemůže, měli byste se snažit, aby váš svěřenec létal co nejvíce. Možná si řeknete, že papouška pouštíte denně na určitou dobu z klece, má proto možnost svobodného pohybu, a tedy i létání. Většina papoušků si ale během pobytu v domácnosti mimo klec přeletí jen párkrát za den. Jsou jedinci, kteří dokonce pouze chodí a šplhají a křídla využívají minimálně. I zde si můžeme pomoci tréninkem a stejně jako my chodíme na procházku, běhat nebo jinak vyhledáváme pohyb, naučíme našeho papouška létat. Menším druhům může stačit létání v domácnosti v prostorném pokoji, s většími druhy můžeme chodit trénovat do kryté haly. Pokud váš papoušek toleruje nasazení kšírů, můžete s ním v teplých měsících trénovat létání venku na úvazu. Bude-li se vám trénink dařit a budete mít odvahu, můžete se snažit o metu nejvyšší – a tím je volné létání neboli freeflight.
Stejně jako každý trénink by i trénink létání měl začít v prostředí, které papoušek velmi dobře zná a kde se cítí v bezpečí, tedy v domácím prostředí. Pro trénink v hale nebo tělocvičně či v exteriéru venku by už papoušek měl mít natrénovány minimálně základní dovednosti jako přílet na ruku na zavolání a dobrovolný let na tréninkové bidlo na povel. Pokud papouška bez těchto předchozích zkušeností vezmete rovnou do neznámé haly či ven a budete ho chtít učit základům, není to vůči němu zrovna citlivý postup. Papoušek bude sám překvapený z nových vjemů a poznatků, na které si musí teprve zvyknout. V minulém díle jsme psali, že papoušek ve stresu si většinou nevezme pamlsek, protože vždy upřednostní vlastní pocit bezpečí před potravou. Velmi jednoduše se vám tedy může stát, že vezmete papouška poprvé ven na kšírech a on o jindy oblíbené pamlsky najednou nebude jevit zájem. Jestliže ale základní dovednosti pro létání natrénujete v klidu v domácím známém prostředí, venku se po počátečním navyknutí na nové prostředí už jen jednoduše vrátíte k něčemu, co papoušek bezpečné zná, pouze si tuto dovednost zobecní neboli generalizuje i v jiném prostředí.
Jak tedy s tréninkem létání začít? Ideální by bylo, kdyby v začátcích papoušek uměl na povel přeletět z jednoho tréninkového bidla na druhé, z bidla na vaši ruku, z vaší ruky na povel zpět na bidlo, a pokud s ním budou chodit ven dvě osoby, třeba manželský pár, tak létání na zavolání z jednoho trenéra na druhého. Vysvětlíme si, jak na to, od úplných začátků, kdy budeme předpokládat, že papoušek, co se týká létání a nástupu na nové bidlo, neumí vůbec nic.
Jako první můžeme papouška naučit létat na povel z jednoho bidla na druhé. Pokud jako první budeme učit létání na ruku a z ruky na bidlo, velmi rychle nezkušený trenér sklouzne k tomu, že bude papouškovi rukou pomáhat, aby na bidlo odletěl. Takového zacházení se chceme vyvarovat. Trénink není to, co děláme my s papouškem, ale co dělá náš papoušek sám ze své vůle. Papouška umístíme na bidélko, na kterém je zvyklý trénovat, a druhé bidélko umístíme tak blízko prvnímu, aby na ně mohl papoušek pohodlně přelézt. Prvním cílem bude, aby si přelezl z jednoho bidla na druhé. Použijeme target a papouška nejprve rozpohybujeme po bidle, na kterém stojí, a potom ho začneme navádět směrem ke druhému bidlu. Nejprve stačí, aby se k bidlu naklonil, pak na ně položí jednu nohu a ve výsledku bude stát na druhém bidle. Stejným způsobem papouška navádíme i na opačnou stranu. V další fázi od sebe bidla velmi mírně odsuneme tak, aby už papoušek musel z jednoho na druhé přeskočit. Pokud se trénink daří, bidla můžeme dávat zase dále od sebe, aby se papoušek musel rozletět. Mezi bidly pak musíme při větší vzdálenosti přecházet. Když to papoušek bezpečně zvládá, můžeme upustit od doteku targetu zobákem a klikat a odměňovat papouška už jen za přelet na bidlo. Zde už také můžeme zařadit povel třeba „na bidlo, sem, přeleť“ apod. Postupně target nahradíme gestem ruky třeba ukázáním na bidlo, na které má papoušek přeletět.
Stejným způsobem naučíme papouška i přílet na ruku. Tedy nejdříve nástup na ruku, potom skok, přílet na krátkou vzdálenost a postupné prodlužování délky letu. V momentě, kdy přidáváme povel, můžeme volat papouška jménem nebo použít jiný povel, např. „Ke mně, přileť“ apod. Jestliže pracujeme s bázlivým papouškem, který se nastupování na ruku bojí, zafixujeme si ruku v prvním kroku o bidlo, aby se nám Je zcela lhostejné, jaký druh papouška chováte, ale pokud se nejedná o handicapovaného jedince, který z nějakého důvodu létat nemůže, měli byste se snažit, aby váš svěřenec létal co nejvíce. Možná si řeknete, že papouška pouštíte denně na určitou dobu z klece, má proto možnost svobodného pohybu, a tedy i létání. Většina papoušků si ale během pobytu v domácnosti mimo klec přeletí jen párkrát za den. Jsou jedinci, kteří dokonce pouze chodí a šplhají a křídla využívají minimálně. I zde si můžeme pomoci tréninkem a stejně jako my chodíme na procházku, běhat nebo jinak vyhledáváme pohyb, naučíme našeho papouška létat. Menším druhům může stačit létání v domácnosti v prostorném pokoji, s většími druhy můžeme chodit trénovat do kryté haly. Pokud váš papoušek toleruje nasazení kšírů, můžete s ním v teplých měsících trénovat létání venku na úvazu. Bude-li se vám trénink dařit a budete mít odvahu, můžete se snažit o metu nejvyšší – a tím je volné létání neboli freeflight.
Stejně jako každý trénink by i trénink létání měl začít v prostředí, které papoušek velmi dobře zná a kde se cítí v bezpečí, tedy v domácím prostředí. Pro trénink v hale nebo tělocvičně či v exteriéru venku by už papoušek měl mít natrénovány minimálně základní dovednosti jako přílet na ruku na zavolání a dobrovolný let na tréninkové bidlo na povel. Pokud papouška bez těchto předchozích zkušeností vezmete rovnou do neznámé haly či ven a budete ho chtít učit základům, není to vůči němu zrovna citlivý postup. Papoušek bude sám překvapený z nových vjemů a poznatků, na které si musí teprve zvyknout. V minulém díle jsme psali, že papoušek ve stresu si většinou nevezme pamlsek, protože vždy upřednostní vlastní pocit bezpečí před potravou. Velmi jednoduše se vám tedy může stát, že vezmete papouška poprvé ven na kšírech a on o jindy oblíbené pamlsky najednou nebude jevit zájem. Jestliže ale základní dovednosti pro létání natrénujete v klidu v domácím známém prostředí, venku se po počátečním navyknutí na nové prostředí už jen jednoduše vrátíte k něčemu, co papoušek bezpečné zná, pouze si tuto dovednost zobecní neboli generalizuje i v jiném prostředí.
Jak tedy s tréninkem létání začít? Ideální by bylo, kdyby v začátcích papoušek uměl na povel přeletět z jednoho tréninkového bidla na druhé, z bidla na vaši ruku, z vaší ruky na povel zpět na bidlo, a pokud s ním budou chodit ven dvě osoby, třeba manželský pár, tak létání na zavolání z jednoho trenéra na druhého. Vysvětlíme si, jak na to, od úplných začátků, kdy budeme předpokládat, že papoušek, co se týká létání a nástupu na nové bidlo, neumí vůbec nic.
Jako první můžeme papouška naučit létat na povel z jednoho bidla na druhé. Pokud jako první budeme učit létání na ruku a z ruky na bidlo, velmi rychle nezkušený trenér sklouzne k tomu, že bude papouškovi rukou pomáhat, aby na bidlo odletěl. Takového zacházení se chceme vyvarovat. Trénink není to, co děláme my s papouškem, ale co dělá náš papoušek sám ze své vůle. Papouška umístíme na bidélko, na kterém je zvyklý trénovat, a druhé bidélko umístíme tak blízko prvnímu, aby na ně mohl papoušek pohodlně přelézt. Prvním cílem bude, aby si přelezl z jednoho bidla na druhé. Použijeme target a papouška nejprve rozpohybujeme po bidle, na kterém stojí, a potom ho začneme navádět směrem ke druhému bidlu. Nejprve stačí, aby se k bidlu naklonil, pak na ně položí jednu nohu a ve výsledku bude stát na druhém bidle. Stejným způsobem papouška navádíme i na opačnou stranu. V další fázi od sebe bidla velmi mírně odsuneme tak, aby už papoušek musel z jednoho na druhé přeskočit. Pokud se trénink daří, bidla můžeme dávat zase dále od sebe, aby se papoušek musel rozletět. Mezi bidly pak musíme při větší vzdálenosti přecházet. Když to papoušek bezpečně zvládá, můžeme upustit od doteku targetu zobákem a klikat a odměňovat papouška už jen za přelet na bidlo. Zde už také můžeme zařadit povel třeba „na bidlo, sem, přeleť“ apod. Postupně target nahradíme gestem ruky třeba ukázáním na bidlo, na které má papoušek přeletět.
Stejným způsobem naučíme papouška i přílet na ruku. Tedy nejdříve nástup na ruku, potom skok, přílet na krátkou vzdálenost a postupné prodlužování délky letu. V momentě, kdy přidáváme povel, můžeme volat papouška jménem nebo použít jiný povel, např. „Ke mně, přileť“ apod. Jestliže pracujeme s bázlivým papouškem, který se nastupování na ruku bojí, zafixujeme si ruku v prvním kroku o bidlo, aby se nám nepohnula, a při navádění postupujeme zvlášť opatrně – po každém úspěšném pokusu necháme papouška z ruky zase sestoupit na bidlo, protože odměnou kromě pamlsku bude i návrat na bezpečné místo. Takto se i bázlivý papoušek po několika lekcích přestane bát.
Zároveň můžeme trénovat odlet z ruky na bidlo. Odlet z bidla na bidlo už vlastně papoušek zná. Rozdíl v odletu z ruky na bidlo je jen v tom, že za bidlem, na které má přiletět, nestojíme my a nepomáháme mu pomocí targetu nebo pokynem gestem ruky. Papoušek ale zná povel. Někteří si to v tuto chvíli dovedou zobecnit a automaticky létají i z ruky na bidlo. U jiných zase postupujte krok po kroku a učte opět nejdříve nástup z ruky na bidlo, skok, krátký let a postupné prodlužování vzdálenosti.
Trénink v hale
Chováte-li většího papouška, kterému chcete dopřát dostatek pohybu, nebo připravujete-li papouška na volné létání, je velmi dobré chodit trénovat do haly. Vhodné jsou nejrůznější tělocvičny, kryté jízdárny nebo nafukovací haly na tenis. Jistě se ve vašem okolí najde nějaký takový prostor, který si jednou začas třeba na hodinu pronajmete. Velký papoušek, jako je třeba ara nebo kakadu, se v domácnosti neproletí a budování kondice v prostorné hale je jen ku prospěchu. Trénink v hale je výborný jako mezistupeň nebo doplněk při tréninku papouška na volné létání. Než se s papouškem do haly poprvé vypravíte, běžte se tam podívat bez něj, ať víte, na co se připravit. Podívejte se, zda zde nemůže být pro papouška něco vysloveně nebezpečného nebo rušivého (jako třeba nepříjemný hluk při spouštění vytápění, ve školních tělocvičnách může papouška vyděsit zvonek apod.). Také je dobré, když je k dispozici dlouhý žebřík pro případ úletu papouška do míst, kde na něj nedosáhnete.
Jak už jsme si napsali, papoušek by měl být na trénink v hale alespoň trochu připravený a mít základy natrénované doma. Běžně se stává, že majitelé přijdou do haly s papouškem bez nejmenších základů tréninku, papoušek se vyděsí nebo je jen nesvůj z nového prostoru, vylétne si na nejvyšší místo v hale a nešťastný majitel na něj i několik hodin čeká. Papoušek je v relativním klidu, protože majitel neodchází a papoušek má vše hezky pod dohledem ze své přirozené ptačí perspektivy. Sedí vlastně na svém bezpečném místě. Tomu se dá vyhnout jednak důkladnou domácí přípravou a také není na škodu, aby papoušek na trénink do haly začal chodit na kšírech. Ty mu můžete sundat, až si papoušek zvykne na nové prostředí a bude mít natrénováno létání na místa, která tam pro něj připravíte. Nepodceňte to tedy v začátku a nepodlehněte mylnému dojmu, že hala je uzavřený prostor, a proto se tam papouškovi nemůže nic stát.
Když s papouškem přijdete do haly poprvé, je důležité, aby se papoušek cítil co nejvíce v klidu a příjemně. Vezměte mu oblíbené pamlsky a jeho tréninková bidla, se kterými je zvyklý pracovat doma. Také není dobré, aby zde byly osoby, jež papoušek nezná. Pro první lekce také není vhodné chodit na hromadné létání více papoušků. Takových akcí se můžete účastnit později, pokud budete mít zájem a vašemu papouškovi nebudou ostatní papoušci a lidé vadit. Vždy se ale na skupinové létání domluvte pouze s lidmi, kteří dbají na zdraví svého papouška a mají jej řádně otestovaného na nebezpečné papouščí nemoci jako PBFD, APV atd.
Nečekejte, že váš papoušek bude hned při první lekci trénovat stejně spolehlivě jako doma. Začněte pouze tím, že budete mít papouška u sebe na ruce nebo na rameni či na jeho bidle. Nechte ho rozkoukat. Potom mu nabídněte pamlsek. Jak už jsme psali, papoušek, který se necítí v bezpečí, si pamlsek nevezme nebo může zároveň do ruky s pamlskem klovnout. I podle toho poznáte, jak se cítí. Jestliže vypadá zrelaxovaný a bere si se zájmem pamlsky, můžete začít s tréninkem. Nejdříve klidně zkoušejte jen obyčejné targetování. Jste-li majitelem papouška „stresáka“, nic se neděje, když v prvních lekcích vůbec nebude létat. Nechte na papouškovi, aby si míru toho, co snese, a tempo zvyšování náročnosti tréninku určoval vždy sám. Jestliže si papoušek bere nadšeně pamlsky a je rozcvičený na target, můžete se pustit do tréninku létání. Postupovat budete stejně jako při tréninku doma. Postupně dosáhnete toho, že váš papoušek bude létat přes celou délku haly. Jestliže trénujete papouška pro volné létání, nemusíte se spokojit jen s létáním z bidla na bidlo, z ruky na bidlo a zpět nebo s létáním z jedné osoby na druhou. Je dobré trénovat také létání na bidlo umístěné výše a slétávání z vyšších poloh. Tento trénink opět neuspěchejte, ale začněte jako vždy postupně. Nejprve bidlo umístěte na nižší lavičku, potom na stůl, pak na švédskou bednu, pokud trénujete v tělocvičně apod. Nebo vám může druhá osoba bidlo postupně zvedat do výšky. Do haly můžete vzít také více tréninkových bidel a papoušek může létat na to, na které zrovna ukážete. Takto se papoušek naučí nejen létat rovně, ale postupně i kroužit.
Halu nebo tělocvičnu si většinou majitelé papoušků pronajímají na hodinu. Nečekejte ale, že papoušek vydrží tak dlouho trénovat. Dělejte často pauzy – podle toho jak papoušek potřebuje – a nezapomeňte mu nabídnout vodu na pití. Jakékoliv nucení by mohlo papouškovi létání zprotivit. Časté chvíle na odpočinek jsou nutné hlavně v začátcích. Postupně, jak bude papoušek nabírat kondici, vydrží létat déle.
Trénink létání venku na úvazu
ro trénink létání venku na kšírech budete potřebovat kromě kvalitních kšírů také vhodný provázek, který připevníte na pružnou prodlouženou část kšírů, jež se drží v ruce. Vhodné jsou např. pevné provázky o průměru 2–3 mm, které jsou k dostání na cívkách v hobby marketech v délkách cca 30–100 m. Pro trénink odmotáte vždy takovou délku provázku, jakou zrovna potřebujete. Opotřebovanou část, která se třepí a kroutí, po několika trénincích odstřihněte a pro další lekce odmotejte opět nepoškozený provázek. Provázek ke gumičce kšírů není příliš vhodné upevnit karabinou. Lepší je uvázat pevnou smyčku a provázek ke kšírům připevňovat jednoduchým provléknutím.
Velmi důležitý (pro trénink létání venku) je výběr vhodného místa. Vyberte co nejklidnější místo, kde vás nikdo nebude rušit. Vhodná je posekaná louka, na které se vám nebude zachytávat provázek. Pro první lekce je důležité taky počasí. Ideální je bezvětří. S větrem se papoušek naučí pracovat později. Nemělo by být příliš zima a nevhodná jsou také letní vedra. Pro začátek vyberte místo, kde nebudou v bezprostřední blízkosti stromy. Slétávání ze stromů můžete trénovat později.
Než začnete se samotným tréninkem, je dobré papouška na pobyt venku zvykat. Obzvláště pokud je cílem tréninku volné létání, je důležité postupně papouška seznámit s nejrůznějšími rušivými vlivy, které by ho mohly vyděsit. Můžete brát papouška na krátké procházky na rameni. Papoušek by se měl naučit v klidu zvládat letící letadlo, jedoucí auto nebo křičící děti. Jestliže má s nějakým rušivým prvkem problém, vraťte se ke kapitole o desensitizaci a kontrapodmiňování ve čtvrtém díle a zvažte, zda by se to nedalo vyřešit tréninkem.
S tréninkem létání můžete začít, když je papoušek na pobyt venku natolik zvyklý, že se neplaší a bere si pamlsky. Je dobré, aby si papoušek vyzkoušel létání s nasazenými kšíry ještě doma nebo v hale. I když papoušek toleruje nasazení kšírů, může se cítit nekomfortně, má-li s nimi létat. Létání s postrojem radši nacvičte doma, ve známém prostředí. Trénink může vypadat v podstatě stejně, jako když jste trénovali v hale. Trénujte tedy létání z bidla na bidlo, pak především let z bidla na ruku a zpět a postupně prodlužujte vzdálenost. S konečnou vzdáleností to ale příliš nepřehánějte. Pokud by se stalo, že by se vám papoušek splašil a škubl sebou na příliš dlouhém lanku, mohlo by to pro něj být velmi nebezpečné.
Nedílnou součástí tréninku létání by mělo být slétávání ze stromů, budete-li chtít, aby váš papoušek volně létal. Pro nezkušeného papouška může být obtížné slétnout z tenkých nestabilních větviček, pokud vám přistane poprvé na strom, proto slétávání ze stromu trénujte ještě s postrojem. Buďte ale velmi opatrní, aby se vám do větví nezamotal. K dispozici by měl být pro jistotu žebřík. Postupujte stejně, jako když jste papouška učili létat na vaši ruku na zavolání, a stále myslete na bezpečnost svého papouška.
Volné létání
Volný let papoušků v přírodě bez jakéhokoliv úvazu se v posledních letech těší nesmírnému zájmu. Jedná se o nádherný koníček. Možnost volného létání působí velmi příznivě na psychiku i zdraví vašeho papouška a obohacuje jeho život v lidské péči. Vidět papouška volně létat a zase se vracet k jeho majiteli je pro mnoho lidí úžasné a beroucí dech. Než se rozhodnete vašeho papouška trénovat pro volné létání, je nutné si uvědomit, že volný let bude pro vašeho svěřence vždy představovat veliké riziko. Můžete je snížit správným a poctivým tréninkem, výchovou papouška takovým způsobem, aby měl ve vás co největší důvěru, výběrem vhodného místa a postupným navykáním na nejrůznější rušivé vlivy. Přes veškerou opatrnost bude ale spousta rizik přetrvávat a je na vás, abyste se rozhodli, zda jste připravení nést takovou zodpovědnost. Pro volně puštěného papouška jsou nebezpečná jedoucí auta, psi, dráty elektrického vedení, útoky dravců a v neposlední řadě také jeho vlastní úlekové reakce. Papoušci mají velmi citlivé vnímání a vnímají daleko více detaily než my. Dokážou se k smrti vyděsit pro nás naprosto banálními jevy, jako je letící igelitový sáček, model letadýlka nebo hlášení z rozhlasu. Pro papouška mohou být nebezpeční i lidé. Ne každý člověk bude vaším exotickým koníčkem nadšený – a bohužel se najdou lidé, kteří jsou schopní vašemu papouškovi ublížit. V případě, že váš papoušek vyhledává kontakt s lidmi a je schopen si sednout na rameno cizí osobě, může být také odcizen. Proto je více než vhodné u papouška, kterého trénujete na volné létání, nepodporovat kontakt s jinými lidmi.
Základem pro volné létání je tedy přílet papouška na zavolání v každé situaci a navyknutí na rušivé vlivy. Než se rozhodnete vašeho papouška poprvé pustit na volno, poproste někoho s dostatkem zkušeností s tréninkem volného létání, aby zhodnotil, zda je vaše příprava dostatečná. Pokud máte jakékoliv pochybnosti, neriskujte. Nikdy papouškovi nesundávejte venku kšíry bez předchozího důkladného tréninku ani v případě, že jste si jistí, že vám neuletí. Nikdy nevíte, co ho může vyplašit. Vzlétne-li papoušek bez předchozích natrénovaných letových dovedností, je velmi vysoká pravděpodobnost, že se nebude umět vrátit – ani přestože bude chtít. Proto přípravu nepodceňte.
Přejeme všem papouškům, kteří žijí v lidské péči v roli domácích mazlíčků, společníků a kamarádů, vždy jen takové majitele, co se svými opeřenými svěřenci budou jednat vždy ohleduplně, s porozuměním a dokážou jim poskytnout vše potřebné tak, aby prožili šťastný plnohodnotný život. Pevně doufáme, že jsme našimi články alespoň trochu přispěli k tomu, abyste se se svým papouškem naučili komunikovat bez násilí a nátlaku s ohledem na jeho citlivou duši.
