Estrilda atricapilla. Tento druh afrických astrildů se dováží velmi vzácně. První světový odchov zaznamenal v r. 1995 ing. Urlepp v Rakousku. Ve Fauně jsme o tom přinesli zprávu, na kterou dnes navážeme doplňující informací z časopisu Gefiederte Welt č. 12/99 z pera ing. Urleppa.
Určení pohlaví astrildů černohlavých podle zbarvení peří není možné, i když je někteří autoři připouštějí. Mezi jednotlivými ptáčky nominátní formy existují drobné barevné odchylky, které k určení pohlaví nepostačují. Pokusy s určováním pohlaví podle metody DNA nepřinesly očekávaný efekt.
Chovná voliéra by měla být pokud možno co nejlépe přírodně zařízená, aby poskytovala ptáčkům dostatek úkrytů především v době uvykání v nových podmínkách. Voliéra by měla být umístěna na klidném místě v chovné místnosti co nejvýše, kde by byli co nejméně rušeni.
Krmení a vodu se doporučuje dávat na výše položeném místě, protože astrildi, především v době uvykání po dovozu, neradi létají na zem. Spotřeba vody je v důsledku častého a intenzivního koupání enormní. Z předkládaného krmení mají astrildi černohlaví zájem především o polozralé bílé proso a červené proso v klasech. Po vylíhnutí mladých je nezbytné podávat pestrou živočišnou potravu.
Mláďata je nutno dva až tři týdny po vylétnutí z hnízda od rodičů odstavit, aby nerušila další hnízdění. Přepeřování do šatu dospělosti začíná asi dva měsíce po vylíhnutí. Opeření je vždy pěkně hladké. Lze říci, že jsou tito astrildi robustní a vitální jedinci.
S hnízděním by bylo vhodné začínat na podzim, což odpovídá podmínkám v jejich domovině (konec období dešťů). V případech, že je chovná klec příliš malá, není vybavená vhodnými přírodními větvemi, který by poskytovaly ptákům úkryt a navíc jsou zde umístěny i jiné druhy astrildovitých, dochází k nepřirozeným změnám v chování ptáčků. Především neodlétají impulzivně, přijdeme-li do jejich blízkosti, ale zůstávají nehybně sedět. To většinou každého pozorovatele zmýlí, neboť to přičítají důvěřivosti ptáků, ale to prostě nesouhlasí.
Již po zakoupení astrildů je vhodné umístit do připraveného křoví kokosová hnízda ve kterých s oblibou astrildi nocují a kde se cítí zvláště bezpečni. V chovu autora používají astrildi černohlaví výhradně přírodní hnízda postavená z kokosových vláken a umístěná do zeleného křoví. Dosud se nestalo, že by použili k založení hnízda košíčků nebo budek.
V porovnání s jinými druhy astrildovitých je aktivita astrildů černohlavých ve stavění hnízd po celý rok mimořádně velká. Když nemají ptáci na stavbu hnízd dostatek kokosových vláken, používají stavivo ze starých hnízd. Není jistě bez zajímavosti připomenout, že oplozenost vajec astrildů černohlavých je vysoká. Jsou-li astrildi krmeni příliš výživnými krmivy v mimo hnízdním období, hrozí jim nebezpečí ztučnění a tím i snížení schopnosti úspěšně hnízdit. Pokud se bude chovem astrildů černohlavých některý z našich specializovaných chovatelů zabývat a docílí odchovu, uvítám uveřejnění podrobné zprávy ve zpravodaji Fauna.