V polovině února zveřejnila Česká společnost ornitologická výsledky druhého ročníku akce sčítání ptáků na krmítkách. Lidé, dobrovolníci, podle předem zadaných propozic sčítali všechny ptáky v místech, na kterých jsou přikrmováni. A to po dobu jedné hodiny. A to vždy tak, že oznámili pořadatelům nejvyšší počet jedinců jednoho druhu, který v průběhu té hodinky viděli. Nejedná se tedy o skutečný součet pozorovaných ptáků, protože přesný součet nikdy nemůžete získat. Jednotlivé ptáky lidské oko nedokáže rozeznat a oni samo sebou létají na místo s potravou opakovaně. Výsledky jsem četl na internetu, nemám tudíž hlubší poznatky, jaké mohou mít jen pořadatelé. Docela mne třeba překvapilo, že údaj o počtu účastníků se od počtu sčítání docela značně liší. Letošní akce se uskutečnila 10.–12. ledna 2020.
Samozřejmě si každý, kdo by měl zájem, může vyhledat podrobnější výsledky na internetu sám. Já předkládám jen krátkou, někdy komentovanou zprávu pro čtenáře Fauny. Pokud se týká ptáků, kteří nejčastěji navštěvují v zimě krmítka, nedošlo v zásadě k žádnému překvapení.
V pořadí top 10 se na prvních, medailových místech nic nezměnilo. O něco výše se sice posunula hrdlička zahradní, to však nemusí být vůbec dáno zvýšením jejích počtů, ale může to být jen jinou skladbou míst, kde se sčítalo. Jiné počty ptáků nasčítáte v Praze, jiné v Plzni a docela jiné někde na vesnici.
Nejvíce se asi liší počty vrabců domácích. V obvodu staré Prahy nenajdete v podstatě žádné, ale pražský katastr se rozrostl a po okrajích, kde zůstal vesnický charakter, se vrabci ještě drží. Ze svého okna nevidím žádného dobře třicet let, když před šedesáti léty byla k vidění hejna o stovkách jedinců.
Docela dobrá zpráva se týká zvonků zelených, druhu, který se umístil na celkově šestém místě. Docela nedávno byla zvonkům předvídána chmurná budoucnost v souvislosti s nápadnou nákazou bičenkou drůbeží, která byla dokonce nazývána „krmítkovou nemocí“. Sám jsem vídal zvonky zřejmě napadené těmito parazity v nedobré kondici, ale musím říci, že pouze v letních měsících. Usuzovat, že ptáci se mohou nakazit právě jen v okolí krmítek, bylo zavádějící. Ani umístění zvonků na šestém místě top 10 sice neznamená, že by jejich počty dosahovaly jejich dřívější vysoké početnosti, na druhou stranu je zřejmé, že na kahánku nemají.
Z hlášení pozorovatelů je více než jasné, že v letošním roce nás v podstatě nenavštívili severští hosté. Čečetky se umístily až na 72. místě, jikavce jsem si ani nepoznamenal, i když několik jich hlášeno bylo.
Zajímavá jsou hlášení o počtu krahujců. Krahujec se umístil na 36. místě. Byl pozorován celkem 348krát. Potvrzuje se výrok jednoho ornitologa ze západních Čech, který se vyjádřil v tom smyslu, že každé krmítko má svého krahujce.
Stehlíci, kteří se umístili na osmém místě celkového pořadí, však budou nejspíše také zimní hosté.
Řekněme si tedy letošní pořadí, jak se některé druhy umístily mezi prvními deseti:
1. Sýkora koňadra 93 336
2. Vrabec polní 72 264
3. Vrabec domácí 56 479
4. Sýkora modřinka 35 341
5. Hrdlička zahradní 28 594
6. Zvonek zelený 21 968
7. Kos černý 15 918
8. Stehlík obecný 15 223
9. Straka obecná 10 245
10. Brhlík lesní
Až na 13. místě se umístila pěnkava obecná, pták, který byl dříve považován v našich krajích za nejpočetnějšího. Tady je jejich úbytek opravdu viditelný snad nejvíce.
Pokud se týká výsledků sčítání podle okresů, všiml jsem si, že nejúspěšnější byl v letošním roce okres Louny a nejméně počtů nasčítal okres Plzeň-město. Tady se nasčítalo nejméně ptáků i loni.
Nakonec si můžeme říci počty účastníků v loňském i letošním ročníku. Uvádí se jak počty zúčastněných, tak počty sčítání.
Účastníci 2019: 14 333; účastníci 2020: 21 725.
Počet sčítání 2019:10 510. Počet sčítání 2020: 15 082.
Za statistik tedy plyne, že zájem veřejnosti o tuto akci potěšitelně roste. To je více než pozitivní. Tak tedy zase v lednu příštího roku.