Koupit si nového koně není jako koupit si nové hejno neonek ve Zverimexu. Kůň je zvíře velké, náročné nejen na peníze, ale i na čas a znalosti a zkušenosti majitele ohledně péče a manipulace. Koně budete chtít nějak využívat, mít „k něčemu“, a potřebujete, aby tuto práci kůň zvládl a aby byl vámi ovladatelný. To vše lze do značné míry zajistit tím, že si vyberete koně vhodného pro vámi požadované účely. Proto: vybírejte dobře!
Koně si skutečně ve Zverimexu nekoupíte, takže hledat je třeba jinde. Nejčastěji se potenciální kupci dívají na inzeráty nebo se ptají koňáků z okolí. Ale možností je samozřejmě víc a vše má něco pro a něco proti. Ráda bych v tomto díle rozepsala jednotlivé možnosti a vypíchla to, co považuji za důležité především pro lidi, kteří s vlastnictvím koně ještě nemají velké zkušenosti.
Většina lidí, kteří si hledají koně, listuje den co den nepřebernou koňskou inzercí. Skutečně, často se jedná i o ostřílené jezdce a znalce koní! Nabídka je v současné době větší než poptávka, proto využijte této skutečnosti a skutečně vybírejte. Většinou máte z čeho!
Využít můžete různá tištěná periodika s chovatelskou nebo jezdeckou tematikou (např. časopisy Fauna, Jezdectví, Koně a hříbata apod.), ale většinu inzerátů najdete spíš na internetu. Plno koní nabízejí lidé například na stránkách Bazos, iFauna, Equichannel, Jezdeckainzerce, Equimarket, Chovzvirat, Jezdectvi. Náročnější mohou nakouknout i na stránky německé, rakouské či jiné. Na Facebooku najdete také spoustu skupin, kde lidé inzerují prodej nejrůznějších koní.
Zdůrazňuji slovo nejrůznější a opakuji, že množství nabízených koní je nepřeberné a vybrat si může každý. Vhodné je proto uvědomit si a nejlépe i sepsat požadavky, podle kterých pak můžete inzeráty „filtrovat“ čili dále se nezabývat těmi, které na první pohled vaše požadavky nesplňují:
– cena (minimální a maximální),
– velikost koně,
– pohlaví koně,
– plemeno nebo typ koně,
– věk koně,
– výkonnost koně – co vlastně umí, jak byl a je využívaný (např. bývalý dostihový kůň, bývalý sportovec, pouze obsednutý, rodinný mazlík, kůň z jezdecké školy atd.), popřípadě které discipliny ovládá a na jaké úrovni,
– dosavadní metody práce s koněm, například přirozenou komunikací, profesionální obsednutí, trénink pozitivní motivací apod.,
– původ koně nebo chovatel či současný majitel,
– jak byl a je kůň ustájen, na co je/není zvyklý,
– někdy lze filtrovat i dle povahy, temperamentu či jiných znaků, například vhodnost pro začátečníky, ale i chování při manipulaci, jako je přeprava, veterinární úkony a podkování,
– popřípadě i místo, odkud kůň pochází, zda není příliš zdaleka.
Doporučuji vybrat si dle těchto požadavků dostatek vhodných inzerátů, na které odpovíte, buď telefonicky, nebo raději písemně. Zároveň si vyžádejte doplňující informace, odpovědi na vaše otázky, které nebyly v inzerátu zveřejněné, popřípadě si ujasněte nesrovnalosti, které vám z inzerátu vyplývají. Můžete po prodávajícím chtít více fotografií, videozáznamy či další doklady o vzhledu, pohybu a využívání koně. Zeptejte se i na to, proč koně prodává.
Čím více materiálu máte, tím lépe budete o koni informováni dřív, než se za ním vyberete. Je možné, že už na základě toho, jakým způsobem s vámi bude prodávající komunikovat, se rozhodnete, že s takovým člověkem raději nebudete mít nic společného. Skutečně záleží i na tom, s kým jednáte. Pokud máte podezření na nějaké majetkové neshody, zeptejte se rovnou na to, kdo je majitel koně, popřípadě jaký vztah má ke koni inzerující. Z inzerátů „z prvního kola“, čili z těch, na které jste vůbec reagovali, tak můžete na základě této komunikace proškrtat ty inzeráty, kde vám nevyhovovaly další informace o koni či osoba a komunikace prodávajícího.
Jak je vidět, výběr koně vyžaduje dostatek času a rozvahy. Rozhodně si dávejte pozor na lidi, kteří budou „vydírat“ ve smyslu „pokud si ho neodvezete zítra, půjde na jatka“ nebo „mám tady dalšího zájemce, takže pokud si ho neodvezete zítra, prodám koně jemu“. Jakmile zaslechnete nebo si přečtete tuto či podobnou větu, ruku od koně pryč, protože většinou je zde nějaký problém a prodávající se koně potřebuje co nejdříve zbavit. Nikdy, skutečně nikdy nekupujte koně takto unáhleně, většinou to budete vy, kdo spláče nad výdělkem!
Existuje stále dost lidí, kteří mají koně na prodej, ale nikde to nechtějí inzerovat. Většinou spoléhají na „šuškandu“ a řeknou o tom svým známým a ti zase svým známým… Proto má někdy smysl poptat se nějakých svých známých, kteří mají známé lidi od koní. Můžete zajít do prodejny s jezdeckými potřebami nebo k místnímu veterináři, můžete si zajet na jezdecké závody či do blízké stáje a dát se do řeči s tamními lidmi. Můžete vznést dotaz na Facebooku. I u těchto osobních doporučení však buďte ve střehu a postupujte podobně jako při hledání v inzerci. Čili dotazovat se prodávajícího na koně, hodnotit, zda kůň (i prodávající!) splňuje vaše požadavky – a nespěchat!
Možná se rozhodnete koupit koně „papírového“, třeba kvůli vám sympatické charakteristice daného plemene a jeho možného využití. A taky možná proto, že nákup od chovatele, který si nechce pošpinit dobré jméno, může být jednodušší a méně riskantní.
Jednou z možností je kontaktovat přímo chovatele daného plemene nebo typu koně. Chovatelské svazy některých u nás rozšířených plemen (arabský kůň, českomoravský belgický kůň, český sportovní pony, hafling, irský kob, minihorse, norický kůň, shetlandský pony, slezský norický kůň či velšská plemena koní, ale i český teplokrevník) můžete najít například na stránkách Asociace svazů chovatelů koní, kde vám případně dají telefonicky či e-mailem i další informace a kontakty na případné prodejce. U nás můžete najít i další chovatelské svazy, například svaz chovatelů huculských koní, anglického plnokrevníka, koní Kinských, trakénských, fjordských, lipických, starokladrubských i tzv. westernových plemen a mnoha dalších. Strýček Google jistě poradí!
Výhodou nákupu koní od skutečných chovatelů (tedy nejen „množitelů“) je kromě dobrého původu i garance daných vlastností zvířete, poradenství či doporučení dalších prodejců. Často si nemusíte ani lámat hlavu s potřebným „papírováním“, protože dobrý chovatel to udělá za vás nebo vám poradí. Nemusíte zde přitom kupovat pouze hříbata nebo mladé koně, ale pro méně náročné se mohou najít i mladší či starší chovní jedinci, popřípadě koně, kteří byli z chovu vyřazeni například pro nestandardní výšku, exteriér apod., ale pro vás, jako uživatele koně, a ne chovatele, mohou mít velmi dobré využití.
Vybírat můžete i přímo v hřebčínech či hřebčincích, kde nabízejí kromě hříbat například i vyřazené hřebečky, kteří neprošli přísnými kritérii pro výběr plemenného hřebce. V některých případech musí redukovat stavy chovných klisen a lze tam koupit opravdu kvalitní a dobře využitelné jedince. Většina hřebčínů a hřebčinců pravidelně pořádá chovatelské dny, kdy se pochlubí svými koňmi, a vy můžete hodnotit, zda je tento typ koně pro vás vhodný, popřípadě vybírat.
Samozřejmě lze oslovit i chovatele v zahraničí, pak se možnosti nákupu různých plemen koní ještě více rozšíří. Kontakty na zahraniční chovatele vám mohou dát chovatelé čeští, nebo si můžete zajet na různé chovatelské dny a výstavy koní, kde zároveň uvidíte produkty jejich chovu.
Aukce čili dražby jsou známé z jiných oblastí obchodování, ale v současné době už se s nimi setkáme i u koní. Známé jsou především aukce dostihových koní, ale to není vše. Tento způsob prodeje organizují i některé hřebčíny či hřebčince, například v Tlumačově, aukce koní probíhaly u nás dokonce on-line. Můžete se tak stát majitelem i velmi kvalitních koní různého věku a využití.
Kromě těchto aukcí chovných koní se však můžete nachomýtnout i k jiným: čas od času probíhají aukce koní zabavených či týraných. V tomto případě vás může hřát svědomí, že jste koni pomohli k lepšímu životu, ale musíte počítat s tím, že takto prodávaní jedinci s sebou nesou nějaké stigma, ať už v podobě zdravotních problémů, či psychických potíží.
O aukcích se můžete dozvědět na stránkách různých periodik, například Jezdectví, Equichanelu, ale i na internetu, třeba na různých místních nebo zpravodajských webových stránkách či přímo na webu aukcí extrh.cz. Samozřejmě i zde doporučuji zjistit si o nabízeném koni co nejvíce (mnoho aukcí má tzv. aukční noviny, kde jsou nabízení koně představeni) a ověřit si, zda je všechno legální.
Kdysi se koně běžně prodávali na trzích, dnes je tento způsob prodeje spíš raritou, aspoň tedy u nás. Ale za hranicemi, v Polsku, se stále s koňskými trhy můžete setkat, dokonce se tam organizují i zájezdy z ČR. Pokud byste se tam rozhodli podívat, myslete na to, že se jedná o nejvíce rizikové nákupy! Velmi často zde koně nemají ověřený původ, otazníkem je i jejich majitel a zdravotní stav. Tento způsob nákupu rozhodně nedoporučuji nikomu, kdo se v této problematice neumí dobře orientovat.
Ať už vybíráte svého budoucího koně odkudkoli, vždy si do „prvního kola“ vyberte zvířat víc. Poté kontaktujte prodejce nebo majitele a žádejte další informace.
Na základě toho můžete „do druhého kola“ několik koní proškrtat, například proto, že se dozvíte něco, co u vašeho koně nepřipadá v úvahu (zdravotní stav a potřebná péče, povaha, využitelnost, minulost koně či důvod prodeje, nedostatečná nebo podivná komunikace s prodávajícím, velká vzdálenost apod.).
Dřív než se rozjedete na koně podívat, je dobré udělat ještě několik škrtů „do třetího kola“ na základě aktivního zjišťování informací:
– projeďte si internet a hledejte fotografie, videa či názory jiných lidí na konkrétního koně/majitele/prodejce,
– zjistěte si o tomto koni, majiteli, rodičích, potomcích, chovateli další informace například u patřičného chovatelského svazu,
– u sportovní organizace (ČJF, WRC, JC apod.) si zjistěte případné sportovní kariéry daného koně,
– u veterinářů, fyzioterapeutů, podkovářů či sedlářů si můžete zjistit případné zdravotní problémy koně nebo třeba nějaké detaily ohledně manipulace s ním,
– ptejte se lidí, kteří koně/majitele/prodejce znají osobně,
– zkuste zjistit, zda se kůň už dřív neprodával – a proč se prodává znovu.
Možná se dozvíte další důležité informace, díky kterým koně škrtnete se seznamu, nebo si ho naopak posunete na vyšší pozici.
„Čtvrté kolo“ znamená domluvit se s prodávajícím a zajet se na koně podívat osobně, ideálně i několikrát. Znovu upozorňuji, abyste dali ruce pryč od takové koupě, kde majitel naléhá na co nejrychlejší odvezení koně.
O tom, co dělat při osobní návštěvě koně, na co se dívat, koho požádat o radu, si řekneme příště.