Thajská kočka
Thajské kočky, už podle jména, pocházejí z Thajska. Původně byly tyto kočky s akromelanickým zbarvením, tzn. s tmavší barvou obličeje, uší, končetin a ocasu, chovány v Siamu (nyní Thajsko) na královském dvoře a buddhistickými mnichy. Do Evropy byly přivezeny kolem 1900 jako dary siamského krále evropským královským rodinám.
Standart siamských koček z roku 1956
K chovu byl vypracován standard plemene. FIFe standard z roku 1956 uvádí barvy siamských odznaků tulení (černé), modré a čokoládové. Postavu střední velikosti, dlouhý a štíhlý tvar těla, štíhlé končetiny, hrudní končetiny lehce vyšší, tlapky malé a oválné. Srst krátká a jemná, plyšová, lesklá. Ocas dlouhý a zašpičatělý, lehký zálomek na konci byl tolerován. Hlava dlouhá s dobrými proporcemi, s velkýma, otevřenýma ušima. Hlava musí mít perfektní přímé linie až ke konci jemného čenichu, takže se podobá hlavě kuny. Uši jsou velké a vzpřímeně postavené, široké v základně. Oči jasné, zářivé, absolutně modré (čínská modrá), mandlového (orientálního) tvaru, k nosu šikmo posazené. Nesmí mít tendenci k šilhání. Uši, končetiny a ocas mají odlišnou barvu (černá, modrá, čokoládová), obličejová maska je tmavými tahy spojena s ušima. U tuleního zbarvení odznaků je barva těla krémová, na hřbetě ztemnělá na teplou srnčí. U modrých odznaků ledově bílá přechází v modrou, tělo je ve stejném studeném tónu, na zádech s lehkým stínováním. Čokoládové odznaky mají barvu mléčné čokolády, šedivé nebo špinavě zbarvené jsou chybou, tělo je barvy slonoviny. Koťata u všech barev jsou světlejší, prakticky bez odznaků.
S takovými kočkami začínal v šedesátých letech minulého století chov siamských koček u nás. Jejich hlavním problémem bylo šilhání a defekty ocasních obratlů, uzly a zálomky. Legendy mluvily o tom, že siamská princezna si odkládala prstýnky na ocas kočky, a aby je nepoztrácela, ocas jí zasukovala. Bohužel stejné defekty jako na ocasních obratlích se vyskytovaly i na ostatních obratlích páteře a společně s šilháním působily kočce dyskomfort, případně až bolestivost, proto tyto kočky byly zejména ve vyšším stáří nevrlé.
Chovatelská práce, vyřazování koček s defekty a nepřívětivou povahou vedlo ke změně siamských koček k velmi štíhlému tělu s velmi dlouhými končetinami, velkýma ušima, širokýma v základně, které prodlužují linii klínovitého tvaru hlavy. S tím se změnila i povaha na milou, přátelskou, hravou, neagresivní, i když hlasitost projevů zůstala.
Standard thajských koček
Ne všem se líbily tyto nové siamky a pečlivým výběrem původních siamských koček a importu z Thajska za léta pečlivé a nákladné práce chovatelů celého světa bylo vytvořeno a uznáno nové plemeno thajská kočka. FIFe plně uznává toto plemeno (THA) od roku 2017. Jsou to kočky s minimálně čtyřgeneračním průkazem původu. Nelze „Siamskou kočku starého typu“ vydávat za thajskou kočku. Jako novic (bez průkazu původu THA) se může zaregistrovat jen kočka s potvrzeným přímým původem z Thajska.
Standard plemene FIFe uvádí, že je to kočka s odznaky z původních koček s přirozenými odznaky pocházející z Thajska.
Hlava: modifikovaný klín střední velikosti, delší než širší, čelo ploché, středně dlouhé, lehce klenutá lebka, profil v úrovni očí velmi lehce prohnutý, s lehkým vyklenutím ke špičce nosu. Tváře od nosu lehce prohnuté, nos a čelisti klínovité, tupě zakončené, brada silná, ve stejné linii jako nosní zrcátko.
Uši přiměřeně velké, široké při odstupu s oválnými špičkami, velmi lehce osrstěné, posazené středně vysoko, vnější linie uší sleduje linii hlavy k bradě. Oči přiměřeně velké, oválné, posazené od sebe na šířku oka, lehce zešikmené, intenzivně hluboce modré.
Tělo středně velké, jedenapůlkrát delší, než je výška nohou, kostra střední, svalstvo silné, ale ne těžkopádné, kočka je těžší, než na pohled vypadá. Krk středně dlouhý a pevný, středně hluboký hrudník a boky, končetiny středně dlouhé, elegantní, tlapky oválné.
Ocas stejně dlouhý jako tělo od kořene ocasu po lopatky, zakončený zaoblenou špičkou.
Srst krátká, jemná, lesklá, hebká, s lehkou podsadou. Barvy odznaků mohou být tulení (černé), modré, čokoládové, lilové, červené, krémové nebo černě, modře, čokoládově, lilově želvovinové. Tyto barvy mohou být i s kresbou. U starších koček je dovolená tmavší barva těla.
Chyby: prolomený profil (stop), jakékoliv bílé skvrny, jakákoliv jiná barva očí než modrá. Samozřejmě deformity ocasu (zálomky), deformity kostry, křivá čelist, šilhání včetně tendence k šilhání, agresivita a další jako u ostatních plemen.
Péče o srst
Thajská kočka je krátkosrstá, péče o srst je nenáročná. Kartáčování jedenkrát týdně kartáčem s krátkými přírodními štětinami je optimální. Koupání nemají příliš v oblibě a není potřebné. Na výstavu se srst přetírá sametem k dosažení většího lesku.
Povaha
Tyto kočky jsou čilé, zvědavé, komunikativní, přátelské k lidem i jiným zvířatům. Nerady žijí osamoceně, raději s dalšími kočkami. Milují aktivitu a hry s hračkami, rády i aportují. Krmivo potřebují stejné jako jiné krátkosrsté kočky. Samozřejmě se chovají v bytech s volným pohybem v celém prostoru, mnohdy mají k dispozici voliéry. Mohou se naučit chodit na procházku na vodítku – za předpokladu, že člověk jde tam, kam chce kočka, a ne naopak.
Zdraví
Jedná se o poměrně zdravé plemeno. Zatím nejsou známy žádné specifické dědičné choroby. Při optimální péči se mohou dožít vysokého věku.
Otázky pro chovatelku thajských koček
Popište prosím vaše první setkání s thajskou kočkou.
Jako všem rodičům, tak i nám se stalo, že nám děti vyletěly z hnízda, a to byl důvod, proč jsme si pořídili thajskou kočku, tedy našeho prvního kocoura. Pročítala jsem si na internetu informace o jednotlivých plemenech a okouzlilo mě nevšední zbarvení srsti thajských koček, nádherná, zářivě modrá barva očí, elegance pohybu a harmonická krása jejich svalnatých pružných těl. Vzápětí nato jsme se jeli podívat na námi vybranou inzerci thajského koťátka a vše bylo jasné, zamilovali jsme se ihned.
Jak dlouho toto plemeno chováte?
Jsme mladá chovatelská stanice, chov máme od roku 2016.
Kolik koček/kocourů/kastrátů/koťat máte v domácnosti a jakého stáří?
V současné době máme chovného kocourka a kočičku.
Podílí se na chovu celá vaše rodina?
O kočky pečujeme společně s manželem a dcerou.
Uvažujete o rozšíření o další kočky?
Zvažujeme koupi další chovné kočičky.
Kolik máte odchovaných vrhů?
Zatím máme odchovaný první vrh, naše kočička je mladá a byla vzornou maminkou.
Jak a kde si vybíráte koťata či dospělé kočky do chovu?
Vybíráme na základě rodokmenu od zkušených chovatelů, kteří se šlechtěním zabývají několik let. Na jejich doporučení se snažíme zakoupit zvíře v tzv. show kvalitě.
Je náročné sehnat kvalitní kotě k chovu u nás nebo v zahraničí?
Ano, myslím, že není jednoduché vybrat do chovu správného jedince s dobrou linií a s předpokladem, že ve spojení s krví, kterou mám doma, bude toto spojení úspěšné.
Zvažovala jste někdy, že s chovem úplně skončíte?
Ano, napadlo mě to, je to těžké, ale jsem v chovu trpělivá a své kočky miluji, a to mě vždy posílí.
Jakých chovatelských úspěchů si nejvíce vážíte?
Každý chovatel si nejvíce váží, když odchová to, co je jeho cílem. Samozřejmě jsem na začátku a cíl je ještě nesplněn, a tak dále pokračuji v dalších chovatelských záměrech. Ale největší štěstí je, když jsou naše kočičky spokojené a přijdou si k nám lehnout s vrněním do klína.
Můžete popsat povahu thajské kočky?
Thajské kočky jsou považovány za vysloveně přítulné plemeno orientované na člověka. Dovedou si dobýt naše srdce svým neodolatelným šarmem, elegancí a oddaností. Výrazná inteligence, přátelskost a učenlivost jsou další povahové znaky, které milovníci tohoto plemene obzvlášť vyzdvihují. Thajské kočky nejsou tak hlasité jako siamky ani umíněně nevyžadují naši pozornost. Mají rády děti a jsou velmi společenské. Milují život ve smečce a vycházejí dobře i s ostatními domácími zvířaty.
Pro koho se hodí toto plemeno? Čeho si na něm nejvíce ceníte?
Toto plemeno se hodí k dětem i pro starší lidi právě pro svou klidnou a milou povahu. Hodí se pro všechny generace. Cením si na něm nejvíce povahu, pro kterou jsem si toto plemeno vybrala.
Komu je naopak rozhodně nedoporučujete?
Toto plemeno nedoporučuji lidem, kteří jsou především pracovně vytížení, a do rodin s příliš malými dětmi, jež ještě neumějí ke koťátku přistupovat.
Jak velký zájem z řad veřejnosti je o toto plemeno? Je podle vás na vzestupu, nebo si udržuje jen pár nadšenců?
Zájem o toto plemeno je v současné době velký. Lidem se tato elegantní kočka, okouzlující nevšedním zbarvením srsti a nádhernýma modrýma očima, elegancí, a především krásně vyvinutým svalnatým tělem, líbí.
Jak náročná je úprava srsti či další péče o toto plemeno? Jaké byste doporučila přípravky pro udržení srsti v co nejlepší kondici?
Toto plemeno nevyžaduje zvláštní údržbu srsti, stačí jednou začas vykoupat a jednou týdně kočičku vyčesat správným kartáčem. Stříhání drápků provádíme každých 14 dní až tři týdny. Pro zvýšení lesku kočičky používáme buď sametový hadřík, nebo jelenici, kterou srst uhladíme. Přípravky pro udržení srsti, šampon pro zdravý lesk a kondicionér dodávají srsti také lesk a odstraňují zacuchání srsti, zvýrazňují všechny barvy. Na trhu je spousta vhodných značek.
Zúčastňujete se výstav koček pravidelně nebo nahodile u nás nebo v zahraničí?
Ano, zúčastňuji se výstav nejen tuzemských, ale i zahraničních. V loňském roce jsme se zúčastnili i světové výstavy, která byla v Holandsku ve městě Rijswijk.
Výstavy si vybíráte co nejblíže bydliště, podle organizátorů, nebo podle posuzovatelů?
Podle posuzovatelů a podle místa, kde se výstava koná. Jezdíme na Slovensko i do Rakouska, takže rozhodně ne podle vzdálenosti nebo místa.
Považujete automatickou chovnost kocoura/kočky s průkazem původu za optimální?
Automatickou chovnost kotěte za optimální nepovažuji.
Jaké nejčastější exteriérové nebo povahové vady se objevují u tohoto plemene?
Thajské kočky se těší dobrému zdraví, nejsou náchylné k onemocnění a dožívají se dlouhého věku 18 až 20 let.
Jak je na tom vaše plemeno s nemocností, vadami, genetickými nemocemi?
Naše kočky pocházejí z testovaných chovů a jsou průběžně testovány na infekční choroby koček, genetické poruchy, parazity a bakteriologické nákazy.
