Když se hlásí stáří, druhá část.

Starost o psího seniora bývá náročná a mnohdy i nákladná. Pravidelné veterinární prohlídky, kvalitní strava, přiměřený pohyb a dostatek pozornosti pomáhají předcházet některým vážným onemocněním, případně mírnit jejich důsledky. Investovaný čas i peníze se vám tak vrátí v podobě dlouhého a příjemného „podzimu života“ vašeho čtyřnohého kamaráda. 

Stárne tělo i duše

Jak jsme si již řekli v první části našeho článku, je dobré zamyslet se nad tím, v jakém zdravotním stavu a fyzické kondici se pes právě nachází a tomu následně přizpůsobit jeho pohybové aktivity. Kratší procházky a plavání udržují v kondici tělo, zapomínat bychom však neměli ani na mysl. Velmi vhodné je proto zapojení her, při kterých bude muset zvíře přemýšlet. Skvěle funguje například hledání skrytého předmětu či psí hlavolamy.  

 S příchodem stáří psi často polehávají a vyhledávají pohodlná místa k odpočinku. K tomu bychom jim měli dopřát potřebný klid a vhodný pelíšek. V případě, že má váš psí důchodce problémy s klouby či pohybovým aparátem, můžete mu dopřát komfort v podobě ortopedického pelíšku z paměťové pěny. Tyto pelechy také výborně slouží jako prevence těchto onemocnění. Usnadnit život mu můžete i pomocí nejrůznějších ramp či schůdků.

Někteří staří psi mohou procházet těžkým obdobím, kdy v důsledku úbytku sil ztrácejí své postavení ve smečce. Pokud máte doma více psů, může začít docházet k občasným šarvátkám. Mladší psi začnou soupeřit se starším o místo „vůdce smečky“. Takové chování je zcela normální a někdy může „sesazenému“ zvířeti trošku trvat, než si zvykne na své nové postavení. Pokud se však po čase situace nezlepší, je dobré kontaktovat odborníka na chování zvířat.

Naši čtyřnozí přátelé mohou také procházet změnou osobnosti v důsledku chronické bolesti, zmatenosti či ztráty zraku a/nebo sluchu. Z tohoto důvodu se mohou stát nervóznější, popudlivější a stoupá riziko nepřiměřené reakce na dříve tolerované podněty. Zvýšená opatrnost je proto na místě, především je-li pes v kontaktu s dětmi. Zvláště nápadné a prudké změny v chování pak raději konzultujte s veterinářem. 

Psí senioři vyžadují zvýšenou péči.

Složitou kapitolou je stomatologická péče. Odstranění zubního kamene či extrakce zubu vyžadují anestezii, kterou mohou komplikovat interní onemocnění spojená s vysokým věkem. Na druhé straně přítomnost zánětu či zničeného zubu představuje vstupní bránu pro infekci, která se krevním oběhem může šířit do vnitřních orgánů. Roli hraje i nepříjemný zápach z tlamy a bolestivost, která může vyústit až v odmítání potrav.  

Prevencí je důsledná péče o chrup již v mladém věku, především čištění speciální zubní pastou a pravidelné vyšetření veterinářem. Vhodným doplňkem zubní péče jsou i dentální hračky či pamlsky.   

V pokročilém věku začínají psi trpět zhoršeným zrakem i sluchem. V šeru už často nepoznají své majitele, tak jako tomu bylo dříve, neslyší naše volání a v cizím prostředí se hůře orientují. Odstraňte proto nebezpečné a ostré předměty z jejich dosahu a vytvořte jim bezpečné prostředí, ve kterém se nezraní ani za vaši nepřítomnosti. Nelekejte je nadměrným hlukem. Přistupujte k nim opatrně a vždy se ujistěte, že o vás vědí. Naučte se se svým psem komunikovat za pomoci nejrůznějších gest a nezlobte se na něj, když vám hned nebude rozumět. Dbejte také zvýšené opatrnosti v blízkosti silnic a jiného případného nebezpečí, které by mohlo psa ohrozit.

Občas nás mohou postihnout i nehody v podobě loužiček. V žádném případě za ně psa netrestejte a pokud se problémy budou opakovat častěji, poraďte se svým veterinárním lékařem o možném onemocnění močového měchýře či střevního traktu.

Starší psi také vyžadují častější a citlivější péči o srst, uši a oči. Dopřát jim můžete i jemnou masáž.

I přes veškeré strasti, které s sebou stáří přináší nám naši psi zůstávají věrni. Milují nás celým svým srdcem a my bychom jim měli jejich lásku vrátit v podobě kvalitní, láskyplné péče a užít si s nimi bok po boku každý okamžik až do úplného konce.