Potíže s mléčnými zuby u štěňat

Podobně jako u lidí, i u psů se nejprve prořezává mléčný chrup, který je posléze nahrazen chrupem trvalým. U štěňat dochází k prořezávání mléčných zoubků mezi 3. a 7. týdnem věku. Mléčný chrup zahrnuje za normálních okolností 28 zubů, které jsou oproti trvalým zubům drobnější a špičatější. V době mezi 3. a 7. měsícem jsou pak mléčné zuby postupně nahrazeny svými trvalými nástupci. Trvalý chrup psa čítá 42 zubů, některé zuby (například všechny stoličky) tedy nemají svého předchůdce v mléčném chrupu, ale prořezávají se až jako zuby trvalé.

Perzistence mléčných zubů

Nejčastějším problémem, se kterým se v souvislosti s mléčným chrupem setkáváme, je perzistence mléčných zubů. Znamená to, že mléčný zub nevypadl včas a že přetrvává v dutině ústní i poté, co se již prořezal jeho trvalý nástupce. Tato situace pak může způsobit vadu skusu a zvýšenou náchylnost k usazování zubního plaku a brzkému rozvoji parodontitidy. Problém s přezubováním často postihuje malá plemena psů, jako jsou jorkšíři, krysaříci nebo čivavy, ale může se vyskytnout u jakéhokoli plemene i kříženců. Důležité je včas perzistentní mléčné zuby odhalit a nechat veterinárním lékařem vytrhnout, aby se uvolnilo místo pro zub trvalý. 

Zlomeniny zubů a jejich komplikace

Velmi často se u štěňat všech velikostí setkáváme se zlomeninami zubů, především špičáků. Mléčné špičáky jsou velmi úzké a ostré a při hře či okusování hraček se snadno zlomí. Při zlomení korunky dochází k otevření dřeňové dutiny zubu a následné infekci. U kořene se pak vytváří hnisavý váček, který způsobuje bolestivost, často pak pozorujeme otok tváře nebo vznik hnisavé píštěle. Probíhající zánět může navíc poškodit vyvíjející se trvalý zub. Pokud tedy zjistíte, že vaše štěně si zlomilo některý z mléčných zubů, je vždy nutné navštívit veterinárního lékaře a nechat takový zub vytrhnout. Štěněti se uleví od bolesti a zároveň se sníží riziko poškození trvalého zubu.

Vady skusu 

Vady skusu jsou dalším onemocněním, které postihuje mléčný chrup štěňat. Může se jednat o chybné postavení jednotlivých zubů (dentální vada) nebo abnormální vztah délky horní a dolní čelisti (skeletální vada). Pokud je vada skusu pro zvíře zdrojem bolesti či jiných obtíží, pak by vždy měla být co nejdříve řešena. Například při takzvaném podkusu dochází k zakusování spodních špičáků do horního patra, což je pro štěně bolestivé a navíc není spodní čelisti umožněno pokračovat v růstu a problém tudíž přetrvává i po přezubení. V tomto případě je tedy na místě přistoupit k vytržení spodních mléčných špičáků nebo jejich zkrácení a zaplombování, aby měla spodní čelist šanci růst. Mnohé vady skusu jsou u psů dědičné a proto by takto postižená štěňata neměla být zařazována do chovu.

Zvýšené riziko tetanu

V souvislosti s přezubováním u štěňat je třeba zmínit i jedno vzácné, ale zato život ohrožující onemocnění a to tetanus. Otevřené zubní alveoly po vypadlých mléčných zubech totiž mohou být vstupní bránou bakterie Clostridium tetani do organismu. Zde potom tato bakterie začne produkovat toxiny vedoucí k závažným nervovým příznakům a nezřídka i smrti zvířete. U štěňat, která jsou chována v rizikovém prostředí (např. v kontaktu s hospodářskými zvířaty a koňmi) nebo často okusují hračky a klacky obalené hlínou, je ke zvážení preventivní očkování proti tetanu.  

Dutině ústní je u štěňat třeba věnovat zvýšenou pozornost a pravidelně ji kontrolovat. Pokud zaznamenáte u svého psího kamaráda některý z výše popsaných problémů, vždy vyhledejte veterinárního lékaře. Včasným a odborným zásahem je totiž možné do budoucna předejít mnoha potížím.