Koronavirus je celosvětově rozšířeným původcem onemocnění u lidí i zvířat, fretky nevyjímaje. Střevní forma koronaviru je silně nakažlivá a způsobuje u fretek onemocnění označované jako Epizootická katarální enteritida (ECE).
ECE postihuje spíše starší fretky. Infekce bývá do chovu často zavlečena s novým mladým zvířetem, které může být asymptomatickým nosičem (nemá žádné viditelné příznaky) a vylučuje virus do prostředí. Virus je poměrně odolný a může být rozšiřován nejen samotným zvířetem, ale například i sdílenými hračkami či miskami na potravu, dokonce i přes oblečení či ruce chovatele, na kterém ulpí virové částice vylučované trusem nakažené fretky.
Příznaky tohoto onemocnění bývají výraznější u starších či oslabených zvířat. Mladé fretky se se střevním koronavirem vypořádávají lépe. Nejčastěji u nakažených fretek pozorujeme nechutenství, zvracení, hlenovitý zelený průjem, hubnutí a apatii. Tyto příznaky nejčastěji vypuknou po 2-14 dnech po uvedení nové fretky do chovu či po kontaktu s nemocnou fretkou například na výstavě. Průběh může být velmi rychlý až život ohrožující. Stěna střeva je mnohdy natolik poškozena, že trvá měsíce než se zvíře zcela uzdraví a zbaví se veškerých příznaků.
Potvrzení infekce je možné pouze specifickým vyšetřením trusu a detekcí přítomnosti viru. Bohužel neexistuje účinná antivirová terapie a u nemocných fretek se zaměřujeme především na podpůrnou léčbu. Nemocné fretce jsou pomocí infuzí doplňovány tekutiny, aplikují se léky proti zvracení a na ochranu žaludeční sliznice, někdy i širokospektrá antibiotika proti sekundární bakteriální infekci. V období rekonvalescence je důležité krmení lehce stravitelnou dietou.
Co se týče prevence zavlečení koronaviru do chovu, je vždy na místě dodržet důslednou karanténu nově příchozího zvířete. Vzhledem k tomu, že virus je vysoce infekční a může být přenášen i na oblečení či chovatelských pomůckách, je nutné se mezi péčí o novou fretku a starousedlíky vždy převléknout a vydesinfikovat ruce i veškeré sdílené předměty. V současné době je možné nechat novou fretku před zařazením do skupiny i otestovat na přítomnost viru, stačí k tomu malý kousek trusu, který veterinární lékař odešle do specializované laboratoře.
Za zatím blíže neupřesněných okolností může střevní koronavirus v těle fretky zmutovat do takzvané systémové formy. Tento mutovaný virus již nenapadá pouze buňky střeva, ale i bílé krvinky (makrofágy), s jejichž pomocí je roznášen do celého těla. V různých orgánech pak dochází ke vzniku zánětlivých uzlíků označovaných jako pyogranulomy. Tento proces je velmi podobný suché formě infekční peritonitidy u koček (FIP), která je postrachem všech znalých chovatelů koček.
Podobně jako FIP virus postihuje především mladé kočky, tak i systémový koronavirus napadá hlavně mladé fretky zhruba do roku věku. Jako možný spouštěč propuknutí nemoci se udává stres (například při přesunu zvířat k novému majiteli či při pobytu v útulku). Nemocné fretky bývají apatické, mají průjem, hubnou a mohou vykazovat i nervové příznaky. Při vyšetření je často možné nahmatat útvar či útvary v dutině břišní, což bývají granulomatózně změněné mízní uzliny. Krevní vyšetření pak ukazuje zvýšení celkové bílkoviny a anémii (pokles červených krvinek). Definitivní diagnózu je ale možné získat až po průkazu viru ve změněných tkáních, což není vždy jednoduché.
Onemocnění systémovým koronavirem je bohužel vždy smrtelné a délka dožití bývá maximálně několik týdnů až měsíců. Léčba má za cíl pouze zmírnit příznaky a o trochu prodloužit délku života. V léčbě se vychází z protokolů používaných u koček. Tradičně se podávají glukokortikoidy, nově je testován i lék zvaný polyprenylové imunostimulans.
Naštěstí je systémové onemocnění u fretek poměrně vzácné a nebývá diagnostikováno příliš často. V rámci prevence bychom se měli snažit uchránit fretku před infekcí střevním koronavirem a pokud již k infekci došlo, tak maximálně eliminovat stresové faktory v jejím prostředí. Vakcína prozatím neexistuje ani proti jednomu z fretčích koronavirů.