Nejčastější stomatologické problémy u drobných savců

Striktně býložravé druhy drobných savců chované jako domácí mazlíčci, mezi které patří například králíci, morčata, činčily a osmáci, jsou velmi často postiženy takzvaným syndromem onemocněním dentice. Pro jejich zuby je typické, že dorůstají celý život zvířete. Vzájemným třením zubů při žvýkání potravy dochází k odírání povrchu a přirozenému zkracování korunek zubů. 

Potrava podávaná v domácích chovech často neumožňuje dostatečné obrušování zubů.

V přírodě se tyto druhy drobných savců nejčastěji živí trávou, suchými stébly, okusem větviček. Bohužel tento způsob krmení není při domácím chovu často respektován a mazlíčkům je v dobré víře nabízena zcela nevhodná strava. Atraktivně vypadající barevné krmné směsi se sušeným ovocem, pamlsky a obilninami sice lahodí lidskému oku, ale pro krmení býložravých drobných savců se ani trochu nehodí, přestože jim velmi chutnají. Při příjmu takového krmení nedochází k dostatečnému obrušování zubů a korunky poté přerůstají směrem do dutiny ústní. Podobné směsi mají také nadbytek fosforu a nedostatek vápníku a tím narušují kostní metabolismus. Obecně lze tedy říci, že základ stravy by mělo tvořit kvalitní seno (velmi vhodné je vojtěškové pro vysoký obsah vápníku) a větvičky ovocných stromů na okus. Pouze jako pamlsek lze občas podat kousky nenadýmavé zeleniny, ovoce či sušený chléb.

Krácení řezáků kleštěmi či nůžkami je zcela nevhodné. 

Nejmírnější formou onemocnění chrupu u býložravých drobných savců je přerůstání zubů a tvorba hrotů na třenových zubech a stoličkách. Tyto ostré háčky zraňují měkké tkáně jazyka a tváře a způsobují vznik zánětu a bolestivost. Zvíře pak často upřednostňuje měkčí stravu, která málo chrup obrušuje, a problém se zhoršuje. Řešení je v těchto případech poměrně jednoduché a spočívá ve zbroušení ostrých hrotů pomocí speciálního vrtáčku a změně způsobu krmení.

Při pokročilejším onemocnění dochází k chybnému postavení řezáků, při kterém nedochází k jejich dostatečnému obrušování. Řezáky se pak výrazně prodlužují, často i kroutí, a znemožňují zvířeti příjem potravy. U velké části pacientů je nutné dlouhodobě, někdy i celoživotně, délku řezáků korigovat. To znamená jejich krácení pomocí diamantového disku v krátké celkové anestezii v intervalu několika týdnů. Krácení pomocí kleští či nůžek je zcela nevhodné, protože může vést ke zlomeninám zubů a nevratným změnám v okolí kořenů zubů. Pokud ani opakované krácení řezáků a úprava stravy nevede ke zlepšení, je mnohdy nutné řezáky vytrhnout. Překvapivě je tento radikální zákrok králíky i morčaty tolerován poměrně dobře, i když zpočátku je většinou třeba asistované dokrmování pacienta.

Komplikace onemocnění dutiny ústní

Pokročilé onemocnění zubů vede u králíků a hlodavců k tvorbě abscesů v okolí kořenů. Tyto abscesy mohou dosahovat značné velikosti a bývají vyplněny tuhým bělavým hnisem. Můžeme je nahmatat na spodní i horní čelisti. Někdy se mohou vytvořit i v oblasti pod okem a vytlačovat tak oko z očnice. Řešení takzvaných periapikálních abscesů již vyžaduje náročnější ošetření, kterému by měla předcházet zobrazovací diagnostika ve formě rentgenového vyšetření či počítačové tomografie. Dutina abscesu je otevřena a vyčištěna, postižené zuby vytrženy a následuje několikatýdenní podpůrná a antibiotická léčba.  

Neléčené onemocnění chrupu pak vede k rozvoji osteomyelitidy, což je zánět okostice a kosti. Takové změny jsou již nevratné a léčbou můžeme pouze zpomalit rozvoj onemocnění a ulevit  zvířeti od bolesti.  

Je důležité mít na paměti, že již několik dní hladovění může vést u drobných savců k úmrtí.  Jejich rychlý metabolismus vyžaduje neustálý příjem krmiva. Pokud je krmení pro zvíře spojeno s bolestí nebo je znemožněno přerostlými zuby, dochází velmi rychle k rozvratu metabolismu, metabolické acidóze a smrti.

Další stomatologická onemocnění

Všežraví hlodavci, mezi které se řadí třeba potkan, mají stavbu stoliček odlišnou od býložravých hlodavců a díky tomu jsou náchylní ke vzniku zubních kazů. Obzvlášť u starších zvířat krmených potravou s vysokým obsahem sacharidů ( piškoty) se vyskytují hluboké a bolestivé zubní kazy. Terapií je v tomto případě vytržení postižených zubů.

Psouni prérioví jsou méně často chovanými hlodavci. Setkáváme se u nich ale se specifickým stomatologickým onemocněním zvaným elodontom. Jedná se o nezhoubné bujení v oblasti kořenů horních řezáků. Příčina vzniku tohoto onemocnění zatím není přesně objasněna. Masa, která se tvoří v okolí kořenů, zasahuje postupně do dutiny nosní, proto postižení jedinci obvykle trpí dýchacími obtížemi jako je kýchání, chrčení nebo dušnost.

U všech drobných savců se mohou vyskytovat zlomeniny řezáků způsobené rozličnými úrazy. Pád z náruče nebo jiného vyvýšeného místa, okusování mříží klece mohou vést k odlomení kusu zubu. Při otevření zubní dutiny dochází k přestupu bakterií do dřeně zubu, zánětu dřeně (pulpitis) a hrozí vznik abscesu v okolí kořene.

Spektrum stomatologických onemocnění u drobných savců je opravdu pestré a jejich důsledky vážné. Pokud tedy váš mazlíček trpí některými z výše zmíněných potíží, je vhodné co nejdříve navštívit veterinárního lékaře a problém včas řešit. Prevencí onemocnění zubů je především vhodná strava odpovídající danému živočišnému druhu.